Praha - V boji s nelegálním obchodem s historickými předměty pomáhají takzvané červené seznamy ohrožených památek. Přispět mají k identifikování zmizelých cenností a starožitností a k jejich navrácení do zemí původu. O seznamech debatovali dnes v Praze na konferenci Mezinárodní rady muzeí (ICOM) muzejníci z mnoha zemí. Na zasedání vystoupili autorky a autoři zatím posledního zveřejněného soupisu, který popisuje předměty z desítky států jihovýchodu Evropy, tedy třeba z Bulharska, Rumunska či Černé Hory. Zástupci ICOM oznámili, že takzvaný Red List nyní vzniká kvůli válce i pro Ukrajinu.
"ICOM od roku 2000 sestavuje červené seznamy kulturního dědictví, aby dosáhla jeho lepší ochrany před nezákonným obchodem. Celý soubor zahrnuje více než 50 zemí a seznamy byly přeloženy do více než 20 jazyků. Osvědčily se v praxi při identifikaci a ochraně ohroženého kulturního dědictví," uvedli zástupci ICOM.
Podle nich soupisy už přispěly k odhalení, záchraně a navrácení tisíců předmětů, a to třeba z Iráku, Afghánistánu či Mali. Červené seznamy se týkají i sbírek v zemích střední a jižní Ameriky, severní Afriky či Asie. První listinu ICOM sestavila v roce 2000. Popisovala africké předměty. Poslední seznam o jihovýchodní Evropě je v pořadí osmnáctý a je dosud nejrozsáhlejší. Obsahuje 119 objektů ze 45 institucí z deseti hlavně balkánských zemí. Nyní experti pracují na soupisu nejohroženějších exponátů z válečné Ukrajiny.
Červené seznamy neobsahují soupis kradených věcí. Popisují předměty ze sbírek a přibližují nejohroženější kategorie. Mají sloužit jako pomůcka pro policii, celníky, aukční síně, akademiky, znalce a jiné instituce. Díky porovnáním a záznamům je možné zmizelé věci odhalovat a bránit jejich nelegálnímu vývozu a také případně dopadnout a trestat pachatele. Seznamy jsou k dispozici na webu ICOM.
Na krádeže uměleckých a historických předmětů, poškozování archeologických nalezišť či na ilegální vykopávky upozorňují experti dlouhodobě. Poukazují na to, že se tak ztrácejí umělecké artefakty a starožitnosti obrovské hodnoty. Zdůrazňují, že se rabování a pašování památek netýká jen krizových či válečných oblastí. Podle odborníků toho nebyla ušetřena žádná z desítky zemí jihovýchodu Evropy, na které se zaměřuje poslední červený seznam. Na cennosti cílí organizované zločinecké skupiny. Nelegální on-line obchod ještě posílila covidová epidemie.
O vykrádání vykopávek či ilegálních nalezištích mluvili už před 15 lety třeba experti v Bulharsku. Tehdejší vedení Národního historického muzea v Sofii odhadovalo, že až třetina nalezených předmětů mohla končit v cizině a v zemi mohlo existovat na 20.000 menších či větších ilegálních soukromých sbírek. Obsahovaly třeba thrácké zlato, pozůstatky z helénských paláců a hrobek, starých slovanských kostelů či otomanských památek. Profesionální archeologové sváděli o předměty často boj s těmi samozvanými. Zloději na vytipovaná místa s mohylami přijížděli třeba i s buldozerem, popisovali už dřív bulharští odborníci.
Muzejní rada ICOM vznikla v roce 1946. Zastřešuje muzea po celém světě. Má kolem 50.000 členů ve 115 zemích a oblastech.
Náměstkyně MK Ukrajiny: Ruská invaze poničila stovky památek
Bombardování a útoky při ruské invazi poničily na Ukrajině téměř pět stovek muzeí, výstavních síní, historických budov či uměleckých škol. Tisícovky exponátů museli pracovníci převézt do bezpečí. Cennosti z Mariupolu a obsazených území odvezla okupační vojska. Na konferenci Mezinárodní rady muzeí (ICOM) v Praze to řekla náměstkyně ukrajinského ministerstva kultury a informační politiky Kateryna Čujevová.
"Žijeme v totální nejistotě. Situace se mění každý den. Ruské bombardování dopadá totiž na celou zemi," uvedla náměstkyně.
Ruská vojska vpadla na Ukrajinu 24. února. Se záchranou památek i pracovníků se začalo podle náměstkyně okamžitě a evakuace trvá dodnes. Čujevová uvedla, že muzejní týmy musely do bezpečí dostat tisícovky cenností a exponátů. Zakonzervování je obtížné. Záchranné plány se musely přizpůsobit, pracuje se na dokumentaci a digitalizaci. Řada institucí je mimo provoz. "Tisícovky předmětů z Mariupolu a dalších okupovaných míst Rusové odvezli," dodala náměstkyně. Podle ní se v ukrajinských muzeích v obsazených místech začaly objevovat ruské "propagandistické projekty".
Ničení památek potvrdila i organizace UNESCO. K 12. srpnu evidovala 177 zdemolovaných lokalit, z toho 76 náboženských objektů, 34 historických a 29 kulturních budov, 17 památníků, osm knihoven a 13 muzeí.
O odvážení ukrajinských sbírek do Ruska, ničení předmětů spojených s ukrajinskou historií a pořádání proruských výstav v obsazených muzeích se dnes zmínila i Anastasija Čerednyčenková z ICOM Ukrajina. "Muzejní objekty jsou pak nástrojem propagandy. Vracejí nás do sovětských časů. Je snaha o ničení ukrajinského dědictví," popsala Čerednyčenková. Podle zástupců ukrajinských institucí a organizací ruské útoky směřují hlavně na předměty, které jsou spojeny s ukrajinskou identitou.
Země střední a východní Evropy poskytly svým ukrajinským kolegům pomoc. Na Ukrajinu poslaly obalový materiál, přijali ukrajinské pracovníky a jejich rodiny, nabídly depozitáře i restaurátorskou práci. Muzea informují o situaci, pořádají výstavy a další akce. Konají se i sbírky. Podle zástupců jednotlivých států je důležité pomoc dál poskytovat a zabránit případnému ochladnutí zájmu. O podpoře budou muzejníci jednat v dalších dnech.
"Je velmi důležité, že se podařilo téma do programu zařadit, a to ještě ke všemu na 21. srpen (výročí okupace Československa z roku 1968). To je velký symbol a muzea jsou se symboly spojena. Vnímají to i ukrajinští kolegové," řekl ČTK Filip Petlička z organizačního týmu konference. Ve čtvrtek 24. srpna je pak den nezávislosti Ukrajiny, který připomíná vyhlášení samostatnosti země v roce 1991. Uplyne také půl roku od začátku ruské invaze.
Podle českých zástupců tíhu událostí na Ukrajině vnímají mnohem silněji muzejníci ze zemí střední a východní Evropy a z Pobaltí. Díky pražské konferenci se dostane víc na celosvětové fórum a v povědomí také zůstane déle, míní Petlička.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) na konci června na setkání s kolegy ze zemí střední a východní Evropy a pobaltských států v ukrajinském Lvově řekl, že ČR chce za svého předsednictví v Radě Evropské unie organizovat evropské expertní týmy na pomoc Ukrajině. Ve spolupráci s tamními muzei, divadly či knihovnami mají spolupracovat na konzervaci, rekonstrukcích a digitalizaci ukrajinského kulturního dědictví.
