I tak závažné onemocnění, jako je rakovina plic, nemusí znamenat rozsudek smrti. Záleží na rychlosti diagnózy, ale také na tom, kde se pacient léčí.
Největší šanci na uzdravení nebo co nejdelší život v dobré kvalitě má, pokud se dostane do některého ze sedmi pneumoonkochirurgických center. Přesto se 40 % pacientů s plicním karcinomem ocitá mimo tato centra.
Pneumologové na to upozorňují při Světovém dni rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.
Jaký je správný postup?
„V Česku se dosud operuje bronchogenní karcinom tam, kde by se operovat neměl. Někde zase pacientům nasazují léčbu až za několik měsíců od diagnózy. To je špatně.
Lidé by se měli dostat do center vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče, kde je na jednom místě kvalitní přístrojové vybavení, zkušenosti, lékaři patřičných specializací a vše navazuje na komplexní onkologická centra,“ říká prof.
MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.
Stav potvrzuje prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol a vedoucí Programu transplantace plic pro Českou republiku.
Podle něj se nyní karcinom plic operuje na 21 pracovištích, přestože by se tak mělo dít v sedmi specializovaných centrech. Asi 40 % pacientů se tedy ocitá „mimo“.
„Pneumoonkochirurgických center je přitom dostatek. Pro srovnání v Dánsku s necelou šestimilionovou populací jsou obdobná centra dvě a v Norsku dokonce jedno. Zda bude léčba pacienta úspěšná, záleží do velké míry na zkušenosti odborníků.
Tato zkušenost přichází s tím, že se daných operací dělá na pracovišti hodně. Z poznatků ze zahraniční víme, že vyšší úspěšnost mají ta oddělení, kde se soustředí na konkrétní typ zákroků.
Měřítkem není jen míra úmrtnosti, ale také kvalita života po operaci, následné komplikace, bolest, jak dlouho trvá rehabilitace a v jakém stavu pacient vstupuje do další onkologické léčby,“ vysvětluje prof. Lischke.
Podle něj je centralizovaná léčba pro zdravotní systém levnější a za několik let k ní stejně dojde. „Znakem kvalitního centra se v brzké budoucnosti stane například to, zda používá pro operaci karcinomu plic robotické systémy,“ dodává.
Zkušenost nad zlato
Nedílnou součástí specializovaných center jsou zkušené bronchoskopické týmy, které vědí, jak a kde ideálně odebrat vzorek nádoru, aby jej bylo možné důkladně prozkoumat.
„Je to umění a je potřeba, aby bylo bronchoskopické oddělení vybaveno kvalitními nástroji a mělo šikovné, zkušené lékaře,“ říká prof.
MUDr. Jana Skřičková, CSc., předsedkyně pneumoonkologické sekce ČPFS. Podle ní se díky novým terapiím život pacientů s rakovinou plic, a to i v neoperovatelných stadiích, přehoupl přes hranici 40 měsíců v dobré kvalitě.
„Neustále přicházejí nové verze léků, které dobře doplňují stávající terapie, kombinuje se imunoterapie s chemoterapií a biologickou léčbou.
Abychom však u pacientů dosáhli co nejlepšího účinku, musíme nádor správně vyšetřit a poradit se v širším týmu lékařů různých oborů, jak léčbu vést. Toho lze dosáhnout pouze v centrech vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče,“ dodává prof. Skřičková.
V ČR v průměru každoročně rakovinou plic onemocní přibližně 6600 lidí a téměř 5400 na ni zemře. Drtivá většina přichází k lékaři pozdě, tedy v okamžiku, kdy nelze onemocnění vyléčit. To má změnit nově spuštěný program časného záchytu karcinomu plic.
Garantem je Ministerstvo zdravotnictví a na provedení se podílí Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR s odbornými společnostmi a dalšími institucemi.
Pilotní fáze projektu potrvá pět let a lékaři si od ní slibují zvýšení podílu pacientů, kterým lze nádor operativně odstranit, ze současných 15 % až na 50 %.
Nový program láká
„Již v prvních měsících prošlo programem přes 400 jedinců, kteří splnili kritéria, jejich průměrný věk činil 63 let.
U 5,2 % výsledek ukazoval na riziko nádoru, u 25,9 % vykázalo vyšetření zatím neurčitý výsledek a 68,8 % bylo v první vlně negativní,“ popisuje prof. Koziar Vašáková. Podle prim.
MUDr. Ivany Čierné Peterové z Českého občanského spolku proti plicním nemocem a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS se zapojilo 323 plicních a 500 praktických lékařů.
„Předpokládáme, že v prvních letech vyšetříme v rámci programu desítky tisíc osob, řadě z nich to zachrání život,“ dodává MUDr. Čierná Peterová.
Plicní lékaři posílají rizikové pacienty na akreditovaná radiologická pracoviště k vyšetření nízkodávkovým CT. Pokud objeví podezřelý nález, následují další vyšetření a porada tzv. multidisciplinárního týmu, jaký postup nejlépe zvolit.
Zapojeni jsou také praktičtí lékaři, kteří k pneumologovi posílají ty, jimž je mezi 55 a 74 lety a kouří buď po dobu 20 let asi 20 cigaret denně, nebo 10 let přibližně 40 cigaret za den.
Vše teprve začíná
„Program se teprve rozbíhá, zatím na našem pracovišti provádíme v průměru čtyři vyšetření týdně. Celkem jsme vyšetřili 40 lidí, nádor měl jeden z nich. U přibližně tří čtvrtin jsme našli tzv. plicní uzly, většinou drobné a nezhoubné.
To ale neznamená, že některý z nich nemůže být zatím neodhaleným počátečním stadiem nádoru, proto sledujeme jejich vývoj na kontrolních vyšetřeních.
V případě, že je uzel větší než jeden centimetr nebo roste, riziko malignity stoupá a je třeba provést podrobnější a náročnější vyšetření, které upřesní jeho podstatu, například biopsii. U kuřáku je výskyt uzlů častější,“ popisuje prim.
doc. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D., primář Kliniky zobrazovacích metod FN Plzeň a zástupce Radiologické společnosti ČLS JEP pro program. Vyšetření provádí 13 akreditovaných radiologických pracovišť, dalších 9 dostalo nově akreditaci v červenci.
