‚Legislativní nedostatky nelze dávat k tíži Agrofertu.‘ Co stojí v analýze resortu průmyslu k Babišově střetu?
Předchozí vedení ministerstva průmyslu odmítalo závěry Bruselu, podle nichž byl expremiér Andrej Babiš (ANO) během svého vládního angažmá ve střetu zájmů. Vycházelo přitom také z právní analýzy, kterou si nechalo zpracovat v roce 2020, tedy více než rok po uveřejnění výsledků auditu. Autoři rozboru došli na rozdíl od unijních kontrolorů k tomu, že Babiš zákon neporušoval. Redakce iROZHLAS.cz expertizu získala na základě informačního zákona.
„Přikláníme (se) spíš k tomu, že ovládající osobou společnosti Agrofert, a.s. je svěřenský správce fondu AB private trust I (Zbyněk Průša, pozn. red.).“ Tato věta stojí hned na první straně právního rozboru, který pro úřad vypracovala advokátní kancelář Řanda Havel Legal a kterou iROZHLAS.cz získal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.
Advokátní kancelář poskytuje resortu průmyslu už řadu let právní služby v oblasti rozdělování dotací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Právě z tohoto balíku peněz čerpají firmy unijní dotace na nové či inovativní technologie, a to včetně těch z koncernu Agrofert. Smlouva je podle Registru smluv uzavřená na čtyři roky a zhruba sedm milionů korun.
Posudek vznikl řadu měsíců poté, kdy unijní kontroloři ukončili audit k Babišově střetu zájmů. Závěrečnou auditní zprávu bruselští úředníci poslali českým úřadům v prosinci 2019 a od toho momentu na jejich závěrech nešlo nic změnit.
Brusel vs. čeští advokáti
Závěry auditu ke střetu zájmů, který v Česku proběhl na začátku roku 2019, přitom byly jednoznačné: Babiš během svého vládního angažmá jako ministr financí a později premiér porušoval českou i unijní legislativu ke střetu zájmů a Agrofert tak neměl v daném období na dotace nárok.
„Útvary Komise (mají) za to, že se na A. Babiše vztahuje § 4c zákona o střetu. Proto se útvary Komise domnívají, že všechny dotace poskytnuté skupině AGROFERT od 9. února 2017 nejsou v souladu s vnitrostátním zákonem o střetu,“ napsali unijní právníci do závěrečné zprávy.
S jejím zněním ale vedení ministerstva průmyslu tehdy vedené Karlem Havlíčkem (ANO) nesouhlasilo a prosazovalo, aby Česko Brusel kvůli výsledkům zažalovalo. Náměstek resortu Marian Piecha, který má evropské fondy na starosti, kvůli tomu dokonce nechal navzdory výsledkům auditu jednu dotaci pro dceřinku Agrofert proplatit. Více si můžete přečíst ZDE. A byl to jeho odbor, který požádal advokátní kancelář Řanda Havel Legal o právní posouzení.
Proplacená dotace pro Fatru? ‚Součást strategie, jak dostat střet zájmů před soud,‘ říká náměstek Piecha
Číst článek
Advokáti této kanceláře nakonec došli k jinému závěru než unijní právníci, jak vyplývá z úvodní citace z posudku. A důvod? Svěřenský správce fondu má určitá práva - třeba ty hlasovací. „Zakladatel ani obmyslný fondu (v tomto případě pan Andrej Babiš) tato práva z právního hlediska nemá a proto ho z tohoto hlediska nepovažujeme za ovládající osobu společností ze skupiny Agrofertu,“ stojí dál v právní analýze.
Ovládající osoba
Zakopaný pes je především ve výkladu pojmů „ovládání“ a „ovládající osoba“. V paragrafu 4c zákona o střetu zájmů se totiž píše, že na dotace nemá nárok společnost, ve které veřejný funkcionáři nebo jím ovládaná osoba drží 25 procent. Zákon o střetu zájmů ale tuto „ovládanou osobu“ vůbec nedefinuje.
Tento pojem upravuje pouze zákon o obchodních korporacích. „Pro posouzení aplikace § 4c zákona o střetu zájmů ve spojení s § 74 zákona o obchodních korporacích na konkrétní případ společnosti skupiny Agrofert je nutné posoudit, zda pan Andrej Babiš je ovládající osobu společnosti AGROFERT, a.s., jejíž akcie byly vyčleněny do svěřenských fondů,“ popisují zásadní otázku advokáti v právním rozboru.
A po analýze struktury Babišových fondů a vybraných českých zákonů dochází k tomu, že to tak není. „Při výkladu citovaných ustanovení obchodního zákoníku a zákona o obchodních korporacích se proto přikláníme spíše k tomu, že ovládající osobu společnosti AGROFERT, a.s. je svěřenský správce fondu AB private trust I,“ opakují advokáti svůj závěr na deváté straně právní analýzy.
