kresba: Josef Albrecht pro HlídacíPes.org

Aleš Rozehnal: Blouznění obhájců ruské agrese. Kdo porušil Minské dohody?

Napsal/a Aleš Rozehnal 22. července 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

Obhájci ruské agrese na Ukrajinu často tvrdí, že Ukrajina v podstatě válku sama vyprovokovala, protože neplnila podmínky Minských dohod. Je to falešná hra podle ruských not a je proto dobré si připomenout, co to vlastně jsou, respektive byly Minské dohody a kdo je porušil. 

Ve snaze předejít válce Ukrajiny a Ruska prosadila Francie a Německo s podporou USA uzavření tzv. Minských dohod. Tyto dvě země vyjednaly dohody s Ruskem po porážce Ukrajiny v roce 2014 a 2015. V únoru roku 2022 však ruský prezident Vladimír Putin dohody prohlásil za mrtvé a o den později uznal ukrajinská separatistická území za státy.

Problém nastal poté, co Rusko, i když samo vyjednalo Minské dohody, prohlásilo, že není odpovědné za jejich plnění, protože není smluvní stranou.

Snaha o mírové řešení

Minské dohody tvoří dvě dohody, z nichž ta první, označovaná jako Minsk I ze září 2014, obsahuje mimo jiné závazek k příměří mezi oběma stranami, na které měla dohlížet Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, závazek Ukrajiny přijmout zákon o decentralizaci se zvláštním statusem pro území ovládaná separatisty, závazek uspořádat místní volby a amnestii pro válečné zločince.

Následné memorandum obsahovalo rovněž závazek ke stažení těžkých zbraní z frontových linií.

Snaha o mírové řešení sporu padla v lednu 2015. Z tohoto důvodu byla uzavřena dohoda označovaná jako Minsk II, která již byla poněkud detailnější. Problém nastal poté, co Rusko, i když samo vyjednalo Minské dohody, prohlásilo, že není odpovědné za jejich plnění, protože není smluvní stranou.

Zároveň začal spor o výklad této dohody. Prvním problémem bylo, kdo bude kontrolovat volby, které měly proběhnout. Ještě obtížnějším problémem byla otázka statusu Donbasu a změny ukrajinské ústavy, která měla být provedena po jednáních a souhlasu představitelů Doněcké a Luhanské lidové republiky.

Status ani rozsah problematických území nebyl Minskými dohodami nijak blíže vymezen. Představitelé separatistů považovali za jejich součást všechny části Doněcké a Luhanské oblasti, z nichž ale většina zůstávala stále pod kontrolou legitimní kyjevské vlády.

Suverenita podle ruských představ

Rusko také vykládalo Minské dohody jako závazek Ukrajiny k federalizaci, což by jí zabránilo ve vstupu do NATO a EU. Ruská představa o federalizaci Ukrajiny byla navíc taková, že by Ukrajina měla pouze symbolickou suverenitu nad svým východním územím; asi jako má třeba Velká Británie nad Kanadou nebo Austrálií.

Ukrajina přijala zákon o decentralizaci tak, jak to vyžadovaly Minské dohody, ale jeho podoba nebyla vyjednána s představiteli separatistů, a proto byla Ruskem odmítnuta.

Je také třeba říct, že plnění Minských dohod nemělo mezi ukrajinskou veřejností téměř žádnou podporu a jejich implementace dokonce vedla v roce 2015 k násilným protestům v Kyjevě.

Minské dohody nicméně po dobu sedmi let tlumily intenzitu konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. I přesto až do letošní ruské agrese na Ukrajinu bylo zabito 14 tisíc lidí a téměř 1,5 milionu Ukrajinců se ocitlo bez domova.

Jak ale vidíme nyní, Minské dohody nedokázaly vyřešit základní otázku konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, a to, zda je Ukrajina suverénní stát (jak je po právu přesvědčen demokratický svět), nebo je její suverenita omezena – podle ruských představ.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)