Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková – 12. srpna 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, v příštích minutách budu hovořit s Kateřinou Šafaříkovou, zpravodajkou Respektu, Hospodářských novin a portálu Aktuálně.cz v Bruselu. Přeji vám Kateřino, dobrý den.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V centru naší pozornosti bude volání po unijním zákazu vydávání víz pro Rusy, spor Evropské unie s vládou Viktora Orbána o právní stát, jazykové kompetence Čechů v Bruselu a dojde také na dovolené politiků. Přeji nerušený poslech. Česká republika má za sebou první měsíc ředitelování, řečeno, v jisté nadsázce. Jaký byl náš start, Kateřino, jako předsednické země v Radě Evropské unie? Předsedáme dokonce letošního roku roku 2022.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Je to tak, můžeme asi tady poměrně sebevědomě a vlastně, řekněme, radostně říct, že ten start předsednictví byl dobrý, nenastal žádný karambol, já tím myslím, prostě nějaký problém, který by Česká republika nebyla schopná vyřešit. Ať už tedy na té vládní nebo na té diplomaticko-úřednické úrovni. Je to i hodnocení řady zahraničních médií nebo jaksi politologů, expertů, že tedy ty první dohody, které Čechům přistály na stůl v rámci evropské sedmadvacítky a měly dokončit, nejviditelnější byla tedy dohoda o šetření plynem, která vstoupila v platnost teď právě v srpnu, tak tyto věci se povedly, čili zatím asi dobré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak jako zkušená novinářka, která se léta věnuje problematice Evropské unie, hodnotíte třeba komunikaci i vůči médiím, jaké máte třeba zázemí?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
My máme zázemí poměrně dobré. Myslím, že není důvod nějak zvlášť si stěžovat, ale když už jste zmínila komunikaci, tady vlastně jedna taková zajímavá a podstatná věc a sice, že zejména je-li člověk doma v České republice, což já jsem méně, ale o to více jsem potom pozornější, když jsem doma. Tak pozoruju, že vlastně o tom českém předsednictví se běžný posluchač, čtenář v podstatě příliš nedozvídá. Je to i analýza Asociace pro mezinárodní otázky, jejich analytičky, která napsala v tomto smyslu velmi trefný komentář do Hospodářských novin. Kde právě zmínila to, že vlastně to předsednictví zatím jde, neprojevuje se ani ten relativní personální nedostatek daný minulou vládou, tedy na úrovni té odborné diplomaticko-úřednické. Ale to, že to vlastně zatím funguje docela dobře, tak právě běžný konzument zpráv v České republice nemá šanci se příliš dozvědět. Rovnou si odpovím na otázku proč a sice, že tedy podle toho, řekněme, mého jaksi zkušeného pohledu daného těmi roky, co to sleduju, tak čeští politici a je jedno, jestli vládní nebo opoziční, ale měli by to být tedy zejména vládní předsednictví o Evropě, o té roli, o tom úkolu, o tom provozu se docela málo hovoří, tak tady bych viděla prostor pro zlepšení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Český rozhlas má své Bruselské chlebíčky. Míněno je to autorský podcast Českého rozhlasu, protože my se nevidíme Kateřinou, protože si povídáme přes Skype, tak alespoň jsem si dala na obrazovku počítače ve studiu fotografii vás a Ondřeje Housky z vašeho newsletteru Ředitelé Evropy, který připravujete.