Až do roku 2000 ležel nedaleko Sokolova hnědouhelný důl Medard-Libík. Kvůli odklonu od uhlí začal útlum těžby ještě před úplným vydobytím ložiska, až se těžba na přelomu tisíciletí zastavila úplně. Na místě dolu vzniklo největší umělé jezero v Česku. V jeho okolí by v nadcházejících dvaceti letech měla vzniknout aglomerace pro osm až deset tisíc lidí. Připravovaný projekt od pražského studia A8000 by měl nastartovat proměnu celého Sokolovska.
Uzavřený uhelný důl se definitivně změnil v jezero v roce 2016 po osmi letech pozvolného napouštění důlními vodami a vodou z Ohře. Krajina vyčerpaná staletím těžby se proměnila v lokalitu s docela jiným potenciálem. Vize toho, co by mohlo v okolí budoucího jezera vzniknout, se začaly rodit už roky před tím. S bydlením na severních svazích se počítalo od počátku, objevily se ale i další nápady, například na jachtařský klub či golfový resort.
Karlovarský kraj a energetická společnost Sokolovská uhelná se rozhodly dát diskuzím konkrétnější obrysy vyhlášením urbanistické soutěže v červnu 2021. Nejpřesvědčivější se ukázala vize studia A8000 hlavního architekta projektu Martina Krupauera, která teď prochází fázi prověřovacích analýz. Ty by měly potvrdit správnost vítězného přístupu k tématu. Architektonický tým bude muset využít vědomosti nejen z architektury a urbanismu, ale také pracovat se sociologickými a ekonomickými výzvami.
„Naplno pociťujeme důležitost projektu. Od Medardu se očekává změna až otočení trendů celého kraje. Cítíme obrovská očekávání lidí od toho, jak jezero využijeme k proměně a zvýšení konkurenceschopnosti regionu. Troufnu si říct, že je to vážnější disciplína než stavba velké, komplikované budovy, byť jí je například filharmonie,“ soudí o projektu Krupauer, který má zkušenosti z projektů rozvojových strategií pro Lipno nad Vltavou, chytrou čtvrť Špitálka Brno nebo kanadské celoroční turistické středisko Cape Smokey. Je rovněž šéfem týmu připravujícího projekt Vltavské filharmonie.
Projekt u jezera Medard určí budoucí funkční využití zhruba na dvou tisících hektarech plochy, které má přinést udržitelný rozvoj regionu a vznik nových pracovních příležitostí 21. století. „Zastavení odchodu mladých lidí a lidí v aktivním věku z regionu je jedním z hlavních cílů. Oblast má také nabízet bydlení, aby právě mladí lidé, kteří našli pracovní příležitosti, zůstávali,“ sděluje hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
Jednou z nadějí pro rozvoj regionu je také testovací polygon německé automobilky BMW za 7,4 miliardy korun nedaleko Sokolova, kde koncem června začal zkušební provoz. Areál na ověřování vlastností a schopností nejmodernějších autonomních vozů či elektromobilů je pro BMW klíčový. Severozápadní Čechy jsou rovněž ve hře o gigafactory. Mezi Prunéřovem a dalšími potenciálními lokalitami se má vedení německého koncernu Volkswagen rozhodnout do konce tohoto roku.
Karlovarský kraj je dlouhodobě jedním ze tří nejpostiženějších odchodem lidí v produktivním věku. „Děti místních se po studiích nechtějí vracet, protože jdou do větších měst za prací. Karlovarsko je region se spoustou problémů, ale chce je řešit. A Medard má být jeden z nástrojů,“ říká architekt Krupauer a popisuje, že právě analýza sociologických dat a statistik byla jedním ze základních stavebních pilířů urbanistické studie.
Na východní straně jezera Medard by mělo postupně vyrůst město Přístav s různými typy bydlení včetně plovoucího. To by se mělo stát hlavním magnetem lokality. Doplní je marina, přístav i náměstí provázané s pěší promenádou. Prostřednictvím města Přístav se Sokolov a další přilehlá obec Svatava „dotknou“ břehu jezera, které tak bude více sloužit k trávení volného času. I proto zůstane břeh volný a nezastavěný, jezero obkrouží pěší a cyklistická stezka.
Do projektu se zapojila také pětice okolních obcí, jichž se připravovaný rozvoj území nejvíce dotkne. Přestože záměr považují za přínosný a chtějí jím urychlit vlastní rozvoj, neskrývají určité obavy. „Věřím, že projekt Medard bude pro obec jen přínosem, ale přinese jistě i mnoho starostí s propojením jak komunikací, tak inženýrských sítí. Další otázkou je, zda budou mít obce dostatek finančních prostředků k uskutečnění tak smělého projektu,“ sdělil starosta obce Bukovany Miroslav Stropek.
Prohlédněte si v galerii, jak bude lokalita vypadat >>>
Razantní rozvoj osídlení, který by podle hrubých odhadů měl přivést osm až deset tisíc lidí, bude vyžadovat zásadní rozvoj veřejné infrastruktury. „Musíme se bavit o tom, kde je železnice, kde jsou dálnice, jak daleko je to do Prahy, jak rychle jste v Bavorsku. Dnes už většině lidí přijde normální, když jede každý den hodinu do práce přes celou Prahu. Když si to všechno uvědomíte, dojde vám, že ta lokalita je uprostřed Evropy,“ vysvětluje hlavní architekt projektu.
