„Polský papež“ Jan Pavel II. byl pro komunisty jasný nepřítel. Zastal se i politických vězňů v Československu

A těžké perzekuce a útoky zažily samy církve, hned od únorového převratu v roce 1948. Zatýkání kněží, neblaze proslulá akce K, likvidující řeholní řády, věznění a další útoky se staly součástí existence komunistického státu. Po represi hlasité přichází represe o něco méně hlasitá, ovšem stále přítomná.

Čtěte také

O atentátu na Jana Pavla II.

Jistou pomyslnou ranou pro komunistický blok byl rok 1978, kdy byl zvolen nový papež a stal se jím krakovský kardinál Karol Wojtyla. Přijal jméno Jan Pavel II. „Jeho zvolení do čela církve po mnoha staletích italských papežů bylo odvážné z mnoha důvodů: jde o papeže z komunistických zemí a z Polska, země s velkou katolickou tradicí,“ vysvětluje host pořadu historik Michal Stehlík a dodává:

„V době jeho zvolení mu bylo 58 let, a tak to byla volba na několik desetiletí. Byl to silný signál směrem ke komunistickému světu, protože on to prostředí velmi dobře znal. A také se snažil propojovat východní a západní křesťanskou spiritualitu. Byla to mimořádná naděje pro věřící nejen v Polsku, ale v celém komunistickém světě. Jeho ‚Nebojte se‘ byla velmi silná naděje. Jeho politická síla se projevila i v tom, že dokázal veřejně komunikovat.“

Už se o nás nezajímají jenom lidé z lidskoprávních organizací, ale také papež.
Michal Stehlík

A nový „protivník“ komunistického Československa svými skutky jednoznačně usvědčoval státy komunistického bloku z potírání náboženských svobod. Ostatně jeho vztah právě k Československu byl zřejmý již od roku 1974. Tehdy Československo navštívil v souvislosti s pohřbem komunisty pronásledovaného kardinála Štěpána Trochty a nad jeho hrobem ho nazval „mučedníkem“.

Papež jako nepřítel

Doba jeho zvolení zasáhla Československo v hysterické kampani proti signatářům Charty 77, která vznikla v lednu 1977. Jedním z důsledků pak bylo založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, jehož členové poukazovali na nezákonnosti státu, který zároveň nedodržoval ani své vlastní zákony a smlouvy. Představitelé VONSu se tak ocitli před soudem a papež Jan Pavel II. promluvil ve svém projevu k celému světu a mimo jiné řekl:

„Nemůžeme zůstat lhostejní k odezvě, kterou vyvolal ve světě proces, k němuž došlo tento týden v Praze a v Československu, které je nám tak drahé. Přál bych si, aby zprávy o něm byly vždy takové, že vyvolají mezi všemi uznání a úctu.“

Posiloval lidi, rozuměl totalitním zemím. Je toho tolik, že rozhodně ovlivnil dějiny naší země.
Michal Stehlík

Historik Michal Stehlík jeho slova zasazuje do dobového kontextu a konstatuje: „To, že papež zmínil konkrétní odsouzené a Československo, bylo pro vězněné a pronásledované velká podpora, a to i v dalších zemích, zároveň to bylo nebezpečí i pro komunistický režim. Už se o nás nezajímají jenom lidé z lidskoprávních organizací, ale také papež.“

Propaganda komunistického státu se snažila vylíčit osobnost papeže jako nepřítele, spojence imperialistické Západu – právě takový byl dobový slovník – a zároveň se snažila využívat organizace Pacem in terris pro podkopání církevní jednoty zevnitř. I proti tomu se snažil papež jednoznačně vystoupit a v tomto duchu pak výrazně pokračoval kardinál František Tomášek.

„Nebojte se“

Do výčtu dalších silných kroků papeže Jana Pavla II. patří také jmenování biskupů pro Čechy a Slováky žijící v exilu. Stejně jako jeho dopis prezidentu Husákovi, stejně jako jeho nesouhlasná stanoviska vůči dalším krokům komunistického státu vůči věřícím občanům.

Čtěte také

Papež Jan Pavel II. je považován za největšího Poláka

A rok 1985 je rokem slavné poutě na Velehradě, která si připomínala 1100 výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu a tím počátky křesťanství. Mnohatisícový dav vypískal představitele komunistického státu a stal se tak symbolem papežova hesla „Nebojte se“.

Cestu papeže Jana Pavla II. do Československa v dubnu roku 1990 nazval tehdejší prezident Václav Havel zázrakem a pro řadu lidí to bylo pokračování zázraku spjatého se svatořečením Anežky Přemyslovny, ke kterému došlo v listopadu 1989. Právě v měsíci, který znamenal pád komunismu v Československu.

Michal Stehlík|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, zda papež Jan Pavel II. nezasáhnul do dění v komunistickém Československu Stehlík odpovídá: „Jednoznačně zasáhnul, a to jednoznačně systematicky a jasně od počátku svého pontifikátu po celých 11 let, než padnul komunistický režim v Československu. Posiloval lidi, rozuměl totalitním zemím. Je toho tolik, že rozhodně ovlivnil dějiny naší země.“

Pořad připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, hostem byl historik Michal Stehlík, režii měl Michal Bureš.