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Je to tak, je to jeden z našich počinů nebo tedy myslím jenom nás dvou ale obecně. Těch novinářských počinů v souvislosti s předsednictvím, tam bych mohla navázat na to, co jsem říkala před chviličkou, že mám pocit, že my novináři, ačkoliv bezpochyby děláme spoustu chyb a jistě si zasloužíme spoustu kritiky, tak v tomto případě si myslím, že se nám vlastně docela daří informovat o předsednictví jednak hodně, tedy samozřejmě nemyslím jenom mě nebo kolegu Ondřeje Housku obecně, ale právě i vlastně zajímavým neotřelým způsobem. Myslím, že jak Ředitelé Evropy, tak Bruselské chlebíčky jsou zajímavý mediální počin, tak tady si myslím, že se zatím můžeme poplácat po ramenou, neskromně řečeno. Ale opravdu bych viděla ten dluh na straně, zejména tedy ministrů současné vlády a jejich zástupců, protože mám pocit a opět pocit daný vlastně nějakým kvalifikovaným pozorováním, že v médiích dost často mluví ti stejní lidé, ať už je to třeba Tomáš Prouza, bývalý eurotajemník, nyní poradce ministra Síkely a další lidé, kteří tady mluví o tom, co to je Evropa, jaký je náš úkol. Co znamená, že tento úkol právě teď musíme zpracovat, ale že by to byla nějaká tsunami informování o tom, co to tedy ten klub je, co se lze od ní očekávat a co máme teď na práci v něm, tak to nevidím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zůstaňme, Katko, prosím, ještě u té mluvy, když jste to nakousla. Teď mám spíše na mysli otázku jazykovou, jak jsou na tom čeští politici i europoslanci se znalostí cizích jazyků?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Čeští politici na tom nejsou úplně dobře. Tady bych se vrátila vlastně k debatě na začátku tohoto roku, krátce po nástupu ministrů Fialovy vlády k úřadu, kdy vlastně několik médií udělalo takový poměrně běžný test, který se dělal i v zahraničí. O tom tedy, jak jsou daní ministři jazykově vybavení a ukázalo se, že několik klíčových ministrů právě současné koaliční vlády se nedomluví v zásadě jinak než svoji mateřštinu a rovnou deklarovali, že budou na veškerá jednání vyžadovat tlumočníky. Ukázalo se to i v případě silových a důležitých rezortů, který navíc nebo které navíc dominantně probíhají v cizím jazyku, konkrétně v angličtině. Jde, ať, ať už třeba ministra financí Zbyňka Stanjuru anebo ministryně obrany Janu Černochovou, kteří tedy opravdu se zabývají oborem, kde to názvosloví a tím pádem veškerá ta témata, celá filozofie zatím je jaksi dominantní anglická a oni tedy řekli, že se bez tlumočníka neobejdou. V případě Jany Černochové se to zatím v praxi projevilo, tedy ona opravdu když jedná, tak má vedle sebe tlumočníka. Ministr financí Stanjura mohu tedy ze své zkušenosti říct, asi je to tedy, je to ku prospěchu nebo jako jemu to ke cti, že se snaží mluvit anglicky, byť má takovou základní angličtinu, ale když zkrátka a dobře třeba ho osloví zahraniční novináři v Bruselu na jednání, tak se snaží. Tak toto je dobré, ale celkově právě na tom česká vláda není nějak zvlášť dobře, což je vlastně na pozadí toho, kde se Česká republika nachází, tedy uprostřed integrované Evropy jako členský stát NATO a tak dále, že se píše rok 2022, tedy jsme 33 let po revoluci, tak je to opravdu s podivem, že tato věc ještě brána jako bonus. Tedy ta to, že ministr mluví cizím jazykem a ne automatičnost. Takže čeští ministři právě obecně politici domácí ve srovnání třeba s polským nebo nebo baltskými jsou na tom vlastně relativně nedobře. Naopak čeští europoslanci, což jsem teď nedávno zjišťovala, jsou vlastně na tom docela dobře ve srovnání s ostatními.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ten tlumočník ale je automaticky jaksi vedle toho politika?