Kde se budou zvedat daně?
Budou daně vyšší? Přestože vládní koalice dříve podobné návrhy odmítala, nyní se zdá, že bez vyššího zdanění se stamiliardový rozpočtový schodek nepodaří zkrotit. Mluví o tom nejen experti z Národní ekonomické rady vlády, ale i někteří členové kabinetu Petra Fialy. Zatím ale konečné rozhodnutí nepadlo.
Vyšší daně jako jediný účinný lék na obří sekeru státní kasy. Dilema, které nyní řeší současná vláda. „Jsem pracující, a tak by mi zvýšení daní vadilo. Měla bych méně peněz, protože bych jich musela státu odvádět více,“ uvedla oslovená žena.
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč. Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč. Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč. Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč. Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg. Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč. Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč. Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč. Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč. Zdroj: ČTK
Spotřebitelské ceny v posledním sledovaném měsíci meziročně vzrostly o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Meziměsíčně klesly o 1,4 procenta. Zdroj: Profimedia.cz
Pečivo pšeničné bílé v listopadu stálo 70,07 Kč za kilogram. Na začátku roku 2022 to bylo 54,89 Kč. Zdroj: ČTK
Pivo výčepní světlé aktuálně v průměru stojí 13,71 Kč za 0,5 litru. V lednu se prodávalo za 12,82 Kč. Zdroj: ČTK
Cena vepřové pečeně dosáhla 165,37 Kč za kilo. Začátkem roku činila 147,93 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Mléko polotučné pasterované bylo v listopadu k mání za 25,58 Kč za litr. V lednu stálo 20,82 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Eidamská cihla se prodává za 215,85 Kč za kilogram. Z kraje roku byla za 183,30 Kč. Zdroj: Profimedia.cz
Cena jogurtu bílého netučného v průměru činí 11,95 Kč za 150 gramů. Po Novém roce dosahovala 9,91 Kč. Zdroj: ČTK
Vejce slepičí čerstvá jsou na pultech za 58,55 Kč za 10 kusů. V lednu stála 35,86 Kč. Zdroj: ČTK
Máslo se v listopadu prodává za 267,94 Kč za kilo. Začátkem roku bylo za 214,95 Kč/kg. Zdroj: Profimedia.cz
Cena pšeničné mouky hladké nyní dosahuje 23,48 Kč za kilogram. Dříve stála 15,46 Kč. Zdroj: ČTK
Chléb konzumní kmínový se prodává za 39,70 Kč za kilo. V lednu stál 30,34 Kč. Zdroj: ČTK
Cena konzumních jablek dosáhla 34,93 Kč za kilogram. Na počátku nového roku to bylo 35,65 Kč. Zdroj: ČTK
Konzumní brambory byly v listopadu k dostání za cenu 18,31 Kč za kilo. V prvním měsíci letošního roku stály 18,43 Kč. Zdroj: ČTK
„Myslím si, že daně jsou vysoké dost, speciálně DPH. Kvůli inflaci jsou navíc rozpočtové příjmy dostatečně navýšené, tak není potřeba zvyšovat daně,“ podotkl oslovený muž. Další sdělil, že pokud by se daně navýšily, bylo by přívětivé, kdyby z nich vláda udělala něco pro občany.
Možností, kde zvyšovat daně, kabinet premiéra Petra Fialy nemá mnoho. „Je možné, že se zdanění fyzických osob zvýší, ale bude se to muset udělat selektivně s ohledem na to, aby to nedopadalo na sociálně nejslabší skupiny,“ podotkl ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády David Marek. Zrušení superhrubé mzdy vymazalo z rozpočtu skoro sto miliard korun. „Kdyby byla ochota škrtat, tak se škrtat dá, a to výrazně. Není potřeba zvyšovat daně,“ mínil ekonom Vladimír Pikora.
Vláda by lidi vydírala
Další v řadě je majetková daň. „U nás je hlavní daň z nemovitosti. Myslím si, že to bude jeden ze zdrojů, kde se budou hledat daňové příjmy,“ podotkl Marek. Ve srovnání s jinými zeměmi jsou majetkové daně v Česku velmi nízké. Zvyšovat takovou daň je ale velmi nepopulární, lidé si totiž nemovitost pořizují pro zajištění svého bydlení. „A pokud stát nebo obec z toho chce vybírat větší částky, je to bráno svého druhu jako vydírání,“ dodal ekonom Pavel Kohout.
Daň z neočekávaného zisku finančního či energetického sektoru, přezdívaná válečná, by do rozpočtu mohla přinést několik desítek miliard korun. „Pokud by byla přijata, byla by jen dočasným řešením, které by neřešilo strukturální deficit, ale šlo by jen o výpomoc s dočasnou inflací,“ vysvětlil Marek. Někteří ekonomové však před jakýmkoli zvyšováním daní varují.
„Jsme nyní v situaci, že se blížíme recesi. Ekonomika bude mít velké problémy a bylo by potřeba naopak ekonomice pomoci, stimulovat ji,“ myslí si Pikora.
