Farmářům to může vynahradit zdražení hnojiv, energií či pohonných hmot. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) se dokonce domnívá, že jejich zisky letos budou rekordní. S tím však nesouhlasí oborové organizace.
Po zahájení ruské invaze cena pšenice na trzích prudce vzrostla a v květnu dosáhla maxima, stála v přepočtu zhruba 11 tisíc korun za tunu. Od té doby postupně klesá, aktuálně se pohybuje okolo 7000 korun
„Když vás netlačí faktury a mzdy, tak si můžete dovolit nechat obilí na skladě a čekat. Náklady jdou ale neustále nahoru a my kromě rostlinné výroby také chováme prasata a skot, tady můžeme být ztrátoví. Je to loterie.“
Za jarní ceny část loňské úrody prodalo třeba Zemědělské družstvo Podlesí, které na Vysočině hospodaří na necelých 600 hektarech. „Šťastně jsme se rozhodli, kdy prodávat úrodu a kdy naopak nakupovat hnojiva,“ pochvaluje si předseda družstva Pavel Navrkal. S optimismem hledí i do příštích měsíců. „I když náklady vzrostly, myslím, že to nebude tak hrozné. Ale je to jako na houpačce, člověk se musí trefit. Část podniků pravděpodobně bude úrodu skladovat a prodá ji, až ceny zase vyletí,“ dodává.
Podle Zemědělského svazu dlouhodobě vychází, že farmáři zhruba třetinu sklizně prodají okamžitě, třetinu uskladní pro nasmlouvané odběratele a třetinu s čekáním na dobrou cenu.
Výhodný prodej zhruba čtvrtiny úrody se na jaře podařil i družstvu Agrospol z Blanenska. Kolik z letošní úrody ale schová v naději na lepší podmínky, ředitel Ladislav Menšík zatím neumí říct. „Ceny komodit zažívají velké výkyvy a nikdo neví, jak to bude. Když vás netlačí faktury a mzdy, tak si můžete dovolit nechat obilí na skladě a čekat. Náklady jdou ale neustále nahoru a my kromě rostlinné výroby také chováme prasata a skot, tady můžeme být ztrátoví. Je to loterie,“ přibližuje.
Dosavadní průměrné výnosy v tunách na hektar
Obiloviny celkově
6,13 t/ha (2021: 6,46 t/ha)
Ozimý ječmen
6,32 t/ha (2021: 6,08 t/ha)
Ozimá pšenice
6,32 t/ha (2021: 6,87 t/ha)
Řepka
3,32 t/ha (2021: 3,03 t/ha)
Jak uvádí předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek, kompenzace vstupů se týká zejména loňské produkce obilovin, která vznikla ještě před extrémním zdražením hnojiv či nafty a zároveň zbyla k prodeji na letošek. „Dočasně výhodná situace je ale pryč a nyní se naplno začne projevovat nárůst nákladů,“ míní.
S tím souhlasí i další oborové organizace – Agrární komora a Zemědělský svaz ČR. Podle svazu lze očekávat, že kvůli vlně sucha na jihu Evropy a severu Ameriky se ceny obilnin vydají opět směrem nahoru. Pouze tím ale budou kopírovat vývoj nákladů. Nevěří tak tomu, že by měl sektor zemědělství letos skončit s rekordním ziskem až kolem třiceti miliard korun, jak uvedl pro Deník.cz ministr Nekula.
„Více než pět měsíců před koncem roku je velmi odvážné predikovat hospodářský výsledek rezortu, zvlášť v době extrémního růstu nákladů a fluktuace cen komodit,“ reagovala Agrární komora.
S obavami na příští rok hledí i největší hráč na trhu, koncern Agrofert. „Ceny vstupů, tedy například nafta, plyn, mzdové náklady a další, nám rostou stejně jako všem ostatním a musíme se s nimi vyrovnat,“ uvedl mluvčí Pavel Heřmanský.
Koncernu přitom loni meziročně stouply konsolidované tržby o 15 procent na 184,8 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl o dvě miliardy korun na 5,8 miliardy. Jedním z důvodů je zvýšení prodejních cen v oblasti chemie, která kromě jiného produkuje právě hnojiva.
Autor: Klára Vašíčková
Zdroj: iHNed.cz