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Je to tak, jsou fóra na evropské půdě, ať už je to tedy Evropský parlament anebo potom jednání v Evropské radě nebo tedy v radě EU v těch rezortních ministerských radách. Tak daní zástupci státu mají právo ze smlouvy mluvit svojí mateřštinou. Potom jsou pracovní jednání, která jsou dominantně právě mezi expertními týmy na té pracovní úrovni, kde se mluví anglicky, německy, francouzsky, těmi pracovními jazyky EU. Ale ano, jede-li ministr nebo europoslanec na výkon své služby na evropskou půdu, na, na půdu tedy EU institucí, tak může mluvit svojí mateřštinou. Čili formálně vzato vlastně to problém není. Já zároveň ale hned dodám, že jsou jednání, kde si z různého důvodu 1, 2, 3 strany nepřejí, aby u toho byli další oči. Třeba proto, že to je prostě relativně diskrétní záležitost mezi dvěma státy nebo mezi dvěma stranami, nebo dokonce jen mezi dvěma politiky. A toto jsou prostě situace, kdy je zkrátka dobře potřeba tím cizím, cizím jazykem mluvit, protože asi nelze předpokládat, že všichni zahraniční politici budou umět česky třeba v danou chvíli. A navíc to se málo zdůrazňuje a já bych to tady ráda posluchačům řekla, pakliže se snažíte v těch neformálních hovorech představit, ukázat nějakou, ukázat připravenost jednat, tak samozřejmě je to i znak vstřícnosti a respektu vůči okolním partnerům, když s nimi mluvíte, byť samozřejmě nedokonale jinou řečí než svojí mateřštinou, protože ten člověk naproti vám si může říct, jasně tak ten dotyčný ví, kam patří, co to je za klub a snaží se, tak to je asi prima, tak já se budu taky snažit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak tlumočníci vstoupili do stávky v Evropském parlamentu z jakého důvodu?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Je to tak, je to docela zajímavý fenomén, byť, byť tedy se to nestalo poprvé, ale teď se to stalo po relativně dlouhé době. Jde totiž o to, že v době covidu fungovali mnozí samozřejmě na dálku, po Skypu, obecně po internetových platformách právě kvůli jaksi sanitárním omezením. Týkalo se to, týkalo se to ty i Evropského parlamentu, tedy evropských poslanců, že se připojovali do debat, ať už výborů nebo na pléna z povzdálí tedy povinně. A když toto omezení opadlo na jaře letošního roku právě proto, že ta celková zdravotní nebo sanitární situace v Evropě se zlepšila, tak ovšem mnozí europoslanci vlastně požádali vedení sněmu, jestli by ta možnost vzdáleného připojení mohla zůstat, protože jim to z různého důvodu prostě připadalo efektivní, šetřili, ať už náklady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Energie.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Energie přesně tak nebo nějakou uhlíkovou stopu, ale i kvůli tomu, že covid mezi námi stále ještě je a pakliže můžete omezit, eventuálně nebo zabránit nějaké rizikové situaci, poměrně jednoduchým nástrojem tedy, že na danou dvouhodinovou třeba debatu se připojíte zpovzdálí, proč to neudělat. Tohle to je v pořádku, ale stalo se to, že europoslanci zároveň ne vždy respektují pravidla toho připojení na dálku. To znamená, nemají nebo nepoužívají kvalitní mikrofony, ačkoliv jim byly jaksi dodány vedením europarlamentu, anebo se připojují, teď těch situací je x, zmíním některé třeba, když hlídají vnoučata na dětském hřišti anebo se připojí, připojují z restaurace nebo, když vaří. To znamená, že ten tlumočník, který potom má tlumočit, co dotyčný nebo dotyčná říká, tak má v pozadí ještě prostě dětský křik, prostě šumění páry nad hrncem, cinkání příborů v restauraci a podobně. Já jsem mluvila s českou tlumočnicí Věrou Poledníkovou, která říkala, že dokonce musela tlumočit jednoho německého europoslance, který se připojoval při plachtění na moři, že ona v pozadí vlastně slyšela racky, vlnobití, vál vítr a podobně a říkala mi, že neslyšela skoro jediné slovo. No a když pomocníci vlastně zmínili, že jsou to pro ně nepřijatelné pracovní podmínky, protože prostě se jim špatně pracuje, neslyší, co mají tlumočit a zhoršujete, zhoršuje to potom jejich zdraví, mají třeba problémy se sluchem. Tak vedení europarlamentu zatím tady v té první fázi debat řeklo, prima, tak my si najmeme jiné tlumočníkem. Obrátíme se na