JAK ŠEL KOCOUR DO SVĚTA/ HRAČKY LIBUŠE NIKLOVÉ A JEJICH ZAHRANIČNÍ KŘÍŽENCI UMPRUM PRAHA, DO 2. ŘÍJNA 2022 |
Zásluhou UMPRUM se Libuši Niklové, autorce více než 230 originálních hraček a držitelce patentů na devět vynálezů, dostává oprávněné pozornosti již podruhé. Před dvanácti lety jí v rámci její výstavy vydalo UMPRUM i monografii a zvedlo tak zájem o její dílo u nás i ve světě. Letos byl její slavný kocour, pojmenovaný po své tvůrkyni Líba, zvolen jako jedna z ikon 26. generální konference ICOM (Mezinárodní rada muzeí), která se bude konat 20.–28. srpna v Praze. Její účastníci, stejně jako i široká veřejnost, si mohou v přízemí muzea prohlédnout expozici s názvem Jak šel kocour do světa. Na její koncepci se podílel vedle sběratele harmonikových hraček Lukáše Tomana také syn umělkyně, rovněž významný český výtvarník Petr Nikl.
Kříženci slavného kocoura v různých barvách.
Téměř šedesátiletý kocour, oceněný v roce 1964 Zlatým kahanem na ostravském veletrhu a medailí Libereckých výstavních trhů, je vlajkovou lodí výstavy zahrnující deset originálů od Libuše Niklové. Doplňuje je sbírka napodobenin z dvaceti zemí. Majitel kolekce Lukáš Toman vypátral přes 130 nejrůznějších kopií harmonikových hraček. Některé jsou téměř autentické, jiné bijí do očí příšernými barevnými kombinacemi. Kvůli obcházení autorských práv nemá řada napodobenin oči hranaté jako původní výrobky, ale kulaté. Rozdíl je také v počtu komor, harmonika originálního těla jich má jedenáct, vietnamská deset, rumunská dvanáct atp. Imitace vydávají jiný pískot než originál, jehož cena na sběratelském trhu mnohonásobně vzrostla a pohybuje se v rozmezí několika tisíc korun. Petr Nikl i Lukáš Toman v rozhlasovém rozhovoru uvedli, že autorku kocoura by jeho „potěr po světě“ zřejmě nijak nermoutil, možná naopak těšil úspěch, jehož její vynález dosáhl.
Vynikající česká designérka Libuše Niklová (roz. Kyseláková) zemřela v roce 1981 v pouhých sedmačtyřiceti letech. Stačila vytvořit nezapomenutelnou kolekci interaktivních hraček, rozvíjejících hmat malých dětí. Pro svoji jednoduchost, nerozbitnost a atraktivní vzhled se staly oblíbenými na celém světě. Osobitý duch a praktičnost jim nelze upřít ani dnes v době hračkářského mega průmyslu. Legendárního kocoura s natahovacím tělem vydávajícím zvuk vyrobila Niklová v roce 1963 z tenkostěnné trubky vyvinuté pro splachovací nádržky ve Fatře Napajedla, kde byla zaměstnána. Designérka měla na zřeteli formování osobnosti dítěte, k němuž hračky významně přispívají. Těla jí navržených polyetylenových zvířátek ve tvaru harmoniky umožňovala malým uživatelům žebrovitý tvar stlačovat a natahovat. Malé děti se navíc v raném věku setkávají jen s oblými tvary, Niklová je svými nápady, které se naštěstí dočkaly sériové výroby, seznamovala s jinými formami.
Kříženci slavného kocoura v různých barvách.
Zlínská rodačka, matka dvou dětí, dovedla svoji práci k dokonalosti, když sama navrhovala i obal, v němž se rozložená hračka, kterou si mohlo dítě samo složit, prodávala. Výtvory Libuše Niklové vlastní ve svých sbírkách několik tuzemských i zahraničních muzeí, nejedná se jenom o harmonikové exponáty, kterým se věnuje právě probíhající výstava. Podle jejích návrhů se vyráběly také gumové a nafukovací hračky. Expozici v Uměleckoprůmyslovém museu ozvláštňuje ještě skleněný kocour od Zdeňka Lhotského.
