Expert: Rusy předběhla ve vesmírném programu už i Čína a Evropa. O NASA nemluvě

A co vlastně znamená proklamace o ukončení ruské činnosti na Mezinárodní vesmírné stanici? Podle Milana Hanouska si to lze vysvětlit několika způsoby. „Může to znamenat, že předají svojí část stanice Američanům a dalším partnerům k užívání. Ale to podle mě nepřichází v úvahu.“

„Nebo to znamená, že zamknou svoji půlku stanice? To by také nešlo, protože ta stanice byla od začátku vytvářena jako jeden komplex, kde každý díl pracuje ve prospěch všech ostatních. Připomeňme, že ta stanice je velká jako fotbalové hřiště, takže to není žádný drobeček,“ míní expert.

„No a třetí varianta, o které se mluví asi obecně nejvíc, kterou dokonce Rusové sami přiblížili v jednom videu, je ta, že se stanice rozpojí v místě, kde se v roce 1998 začala stavět. To znamená mezi ruským modulem Zarya a americkým modulem Unity. To by technicky bylo možné, ale Rusům by to mohlo přinést fatální následky. Američané by to na druhou stranu zvládnout mohli,“ myslí si Halousek.

Proklamace? Rusové s USA stále spolupracují

Teprve následující vývoj podle Halouska ukáže, kterou cestou se Rusové vydají. Zda jde pouze o politickou proklamaci, nebo myslí své prohlášení vážně. Přitom stávající mezinárodní posádka bez ohledu na napjatou atmosféru po útoku Ruska na Ukrajinu pokračuje na ISS ve své práci. Rusové i nadále spolupracují se svými zahraničními partnery, pokračuje se na celé řadě rozpracovaných projektů.

„V tuhle chvíli je na stanici sedm lidí. Je tam čtveřice z americké lodě Crew Dragon, tedy dva Američané, jedna Američanka a jedna Italka, plus tři Rusové. No a připomeňme, že o kousek dál ve vesmíru pak létá ještě další trojice Číňanů na čínské vesmírné stanici. Takže ve vesmíru je momentálně 10 lidí.“

Milan Halousek pak v Rozstřelu mluvil o tom, co pro Rusko vesmírný program znamená. „Přece jenom kosmonautika byla pro Rusy vždycky srdeční záležitost, byl to jejich klenot, vzpomeňme si na Sputnik, na Laiku, na Gagarina i na další ruská prvenství ve vesmíru. Oni tím žijí dodnes. Ale i když už byli dávno technologicky překonáni, je pro ně kosmonautika stále to nejlepší. A proto je tam nad ní politický dohled tak výrazný.“

Nový ruský kosmodrom

Ruská vesmírná agentura Roskosmos zažila po invazi na Ukrajinu významné střídání stráží. Dmitrije Rogozina, prokremelského jestřába, nahradil v polovině července ve funkci generálního ředitele této vesmírné agentury poněkud umírněnější Jurij Borisov.

„Rogozin byl hodně ostrý ve svých vyjádřeních, například na Twitteru. Je trochu otázkou, proč byl odvolán, protože Rusové pod jeho vedením nějaké výsledky měli. Rogozin tam byl dosazen především proto, aby dostavěl kosmodrom Vostočnyj,“ popisuje Halousek.

Nick Hague a šéf Roskosmosu Andrej Rogozin během lékařské kontroly po nouzovém přistání lodi Sojuz MS-11 11. října 2018.

„Rusové nový kosmodrom životně potřebují,“ pokračuje expert. „Od roku 1957, kdy vypustili první Sputnik, používají kosmodrom Bajkonur, ale ten se nachází v Kazachstánu. A oni potřebují svůj národní domácí kosmodrom. Jeho výstavba se protahovala, prodražovala a popravdě velké množství financí tam bylo rozkradeno. A Rogozin tam přišel s tím, aby pohlídal jeho dostavbu. A dá se říct, že ho skutečně dostavěl, že tohle zvládl.“

A jak to v tuto chvíli vypadá s funkčností nového kosmodromu? „Nepilotované lety už z něj létají, v tom není problém. Teď je potřeba ho připravit pro pilotované mise, což ještě bude chvíli trvat. Já bych si tipl, že to bude někdy kolem roku 2026 v souvislosti s novou ruskou orbitální stanicí, o které Rusové začali mluvit, což by mohlo být kolem roku 2026, i když podle mě jde o předčasný termín.“

Rusové jsou za zenitem

Jak si tedy ve skutečnosti ruská kosmonautika v tuto chvíli vede? Podle Milana Halouska je ruský vesmírný program dávno za svým zenitem. „A to už od chvíle, kdy Američané začali létat na Měsíc. Dnes už jsou daleko za všemi ostatními. Nejen za USA, ale i za Evropskou kosmickou agenturou a daleko před nimi jsou už i Číňané.“

„Musíme si uvědomit, že Rusové nemají v tuto chvíli žádnou sondu na Marsu ani u Marsu, nezvládají desítky let sondy k Měsíci. Číňané mají sondu na odvrácené straně Měsíce, mají sondu na Marsu, mají velice kvalitní vědecký a technologický výzkum, technologické inovace, začínají stavět svoji orbitální stanici,“ konstatuje Halousek.

Ruští kosmonauti Oleg Artěmjev, Denis Matvejev a Sergej Korsakov na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) oslavili dobytí východoukrajinské Luhanské oblasti ruskými silami. (4. července 2022)

Podle něj je pro Rusy vesmírný program stále velkou prioritou, ale je výrazně podfinancovaný. „Ale snad kromě Číny je vesmírný program podfinancovaný úplně všude. Všichni pracují s tím, co mají, s tou hromádkou peněz, kterou mají. A v Rusku je asi ten kopeček peněz nejmenší.“

„Ale oni nejen že nemají peníze. Oni nemají ani žádný významný cíl,“ říká odborník na kosmonautiku. Potýkají se navíc s korupcí a odlivem mozků do zahraničí. I proto už dávno nedosahují úrovně z padesátých a šedesátých let 20. století.

Už se tedy dá spekulovat o tom, ke kterému datu Rusové skutečně ukončí spolupráci na ISS? Jaké má Mezinárodní vesmírná stanice v tuto chvíli na starosti? Jaké objevy za léta fungování ISS vědci učinili? Zvládnou Rusové vybudovat svůj nový projekt vesmírné stanice? A lze očekávat, že Rusům nějak pomůže Čína? I o tom hovořil Milan Halousek v Rozstřelu.