Do suchem dlouhodobě postižené lokality Českomoravské vrchoviny, která se z velké části rozkládá na území Kraje Vysočina, se vypravil reportér portálu iDNES.cz, aby zjistil, jak se zdejší obyvatelé naučili se stíženými podmínkami žít.
„Pokud je půda vysušená a následně přijde nárazová srážka, voda rychle odteče a dostatečně se nevsákne,“ vysvětluje Pavel Převor, náměstek oblastního ředitele Lesů ČR na Vysočině pro vodní hospodářství a investice, co je jádrem problému s půdním suchem.
Řešení problému je dle Převora následně několik a vzájemně se doplňují. Základní myšlenkou je zabránění odtoku a udržení objemu v krajině. Úměrně tím, jak se zpomalí odtok, se navyšují hladiny spodní vody.
Lesníci proto vytváří na říčkách a potocích meandry. Jde o zákruty, které příroda umí sama vytvořit boční erozí při toku vody, stejný efekt jde ale dosáhnout i zásahem člověka. Meandry „natáhnou“ cestu vody krajinou, čímž ji zpomalí a zadrží. I takový malý zákrut navíc dokáže ovlivnit mnohonásobně větší území, které zůstává zelené a neusychá.
Soustava tůní Hastrman v lesní správě Nové Město na Moravě. (21. července 2022)
Podobně fungují i průtočné a neprůtočné tůně či umělé nádrže. Podle Převora je dalším benefitem růst druhové rozmanitosti v lokalitě, přibývá třeba obojživelníků.
Vodní nádrž Okrouhlice na Vysočině. Zbudováním nádrže se podařilo předejít kůrovcové kalamitě, která zde postupovala. Na jedné straně les padl, na druhé je stále zelený. (21. července 2022)
Lesy na Vysočině zadržují vodu také na první pohled nenápadným opatřením. Štěpkou. Tedy nadrceným klestím z vytěženého dřeva. Stačí jí pokrýt holiny po vykáceném lese, kde ještě lesníci nestihli vysázet nové sazenice. Štěpka do sebe nasaje vlhkost a drží ji, dokonce i několik centimetrů pod povrchem. .
Ruku v ruce s pokrýváním krajiny touto drtí jde i budování závětrných valů, které brání plochu před vysoušením větrem. Svůj účel v boji proti suchu ale mají i na první pohled nečekaní pomocníci, jako mohou být torza stromů na holinách.
Lesníkům totiž práci komplikují i hlodavci, kteří ožírají nově vysázené stromky. Aby se jich zbavili, ponechávají v krajině zmíněná torza stromů. Na těch totiž poté posedávají dravci, jako třeba sovy, kteří škodné hlodavce odloví.
„Otázka půdního sucha je dlouhodobým problémem nejen u nás, ale taktéž v rámci celé republiky,“ říká náměstek oblastního ředitele Lesů ČR na Vysočině Převor.
Zdejší stav je varovným znamením, jelikož Vysočina je průměrně výše položená než některé další kraje, což by mělo být značnou výhodou. Vyšší nadmořská výška obecně přináší více srážek a menší teploty, tedy úměrně tomu i nižší výpar. Problém by tedy měl být oproti zbytku republiky menší.
„I přesto se s problémem sucha stoprocentně potýkáme,“ vyjasnil Převor. Jednou z největších potíží je srážkový úhrn. Ačkoliv dešťů přijde stejně jako dříve, problémem je jejich rozdělení. „Neprší nám pravidelně, ale deště přicházejí ve větších úhrnech během kratšího časového úseku,“ doplnil náměstek.
Podle něho se působení sucha dá připodobnit k sinusoidě. Lze to ilustrovat na roce 2020, kdy do dubna byl tak nízký srážkový úhrn, že se místní začínali děsit, že kůrovec, který je s problematikou sucha úzce spjat, projde Vysočinou a zdecimuje ji. Naštěstí následně v květnu začalo výrazně pršet a deficit se srovnal, což zpomalilo i kůrovcovou kalamitu. Ta je se suchem nerozlučně spjata: Jediné, co „brouk“ nemá rád, je vlhko.