externí agentury a zkrátka a dobře tady hrozí, třeba hrozící výpadek daný vaší nespokojeností, tak my to prostě nahradíme jinak. No a v této fázi vlastně jsme, tedy že se tlumočníci s vedením europarlamentu nedohodli a vstoupili do stávky na konci června a ta stávka stále trvá. Teď jsou prázdniny, ale je velmi pravděpodobné, že i se začátkem opět toho politického cyklu na přelomu srpna a září, že tedy tlumočníci stále budou stávkovat, aby si vlastně vymohli dodržování těch vzájemných podmínek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Trochu jsem čekala jestli nebo tam nezazněl ze strany právě těch úřadů apel na nějakou disciplínu, těch nemyslím tlumočníků ale těch poslanců.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Rozumím, rozumím, zazníval, ano a bez europoslanců. Ale prostě chybovat anebo neposlouchat je ne jenom dětské, ale evidentně lidské a zkrátka dobře řada europoslanců to jaksi nedodržuje z důvodu, že jim je to třeba nepohodlné nebo, že je jim pohodlné prostě se připojit ze své jachty, nikoliv prostě z kanceláře a někdy samozřejmě jsou situace, kdy, kdy prostě opravdu jste třeba zaneprázdněná, zaneprázdněný a hodí se vám, že můžete danou věc vyřídit zpovzdálí a jste zrovna třeba na ulici, kde je hluk a podobně. Takže ne vždycky je v tom právě nedostatek disciplíny nebo zlá vůle, ale zkrátka a dobře to, to kárání nebo to v dobrém smyslu varování se zatím úplně nesetkalo jaksi s odezvou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje Kateřina Šafaříková, zpravodajka Hospodářských novin, Respektu a portálu Aktuálně.cz v Bruselu. Jak jsme už řekly, Česká republika má za sebou první měsíce předsednictví radě v Evropské unie. Když se ohlédneme do roku 2009, tak hned první den toho našeho prvního předsednictví zastavilo Rusko dodávky plynu na Ukrajinu a o 13 let později, když začalo naše druhé předsednictví, Rusko ty dodávky střídavě vypíná. Je jasné, že ta energetická bezpečnost Evropy jako téma se nezměnilo. Je to evidentně téma teda dlouhodobé. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire řekl, že současná evropská energetická krize je srovnatelná s ropným šokem v roce 1973. Když se podíváme nejenom na Francii ale i další země, Německo, Španělsko, ostatně i Českou republiku, tak připravujeme se na šetření s energiemi? Města například začínají vypínat veřejné osvětlení. Jak Kateřino, hodnotíte postup Evropské unie v hledání řešení, co se týče situace na trhu s energiemi?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Asi bychom našli spoustu kritických momentů, zejména kde bychom se měli vrátit trošku do pozadí. Tedy, že to bylo zejména dominantní Německo a další státy, ale dominantní Německo, které v určité chvíli tlačilo plyn, protože byl prostě levný, Rusko bylo do vlastně až loňského roku nebo možná jara letošního roku relativně jaksi bezpečný dodavatel nikdy nedocházelo k podobnému vydírání právě dodávkami, respektive odstávkami plynu, jako to vidíme teď v posledních týdnech a měsících. Německo tím pádem vsadilo na plyn kvůli svému rozhodnutí za prvé odstavit jaderné elektrárny a tedy vsadit na obnovitelné zdroje a ty kroky v minulosti se projevíte, projeví tedy negativně nyní, teď v zásadě řada zemí a tedy zejména my a další střední a východoevropské země a Německo jsme závislý skutečně na tom, na tom ruském plynu, ale to, jak se říká v různých mafiánských filmech je to tak, jak to je. Takže my musíme pracovat s realitou, kterou nyní máme a to tedy, že se Evropa nějakým způsobem a snaží s tím popasovat, nemyslím si, byť nejsem odborník na energetiku, ale myslím si, že tady děláme nějakou nebo Evropa, že tady dělá nějakou podstatnou chybu. Už jenom kvůli tomu, že což je možná tedy slabina