Jenže právníci Evropské komise v závěrečné zprávě k auditu došli po obdobné analýze ke zcela opačnému výsledku: „Vzhledem k výše zmíněným prvkům správy a řízení, zejména tomu že A. Babiš vymezil účely svěřenských fondů (zejména ochranu svých zájmů), nastavil jejich fungování a jmenoval všechny jejich činitele, které může také odvolávat, má A. Babiš v současné době rozhodující vliv na oba svěřenské fondy. A. Babiš tudíž oba svěřenské fondy ovládá a prostřednictvím těchto svěřenských fondů ovládá také skupinu AGROFERT.“
§ 4c zákona o střetu zájmů
Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.
A jak je možné, že obě skupiny advokátů došly k protichůdným závěrům? Podle advokátů pracujících pro resort průmyslu se musí český právní řád vykládat systematicky. „Neobsahuje-li zvláštní právní předpis vlastní definici daného pojmu, je nutné tyto pojmy vykládat podle jejich definice v jiném právním předpise,“ zdůvodnili, proč je pro ně stěžejní definice v zákoně o obchodních korporacích.
Experti z komise to vidí přesně opačně. Pojem „ovládaná osoba“ naopak nepovažují za nutné vykládat striktně dle zákona o obchodních korporacích.
„Na druhé stráně je zákona střetu zájmů součástí práva veřejného a jeho cílem je zabránit střetu zájmů ve všech jeho podobách. V tomto kontextu by měl být pojem ‚ovládaná osoba’ v § 4c zákona o střetu zájmů chápán spíš obecněji jako subjekt nebo mechanismus, jehož prostřednictvím je vykonáváno ovládání a který se neomezuje na kategorii obchodních korporací,“ napsali do závěrečné zprávy.
Pochybnosti
I přes svůj závěr, advokáti z Řanda Havel Legal připouštějí, že Babiš na Agrofert může mít vliv: „Upozorňujeme, že tento výklad není s ohledem na (byť omezené) možnosti zasahování Andreje Babiše jakožto zakladatele a obmyslného do fungování svěřenských fondů zcela jednoznačný. Nelze především vyloučit, že pan Andrej Babiš je ovládající osobou na faktickém základě,“.
Vyplatili ji ze státní kasy a slíbili na ní ověřit střet zájmů. Vláda nezažaluje Brusel kvůli dotaci Agrofertu
Číst článek
Jednodušeji řečeno podle nich existuje možnost, že Babiš Agrofet ve skutečnosti ovládá - například dává přímé pokyny správci svěřenského fondu Zbyňku Průšovi. Proto ale prý neexistují důkazy.
Také připouštějí, že svěřenské fondy mohl Babiš založit proto, aby se vyhnul střetu zájmů. „Stejně tak nelze vyloučit, že založení Svěřenských fondů bylo neplatné z důvodu, že schéma založení a fungování svěřenských fondů má za účel obcházení § 4c zákona o střetu zájmů,“ píší s dovětkem, že tuto argumentaci používá v závěrečné zprávě i Evropská komise.
A připouštějí i další věc, a to „nejednoznačnost“ právní úpravy: „Existující právní úprava není jednoznačná ohledně toho, která osoba může v případě společnosti Agrofet (…) rozhodující vliv vykonávat, tj. která osoba je ve vztahu ke společnosti Agrofet, a.s. ovládající osobu.“
Ani to ale jejich právní názor, tedy že Babiš Agrofert neovládá, nezměnilo. „Legislativní ‚nedostatky’ §4c zákona o střetu zájmů proto nelze dávat k tíži společnosti Agrofert, a.s. (včetně jejích dceřiných společností),“ uzavírají autoři rozbory úvodní shrnutí.
České posudky
Porušuje Andrej Babiš paragraf 4 zákona o střetu zájmů? Tuto otázku řešilo v posledních letech několik českých úřadů, které buď rozdělují dotace nebo vypisují veřejné tendry. I proto vznikla řada právních analýz od soukromých advokátních kanceláří.
Tři analýzy si zadal státní podnik Lesy ČR, od kterého Babišova společnost Uniles pravidelně získává významné veřejné zakázky. Všechny tři posudky, o nichž informoval Deník N, se v jednom shodují – podle právníků nebyla auditní zpráva Evropské komise důvodem k vyloučení Babišových firem z veřejných soutěží. Dvě kanceláře byly v tomto názoru zcela jednoznačné, třetí dospěla ke stejnému závěru, ale s dalšími dodatky.
Nejméně čtyři externí právní analýzy si v minulosti nechal vypracovat také Státní zemědělský intervenční fond, přes který tečou miliardové dotace do zemědělských podniků včetně těch z Babišových svěřenských fondů, jak upozornily Seznam Zprávy. Jejich obsah ale fond nezveřejnil.