Odborník: Extrémní stav zasáhl 20 procent ČR
Podle portálu Intersucho se v současnosti kvůli horkému počasí rozšířilo extrémní či výjimečné sucho na 20 procent území Česka, výhledově by mohlo jít až o 40 procent území. Ani v ostatních částech země však nepanuje dobrá situace, pouze zde sucho nedosahuje nejvyšších stupňů škály.
Extrémní sucho se v Česku značně rozšířilo. Přišlo v pásmu od Francie |
„Současný výhled počasí je velice nepříznivý pro vývoj sucha. Horké počasí prakticky bez deště bude znamenat rozvoj půdního sucha,“ uvádí portál Intersucho, který se zabývá dlouhodobým vývojem sucha na našem území.
„Zhoršení je viditelné a to poprvé letos i na kondici vegetace,“ sdělil pro iDNES.cz jeden z autorů portálu Miroslav Trnka. Podle bioklimatologa se nedostatek vláhy projevuje v tom, že příroda je méně zelená a neroste tak, jak v minulých letech touto dobou.
„Posledních 30 let je výskyt zemědělského sucha častější a prakticky všichni zemědělci se snaží těmto klimatickým změnám přizpůsobit,“ sdělil mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Letos svaz očekává průměrnou sklizeň obilovin. „Ovšem v některých oblastech došlo k poškození plodin suchem a v některých okresech Ústeckého, Jihomoravského a Zlínského kraje očekávají pěstitelé 20% pokles výnosů,“ doplnil Pícha.
Itálii drtí sucho, z řeky Pád mizí voda. Nebude rýže, ohrožen je i parmazán |
Nejintenzivnější sucho je dle portálu aktuálně v západních Čechách a v těsné blízkosti hranic s Rakouskem na jižní Moravě. V průběhu června se centrum extrémního sucha nacházelo v severozápadních Čechách a dlouhodobě přetrvávala anomálie v centru Českomoravské vrchoviny.
„Pokud vycházíme ze stavu, kdy byla velmi špatná zima, co se doplnění zásob vody v půdě týče, tedy to, kde je sucho v danou chvíli nejhorší, je otázka pouze toho, kde spadnou srážky a kde ne,“ ujasnil Trnka.
Zelená města
Když opustíme les a přesuneme se do města, zjistíme, že i zde se lze se suchem vyrovnat. Příkladem může být Žďár nad Sázavou. Když se dáte s místními do řeči, zjistíte, že je sucho zas až tolik netrápí. Není tomu tak ale proto, že by zde neexistovalo. Dokázali se mu totiž přizpůsobit.
Takový stav si pochvaluje i starosta města Martin Mrkos. „Kromě dostatečného zásobování vodou z nádrže Vír je hlavním důvodem, proč nás sucho netrápí, že se dlouhodobě snažíme profilovat jako modrozelené město. Jedním z dílku do mozaiky, například vedle výsadby nových stromů či popínavých rostlin na ploty, je retence vody,“ uvedl pro iDNES.cz.
Británii sužují úmorná vedra, roztavila i ranvej největší letecké základny |
Podle starosty jde například o recyklaci vody z místního plaveckého bazénu, kde bezúčelně odtékalo denně 50 kubíků vody, dále splachování dešťovou vodou, které město zavedlo například ve dvou školkách, či o krajinářské prvky, jako je budování tůní.
Nejnověji vznikajícím projektem je systém velkých, 500kubíkových retenčních nádrží, které budou chytat vodu z fotbalového hřiště, tribun a přilehlého parkoviště.
„Takto zachycená voda se bude využívat na závlahu trávníků a kurtů,“ uvedl starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos. Dokud se projekt nezrealizuje, využívají se alespoň přechodně provizorní nádrže.(21. července 2022)
„Takto zachycená voda se bude využívat na závlahu trávníků a kurtů,“ uvedl Mrkos. Dokud nebude projekt hotový, využívají se alespoň přechodně provizorní nádrže. Obdobně město uvažuje o popsaném řešení i u zimního stadionu a místní haly tělovýchovné jednoty. Dále se ve Žďáru budují i zelené střechy a pracuje se i se sečením trávníku, který se nechává povyrostlý v podobě louky.