O kapacitu dopravní infrastruktury v obci Svatava má obavu starosta Vladimír Adamec. Na jednáních s architekty a zástupci okolních obcí a kraje proto upozorňoval na důležitost zkapacitnění obchvatu kolem obce, jelikož právě na východním břehu jezera směrem ke Svatavě a Sokolovu má nacházet nejintenzivnější zástavba. „Vysvětlili nám, že to všechno studie ještě prověří a projekt začne právě výstavbou silnic parkovacích stání a tak dále. Teprve pak přijdou na řadu další funkce,“ uvedl informaci z červnového jednání Adamec.
Rekreační potenciál místa je už nyní podle Krupauera silný, jeho rozvíjení ale není hlavním cílem. Například podobnost s projektem v Lipně nad Vltavou, které se stalo vyhledávanou rekreační destinací, vůbec necítí.
„Lipno mělo ve dvou prvních porevolučních územních plánech industriální zónu, a dokonce zainvestované pozemky nabízela zadarmo. A za celou dobu o ně nikdo neměl zájem. Z mapy je to hned jasné. Malá hustota lidí, dálnice je daleko, železnice slepá. U Medarda je to jinak. To je krásné jezero ve velmi intenzivně obydleném a industriálně rozvinutém území,“ zdůrazňuje Krupauer.
Medard nebude podle názoru architektů ještě dlouho dovolenkovým cílem rodin, jako je tomu u Lipna nebo Máchova jezera. Potenciál vidí místo ubytování v bydlení. Další rodinné domy a vily proto vyrostou i na terasách kolem jezera vytvořených při těžbě pohybem rypadla. Postupně by se měly rozvinout i další funkce. Ve středu jezera by měl přímo z vody čnít Dům Ostrov, symbol transformace a revitalizace lokality, který spojí několik funkcí. Tou hlavní by mělo být sídlo významné instituce.
Studio A8000 má navíc ambici vytvořit maximálně energeticky soběstačnou lokalitu s fotovoltaickou elektrárnou, která vyrobí nejen dostatek energie pro místní spotřebu, ale bude dodávat přebytky do veřejné sítě. Tu doplní vodní přečerpávací elektrárna, jež dokáže přebytečnou energii akumulovat, větrná elektrárna i agrovoltaika. Ta nezabírá zemědělskou půdu pouze pro solární panely, ale využívá i plochu pod nimi k pěstování plodin.
Všechny navržené objekty směřují k vytvoření inteligentního města, které se stane lákadlem pro nové obyvatele. „Je především třeba změnit vnímání místa. Chceme přilákat lidi, kteří s ním budou chtít být v trvalém spojení. Pokud se to podaří, začne fungovat školství, zvýší se daňová výnosnost a tak dále. Je tam úžasná historie, lázeňství i příroda a nejdůležitější je to, že se tam začínají objevovat zdroje pracovních příležitostí 21. století,“ vysvětluje autor návrhu.
Region je kromě uhelného hospodářství spjatý i s bohatou historií v chemickém průmyslu. Začala v roce 1809, kdy z Kraslic do Svatavy přestěhoval svůj závod Johann David Starck. Přiblížil se tak dolu Medard a těžbě uhlí, ze kterého pak produkoval výrobky na bázi síry. Tu potřeboval ke zdokonalení bělení lnu a především krajek. Svého času to byla jedna z nejmodernějších chemických výroben v Evropě. Do historie širší lokality spadá lázeňství, sklářství i výroba porcelánu.
Projekt by měl svou přitažlivostí přebít i nevýhodu danou stále probíhající těžbou v nedalekém dole Jiří. O tom, co s dolem bude za několik desítek let, se diskutuje už teď.
„Vznikne tam ještě třikrát větší jezero než Medard (ten má rozlohu pět set hektarů – pozn. red.). Je potřeba, aby dané území mělo jasný směr a byli kolem něj lidé, kteří ten směr dokážou potenciálním obyvatelům nastínit. Potom nevadí, že se v blízkosti ještě doluje, ale důležité je vědět, že se tam za dvacet let už dolovat nebude a co tam bude potom,“ popisuje hlavní architekt projektu na jezeře Medard.
Tým architektů a urbanistů z A8000 nyní pracuje na masterplanu, který se stane základním podkladem pro územně plánovací dokumentaci, mezi kterou patří územní a regulační plány. První změny by měly být vidět zhruba za tři roky.
„Podle dat Eurostatu, která vykreslují, co se v budoucnu z hlediska prosperity v Evropě stane, mají z Česka růst pouze Praha, Středočeský a Plzeňský kraj. A naším úkolem je všechny přesvědčit, že Sokolovsko není tak daleko a že k tomuto pásmu, které se pak propojuje s Bavorskem, také patří,“ zakončuje Krupauer.
