V atraktivním prostředí na hradě Český Šternberk se v roce 2022 uskuteční od 17. do 21. srpna. „Není náhoda, že levicově orientovaní umělci inklinovali právě k filmu noir, který skrze kriminální příběhy o znevýhodněných jedincích umožňoval formulovat naléhavé společenské výpovědi odsuzující třídní nerovnost, zneužívání moci nebo přešlapy kapitalismu. Největší citlivost k těmto a podobným tématům projevovali režiséři a scenáristé jako Jules Dassin, Joseph Losey, Abraham Polonsky, Robert Rossen nebo A. I. Bezzerides. Jejich příspěvek filmu noir druhé poloviny 40. let lze jen stěží přecenit. Na sklonku dekády z nich ale mccarthismus učinil nežádoucí osoby a všichni tak stáli před několika nezáviděníhodnými možnostmi: stáhnout se do ústraní, tvořit tajně pod pseudonymem, nebo odejít do zahraničí,“ komentuje dramaturg Milan Hain, jehož knihu V tradici kvality a prestiže: David O. Selznick a výrobě hvězd v Hollywoodu 40. a 50. let si brzy přiblížíme a jenž při doprovodné přednášce pohovoří právě o někdejším vlivném producentovi. Grafický designér Alan Záruba se při druhé přednášce pro změnu zaměří na design noirových plakátů.
Jubilejní ročník rovněž láká na výběrovou retrospektivu olomouckého rodáka Edgara G. Ulmera, který se ve 40 a 50. letech v Hollywoodu etabloval jako král filmových béček nebo také jako „Frank Capra z PRC“, kde PRC označuje společnost Producers Releasing Corporation specializující se na nízkorozpočtové snímky. „Většina jeho filmů neměla velký ohlas, ale jeden z nich, Objížďka, se stala kultovním dílem a dnes platí za mistrovský existencialistický noir. Po Ulmerově smrti v roce 1972 byly přehodnoceny i některé jeho další režijní počiny a dnes jde o osobnost proslulou podobným způsobem jako jeho německy mluvící souputníci Otto Preminger a Robert Siodmak,” prozradil Milan Hain. Kromě obligátní Objížďky, která bude uvedena i 16. 8. na hradě Kokořín, kde NFF začínal (odvoz z Prahy zajištěn), budou zastoupeny filmy Podivná iluze, Vražda je můj styl a Záhadná žena s Hedy Lamarr, kterou si brzy taky přiblížíme prostřednictvím této knihy.
To nejlepší z 1. ročníku
„Po celou historii Noir Film Festivalu jsme se drželi pravidla, že filmy z předchozích ročníků v programu neopakujeme. S jubilejním desátým ročníkem jsme se ovšem rozhodli udělat výjimku, a právě v rámci kulatého výročí připomenout programové perly z historicky prvního Noir Film Festivalu, který se v srpnu 2013 konal na hradě Kokořín,“ říká dramaturgyně festivalu Jana Bébarová. Návštěvníci a návštěvnice se tak mohou těšit na Humphreyho Bogarta v ikonické roli Phila Marlowa v adaptaci románu Raymonda Chandlera Hluboký spánek, oscarovou roli Joan Crawford v Mildred Pierce podle literární předlohy Jamese M. Caina či zákeřnou femme fatale v podání Gene Tierney v technicolorovém skvostu Smrtelný hřích. Čtveřici filmů v uzavře Líbej mě až k smrti, ve kterém režisér Robert Aldrich převrátil naruby noirovou tradici předchozích patnácti let.
Na tři ceny Akademie nominovaný filmař se naposledy prezentoval Mankem. Nedávno dotočil nový mysteriózní thriller, nicméně Noir Film Festival připomene jeho neo-noirovou tvorbu prostřednictvím pětice vyzdvihovaných projektů: Sedm, Klub rváčů, Zodiac, Muži, kteří nenávidí ženy, Zmizelá (recenze). „David Fincher je pověstný mnoha věcmi. Perfekcionismem, všestranností, fascinací moderními technologiemi, ‚mučením‘ herců, hereček a štábu desetinásobným opakováním záběrů a také tím, že programově odmítá ideu ‚fincherovského rukopisu‘, jenž je mu často přisuzován. V sadistickém potěšení příznačném pro charakter řady jeho postav Fincher rád děsí publikum a temnými vizemi světa zmítaného zlomyslností ho cíleně uvádí do diskomfortu,“ uvádí Jana Bébarová.