Evropy, energetika, energetický trh tady nefunguje jako to jedno nekonečné kluziště, kde se můžete prohánět nebo kde se můžou prohánět nejenom zboží služby, ale prostě elektrická energie bez jaksi bariér v případě energetiky je sedmadvacítka vlastně, jaký konglomerát 27 ostrovů, které nejsou vzájemně příliš propojené. I proto potom ta společná odpověď jsem hledá těžko ostatně. Byl to jeden z důvodů, proč dohoda ošetření s plynem, červencová tedy pod vedením ministra Jozefa Síkely a byla docela komplikovaná. Je tam spousta výjimek, byť celkově potom tedy k té dohodě došlo, s výjimkou Maďarska souhlasili. Nicméně bylo to komplikované, protože každá ta země to má jinak. Udělala jiné kroky, ale myslím, že můžeme říct, že, že se země některé míň, některé více snaží na tu energetickou situaci připravit a možná můžeme důvěřovat tomu prohlášení řady politiků, včetně německých, že tuto zimu, když se zachováme, tak jak se zachovat máme, že tuto zimu nebo nadcházející zimu jsme eventuálně schopni bez ruského plynu zvládnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kromě energetické bezpečnosti rezonuje v tom eurounijním prostoru také spor o právní stát v Maďarsku. Další polínko jaksi přihodil Viktor Orbán, maďarský premiér v rumunském Sedmihradsku, kde prohlásil, že Maďarsko nechce být součástí světa smíšených ras. Cituji, nechceme se stát národy smíšené rasy země, které to považovaly za přijatelné, už nejsou národy. Bude to tedy další výzva pro naše předsednictví? Je to další rozbuška v tom sporu mezi maďarským premiérem a Evropskou unií, ve sporu o porušování unijních hodnot v Maďarsku?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Já bych se chytla toho slova výzva, které se použila, které myslím je velmi trefné, protože není tedy žádným tajemstvím, že česká vláda nebo české vlády, abych byla přesná, čeští politici, většinové, byť ne všichni, ale většinově vlastně se koukali na Viktora Orbána na maďarskou vládu, buď tedy s obdivem na jaksi vůči té síle mandátu, kterou Fides má prostě ústavní většinu v parlamentu maďarském opakovaně volby. Je to opravdu velmi dominantní a v tomto smyslu efektivní strana, ale když už tady to tady nebyl obdiv, tak minimálně to bylo takové diskrétní mlčení, tedy ve chvíli, kdy Viktor Orbán podle řady jaksi studií, analýz asi svědectví prostě drancoval maďarskou demokracii, ať už s omezováním nezávislých médií nebo vyháněním zahraničních univerzit, zahraničních nevládních organizací ze země, tak česká tedy nebo české vlády, ale byly to vlády polské a další v minulosti slovenské, vlastně nekritizovaly Viktora Orbána z různých důvodů. A teď jsme tady v situaci, kdy Češi mají předsednictví, spor o právní stát Evropská komise nebo vlastně instituce Evropské unie versus tedy bude budapešťská vláda trvá od roku 2018. Ten projev, který se zmínila, zapadá do celkového kontextu, není to důvodem nebo nebude bezpochyby důvodem k nějakým novým jaksi bojovým liním na lince Brusel, Budapešť, ale asi to urychlí v tomto smyslu se vyjádřil ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, se to urychlí debatu, jak tedy s Maďarskem a urychlí možná nebo zvýší ochotu členských států, tedy tu /nesrozumitelné/ ten spor, který probíhá už tady jak jsem říkal od roku 2018 nějakým způsobem uzavřít a prostě /nesrozumitelné/ historie je, že to uzavření spadá tedy na českou vládu. Momentální, kde je dominantně nebo dominantní stranou, stranou vlády je ODS a ODS vždycky právě obdivovala nebo chovala takový kladný vztah k Viktoru Orbánovi k Fideszu. Teď na půdě Evropského parlamentu sedí ODS ve frakci i já s polskými konzervativci s vládní strany Práva a spravedlnosti, což dlouho do doby vlastně útoku na Ukrajinu byl hlavní partner v Evropě mezi