18°C
Nejvzácnější exponáty přivezli pracovníci muzea ve čtvrtek dopoledne za asistence policejních těžkooděnců. „Věstonickou venuši vystavujeme jen při výjimečných příležitostech," upozornil ředitel Historického muzea Moravského zemského muzea Marek Junek. Originál muzeum zapůjčilo naposledy v roce 2019 do Olomouce.
V expozici jsou pro srovnání také další venuše - z Pavlova, Předmostí nebo Petřkovic. Zobrazení mužů jsou v archeologických nálezech vzácná, výjimkou je torzo z Dolních Věstonic nebo právě šamanova loutka, naposledy v originále vystavovaná před více než deseti lety.
Policejní těžkooděnci převezli do Pavilonu Anthropos Věstonickou venuši . Zdeněk Matyáš
Většina exponátů pochází z doby přibližně 25.000 let před naším letopočtem, tedy období gravettienu. „Naše území bylo tehdy celosvětovým centrem lidské civilizace,“ zdůraznila autorka výstavy Martina Galetová.
Ozdoby jsou na výstavě rozčleněné podle materiálu, zpracování a pravděpodobného způsobu používání. Jejich výrobě lidé doby kamenné věnovali značnou energii. „Překvapující je množství forem a typů ozdob, pro jejichž výrobu lidé využívali vedle takzvaného bílého zlata prehistorie - mamutoviny - dostupné přírodní materiály. Kvůli některým schránkám, ulitám a lasturám lidé z Moravy křižovali Evropu, opracovávali je, ztráceli, hromadili a vyměňovali," upozornila Galetová.
Výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos se veřejnosti otevře v pátek. Potrvá do konce února příštího roku.