Pocty
To by bylo, aby nebylo vzpomenuto na významné osobnosti. Jednou z nich bude hollywoodská legenda Rita Hayworth, a to prostřednictvím klasiky s názvem Gilda, na kterou si jistě vzpomenou všichni, kdož kdy viděli Vykoupení z věznice Shawshank. V souvislosti s touto rolí, která byla do značné míry jejím protipólem, proto prohlásila: „Muži chodí spát s Gildou, ale budí se se mnou.“ Roberta Taylora si připomeneme coby Drsného poldu, ve kterém se představil nezvykle coby zkorumpovaný strážce zákona.„Taylorova kariéra nabývá v kontextu letošního programu ještě dalšího významu: společně se svou první manželkou, nám dobře známou herečkou Barbarou Stanwyck, se jakožto konzervativní republikán stal na přelomu 40. a 50. let jednou z tváří antikomunistické kampaně. Byl tedy názorovým protivníkem všem tvůrcům, kterým se věnujeme v hlavní programové sekci a z nichž mnozí skončili na černé listině,“ doplňuje Milan Hain.
Patronkou a podporovatelkou festivalu byla dlouhé roky Hana Maciuchová, po níž je pojmenováno i jedno z nádvoří hradu Český Šternberk. Role Anči z Krkonošských pohádek byla možná její nejznámější, avšak v její herecké všestrannosti nás utvrdí televizní film Velký případ vzniklý na motivy románu francouzského spisovatele Jeana Laborda, který se soustřeďuje se na případ justičního omylu, jehož obětí je mladá ošetřovatelka. V Tátově volze si zahrála spolu s Emílií Vášáryovou, kterou uvidíme pro změnu v Baladě o sedmi oběšených.
Návštěvnice a návštěvníci budou moci zhlédnout rovněž čtyřdílný český seriál Rédl v hlavní roli s Ondřejem Sokolem, který podle scénáře Mira Šifry a v režii Jana Hřebejka odkrývá kriminální pozadí podivného příběhu organizovaného zločinu v porevolučním Československu. V téže sekci bude v rámci maratonu promítán devítidílný seriál Záhada hlavolamu, který podle ikonické knihy Jaroslava Foglara o klukovském klubu Rychlých šípů natočil v roce 1969 režisér Hynek Bočan, velký to podporovatel festivalu.
V téhle sekci natrefíme také na Ivetu – minisérii pojednávající o začátcích Ivety Bartošové a jejím vztahu s Petrem Sepéšim, která na letošní přehlídku údajně patří proto, že „osudová žena, osudový muž, osudové setkání, star image a působivý vizuál jsou typickými noirovými aspekty.“ Dočkáme se také Bláznivého Petříčka (recenze) s Jean-Paulem Belmondem, Annou Karinou a se Samuelem Fullerem v malé roličce, jehož drama Podsvětí USA bude taky promítnuto, bohužel nakonec bez účasti jeho dcery Samanthy.
Film noir rozhodně není jen americký fenomén. O této skutečnosti každoročně přesvědčuje sekce mapující jeho geografické přesahy. Po loňském exkurzu do bollywoodské kinematografie se opět vrátí do Evropy a připomene slavné, ale i pozapomenuté noiry ze Španělska. Vedle Smrti cyklisty v režii Juana Antonia Bardema přijdou na řadu snímky jako Andaluský expres, Červená ryba, Ditirambo či Skleněné oko, které je adaptací díla amerického autora hard-boiled literatury Cornella Woolriche.
Československý noir
Programovou tradicí jsou i snímky domácí provenience. Pětice titulů čítá kupříkladu vynikající Probuzení s Janou Brejchovou či němý film Otrávené světlo v režii Jana S. Kolára a Karla Lamače, který hudebně doprovodí violoncellistka Terezie Kovalová. Charisma Karla Högera publikum oslní v dramatu Mrtvý mezi živými v režii Pyšnou princeznou proslaveného Bořivoje Zemana, a to na čtvrteční večerní open air projekci na nádvoří Kašpara Sternberga. U příležitosti uvedení na festivalu vyjde tenhle titul ve spolupráci se společností MagicBox také na DVD.
Patronky a patroni 10. ročníku
Natrefit budeme moct na Jana Hřebejka a Mira Šifru (Rédl) nebo na Michala Samira (Iveta). Patronkami budou tři vynikající herečky – Daniela Kolářová, Ivana Chýlková a Judit Bárdos (rozhovor). Co se patronů týče, budou jimi herci Martin Finger, jenž v pátek 19.8. od 18:30 v rámci doprovodného programu vystoupí v představení Divadla v Řeznické s názvem Falešná nota. A chybět pochopitelně nebude ani Tomáš Hanák.
KOMPLETNÍ INFORMACE JSOU K DISPOZICI NA OFICIÁLNÍCH STRÁNKÁCH NOIR FILM FESTIVALU
RECENZE NA FILM SÍLA ZLA JE K DISPOZICI TADY
FOTO: Noir Film Festival, cinema.de
.jpg)