politickými stranami. A tenhle ten vlastně ty, co to, co jsem popsala v rámci toho rozehrát, rozehráté mapy nebo na téhle té šachovnici. Česká vláda má najít odpověď, bude prostě na ní najít odpověď, jak tedy dál s Maďarskem a znamená to nebo co znamená, že bude muset najít odpověď, že zkrátka dobře, zejména tedy ministr Mikuláš Bek, úplně to bude spadat pod tu radu, kterou on teďko předseda, které předseda, tak to bude spadat. Tak musí, bude muset najít nějakou, nějaké kompromisní řešení, navrhnout, jak tedy dál s Maďarskem. To znamená vyzvat ještě v Maďarsku k tomu, jako dát mu dodat poslední varování Viktoru Orbánovi, aby napravil co napravit má, například by narovnal zákony samozřejmě, omezení nezávislosti tamního Nejvyššího soudu anebo tedy už ta situace nazrála natolik, že čeští předsedové EU už mají dát rovnou hlasovat jenom o sankcích, které v tomto případě jsou. Odebrání hlasovacích práv pro Maďarsko na půdě Evropské unie, anebo i nějaký finanční postih, tedy například zastavení některých dotací z Bruselu. Tak tohle to teď bude na Češích. Ačkoliv si to nevybrali, ale prostě časově a jako tím cyklem to tak vychází a kouzlo historie tomu chtělo, že to bude muset vyřešit právě vláda dominantně s účastí ODS.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budou hledat třeba ještě v srpnu, pokud se nepletu, jsou prázdniny také v Evropském parlamentu budou sbírat síly na tu agendu velmi složitou, která čeká samozřejmě nejenom Českou republiku, ale celou Evropskou unii. Kateřino, jak tráví politici třeba toto léto nebo tyto týdny ještě srpnové, co vím, tak německý kancléř Olaf Scholz, ten byl několik dní v Bavorsku /nesrozumitelné/ co ostatní.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Vypadá to, že se většina rozhodla trávit dovolenou, ať už u sebe doma nebo vlastně v okolních zemí, že zkrátka a dobře, žádné exotické výlety, tentokrát politici nepodnikají, ať už se to týká české vlády, která si myslím, ale už vrací příští týden, ale třeba zajímavý je příklad Francie. Emmanuel Macron prezident je na dovolené od začátku srpna. Nástup mají ministři po třech týdnech, tedy 22. srpna a Macron ještě než odjel na svůj vlastní dovolenou, tak řekl, že ministrům, že musí být maximálně 3 hodiny od Paříže, tedy aby ať se stane cokoliv, aby byli schopni do 180 minut prostě od povelu být v Paříži. Samozřejmě to nařídil nebo prostě řekl v reakci na to, co se teď děje, už jsme o tom i částečně mluvili, ať už možná nová plynová krize, kdyby například došlo k absolutní odstávce ruského plynu, anebo nějaké nové ofenzívě na Ukrajině, anebo už další věc věcí vlastně ta situace docela nakypřená k tomu, aby se něco stalo. Tím to nechci přivolávat, ale zkrátka dobře ta bezpečnostní situace je více nestabilní než, než v minulosti. Takže francouzská vláda na to zareagovala takhle. Samotný francouzský prezident je na azurovém pobřeží, vlastně v usedlosti /nesrozumitelné/, kde francouzští prezidenti mají jedno ze sídel. On tam tráví svůj letní dovolenou, myslím tedy Macron relativně pravidelně. No v minulosti se tam pozval i Putina. Tak to se asi letos nedá úplně předpokládat, že by to měl podobnou návštěvu, ale i v jeho případě prostě platí, že je schopen se eventuálně letadlem vlastně anebo možná i té dopravy do těch tří hodin do Paříže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kateřina Šafaříková, zpravodajka Hospodářských novin Respektu a portálu Aktuálně.cz byla hostem dnešního vydání Jak to vidí. Děkuji vám za to, přeji krásné dny a těším se opět, na slyšenou.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, reportérka Respekt, HN a Aktuálně.cz v Bruselu
Děkuji velice krásné dny i posluchačům, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.