„Pro mě je kvalitní životní prostředí zásadní hodnotou, protože předurčuje kvalitu života v daném místě,“ popsal starosta motivaci města pro to být „modrozelené“.
Zákaz bez efektu
Sucho ovšem netrápí pouze správu lesů, těžaře dřeva či zemědělce. Může dopadat velmi znatelně i na běžné obyvatele. Například již od 14. července platí zákaz odběru povrchových vod na Novoborsku. Ve středu 20. července zakázala odběr vody z 25 vodních toků v celém regionu včetně řeky Ploučnice i sousední Česká Lípa.
Zákaz platí nejen pro obyvatele České Lípy, ale i všech okolních měst a obcí, tedy například i pro Doksy, Zákupy, Mimoň nebo Stráž pod Ralskem. Ačkoliv většina obcí v ČR je napojena na vodovody, či někteří lidé mají své vlastní studny, občané často čerpají vody z řek například kvůli zalévání.
„Voda z toků se nesmí odebírat třeba na zalévání zahrad a sportovišť, napouštění bazénů, zásobování užitkovou vodou objektů a pozemků ve vlastnictví občanů, či třeba na mytí motorových vozidel. Vodu ze studní by pak měli lidé využívat zejména pro pitné účely a chod domácnosti,“ vysvětlila mluvčí novoborského městského úřadu Radmila Pokorná, co se pod zákazem skrývá.
Zákaz se vyhlašuje na základě doporučení správce toků, v tomto konkrétním případě na základě státního podniku Povodí Ohře.
Kolem Hradce vládne „zelené sucho“. Zemědělcům chybí dva týdny dešťů |
Podle Jaroslava Švehly, starosty města Cvikov, jehož se aktuální opatření týká, zákaz vzbuzuje mezi občany nevoli. „Je to teď takto každé léto, už asi čtyři roky po sobě. Můžete vydávat tisíce zákazů, ale pokud to nikdo nekontroluje, tak to nemá smysl,“ uvedl.
Dodal, že si myslí, že je zákaz vydáván přespříliš plošně, tedy se dotkne i obcí a měst, která nedostatkem vody v potocích netrpí. Vodu v této oblasti nelze odebírat zejména z Boberského potoka, Rousínovského potoka, Svitávky a Šporky, vyplývá z rozhodnutí novoborského městského úřadu.
„Zákaz kontrolují pracovníci odboru životního prostředí namátkově, v případě podnětu nebo stížnosti. V minulosti porušení byla, ale vždy je postačilo řešit domluvou,“ sdělila Radmila Pokorná.
„Pokud nepřijdou výrazné srážky, tak bych očekával i další zákazy,“ předpověděl Miroslav Trnka. Podle něj z dat vyplývá, že hydrologické sucho trvá, tedy průtoky řek jsou významně sníženy. „Spíše jsem očekával, že opatření přijdou dokonce dřív,“ dodal bioklimatolog.
Podle něj se sucho musí řešit, když je dostatek srážek. Ve chvíli, kdy sucho nastane, je již pozdě. Pak lze pouze restriktivně omezovat odběr.
Podle starosty je možnost získat alternativu k dodávkám vody - v analogii například s nyní často diskutovanou alternativou ruského plynu - složitější. „Voda je jedinečná a jediným řešením je šetrné nakládání,“ míní. I jeho město buduje retenční nádrže pro dešťovou vodu, kterou následně využívá.
Předseda Komise pro životní prostředí a energetiku Dan Jiránek uvedl, že aktuálně v ČR má povědomí o desítkách obcí, které v současnosti řeší problém s vyschlými studnami. „To, že by obce omezovali svým občanům přísun vody určené k vaření či pití, to se u nás neděje, není to zvykem,“ uzavřel Jiránek s tím, že v drtivé většině případů jsou měřiče spotřebované vody uvnitř domácností a opatření tohoto rázu by nemohlo být kontrolovatelné.
