Před 20 lety rozdělila povodeň Ústí nad Labem na dvě části. Město spojovala jedině železnice
Povodeň v srpnu 2002 zaplavila i silnice a nájezdy k mostům v Ústí nad Labem a rozdělila tak město na dvě poloviny. Kvůli velké vodě byla omezená doprava, ovšem vlaky mohly mezi oběma břehy bez větších problémů jezdit. Železnice proto plnila roli městské hromadné dopravy i záchranné služby.
„Byly zaplavené nájezdy na mosty, celá silnice pod Mariánskou skálou byla pod vodou zhruba tak do poloviny výšky dopravních značek,“ vzpomíná na situaci při povodních v roce 2002 Pavel Franz. Ten jako strojvedoucí zajišťoval s kolegy dopravu v Ústí nad Labem.
Voda v srpnu 2002 rozdělila Ústí nad Labem na dvě části, na druhý břeh přepravovaly lidi vlaky
Někteří z kolegů pak kvůli neprůjezdným mostům přes Labe plnili díky vlakům i roli záchranné služby.
„Na to byla speciálně vyčleněná lokomotiva 742 se služebním vozem, která tady dělala nejenom záchranku, že převážela záchranáře, ale fungovala i jako zásobování,“ vypráví Pavel Franz.
Železnice tak měla oproti silnicím výhodu v tom, že zůstala i během stoleté vody průjezdná. „Naši předchůdci byli chytří a asi věděli, jak to mají postavit vysoko,“ dodává strojvedoucí Pavel Franz.
Plán na tunely
Samotné silnice se ale po povodních před dvaceti lety příliš nezměnily. Výjimkou je takzvaná protipovodňová vana mezi železničním a Benešovým mostem, která by podle Jiřího Macha z Povodí Labe měla toto území ochránit zhruba do výšky jednoleté vody, to je asi šest metrů.
Jako v katastrofickém filmu. Před dvaceti lety se voda prohnala pražskou zoo, nepřežilo to 134 zvířat
Číst článek
Labe ale před dvaceti lety kulminovalo na téměř 12 metrech. Ředitelství silnic a dálnic nedávno představilo studii, podle které by mohly pod Ústím nad Labem vést tunely. Ty by mohly podle primátora Petra Nedvědického (ANO) situaci s průjezdností města během povodní vyřešit.
„Vyústění by bylo na střekovské straně. Když byla vysoká voda, tak byl Střekov prakticky bez spojení,“ říká Nedvědický.
Podle Ředitelství silnic a dálnic jde zatím pouze o studii a o úpravě dopravy v krajském městě není rozhodnuto. Ceny tunelů dosahují podle Jana Rýdla, mluvčího silničářů, až 17 miliard korun.
