Praha - Pouze osm osobností včetně členů protinacistické odbojové skupiny Tři králové dnes navrhl na státní vyznamenání Senát. Je to rekordně nízký počet v posledním úplném roce prezidentování Miloše Zemana, který bude nejvyšší státní ocenění udělovat. Loni Senát navrhl Zemanovi 15 kandidátů. Zeman, který nemá s horní komorou nijak přátelské vztahy, jí vyhověl ve dvou případech.
Řád Bílého lva by podle Senátu měli dostat Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek, kteří za druhé světové války prováděli sabotážní diverzní akce a předávali zprávy exilové vládě v Londýně. Balabán byl nacisty zatčen a popraven v roce 1941, Mašín o rok později, kdy po přestřelce s nacisty zahynul i Morávek. Posmrtně byli povýšeni na generály.
Nejvyšší ocenění si podle Senátu zaslouží generál Karel Lukas, legionář a účastník zahraničního protinacistického odboje, který byl v roce 1949 komunistickou tajnou policií zatčen, obviněn z velezrady a umučen ve vězení na Pankráci. Medaili Za hrdinství navrhli senátoři pro Josefa Serinka, dalšího účastníka protinacistického odboje, který po útěku z internačního tábora pro Romy v Letech u Písku vedl na Vysočině partyzánskou skupinu.
Medaili Za zásluhy by podle Senátu měli obdržet letos devadesátiletý sbormistr Ivan Sedláček, který založil a vedl brněnský soubor Kantiléna, kněz a někdejší mluvčí České biskupské konference Miloslav Fiala a poslankyně Revolučního národního shromáždění v letech 1918 až 1920, Ludmila Zatloukalová-Coufalová, první starostka na Moravě. Po komunistickém převratu v roce 1948 jí byl zabaven majetek a zemřela v roce 1960 v Psychiatrické léčebně ve Šternberku.
Senát letos obdržel o polovinu méně adeptů než loni, kdy poslal na Hrad 15 nominací ze 17 návrhů. Zatímco z předloňských návrhů Senátu si Zeman žádný nevybral, loni se ztotožnil se dvěma. Vyznamenání v náhradním březnovém termínu dostali první velitel československé 310. perutě britského Královského letectva (RAF) Alexander Hess a první velitel československého praporu mírových sil OSN v misi UNPROFOR na území bývalé Jugoslávie Karel Blahna.
Vztahy mezi Hradem a Senátem výrazně ochladly kvůli cestě senátorů na Tchaj-wan v roce 2020, kterou prosadil předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) navzdory hrozbám pevninské Číny. S cestou nesouhlasil ani Zeman.
Senát: Solární energie nemá mít přednost před jinými obnovitelnými zdroji
Senát podpořil další spolupráci a rozvoj vztahů ČR a Tchaj-wanu
Senát dnes podpořil další spolupráci Česka a Tchaj-wanu. Obě země označil za "subjekty mezinárodního práva". Zopakoval také, že ČR má politiku jedné Číny. Usnesení při příležitosti návštěvy předsedy tchajwanského parlamentu Jou Si-kchuna v České republice podpořilo 54 z 58 senátorů a senátorek, čtyři se zdrželi. Návštěvu tchajwanského představitele v Česku silně odsoudilo čínské velvyslanectví.
"Senát vyjadřuje přesvědčení, že dialog mezi demokraticky zvolenými členy parlamentů ČR a Tchaj-wanu hraje nezastupitelnou roli při budování vzájemně výhodných vztahů mezi těmito subjekty mezinárodního práva," schválila horní komora v usnesení. Uvedla, že ČR má jako EU politiku jedné Číny.
V textu Senát poukazuje na to, že od roku 1993 do loňska tchajwanské investice přispěly v Česku ke vzniku 24.000 pracovních míst. Podpořili rozvoj spolupráce v nanotechnologiích, chytrém strojírenství, elektromobilitě, kultuře či vzdělávání. Připomněl také návštěvu a projev svého předsedy Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wanu v roce 2020, programové prohlášení vlády se zmínkou o této asijské zemi či usnesení Evopského parlamentu s výzvou k navazování spolupráce.
Debata se vedla hlavně o formulaci, podle níž jsou Česko i Tchaj-wan "subjektem mezinárodního práva". Vystrčil řekl, že by upřednostnil místo tohoto spojení uvedení jmen obou zemí. "Všichni vědí, jak to myslíme a jak to je," uvedl předseda horní komory. Dodal, že důvodem není obava z reakcí, ale snaha postupovat k cíli. Usnesení podpořil.
Senátor Tomáš JIrsa (ODS) míní, že zvolené slovní spojení zbytečně vyvolává diplomatický konflikt. Označil ho za "drobnou provokaci", kterou podle něj ČR ale přežije. Usnesení při hlasování nepodpořil.
„Pozorujeme zemi, která existuje, má vlastní systém, prosazuje se, dokonce u nás vytvořila desítky tisíc pracovních míst a vytváří obrovskou přidanou hodnotu, kdyby zavřeli výrobu mikročipů, zhavaruje globální hospodářství... Buď se budeme chovat seběvědomě a vyrazíme na návštěvu Tchaj-wanu, nebo se budeme ptát právníků a nikam nepojedeme, protože se nesluší takové návštěvy dělat," podotkl šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer. Podle něj Čína neargumentuje právem, ale politicky.
Čínské velvyslanectví v ČR návštěvu předsedy tchajwanského parlamentu ostře odsoudilo. Senát a jednotliví politici podle ambasády podkopávají politický základ čínsko-českých vztahů a pošlapávají základní normy mezinárodních vztahů. "Čínská strana naléhá na českou stranu, aby brala vážně důrazný postoj Číny, dodržovala svůj politický závazek vůči jedné Číně, ukončila vysílání chybných signálů silám usilujícím o 'nezávislost Tchaj-wanu'," uvedlo velvyslanectví.
Podle Fischera Tchaj-wan s demokraticky volenými představiteli, vlastní prezidentkou, měnou, zákony či smluvními vztahy je subjekt, ne objekt. "Já žádný politický závazek vůči jedné Číně necítím," řekl senátor.
Senát schválil odchod ČR ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů u Moskvy
Česko zřejmě ukončí svoje členství ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně u Moskvy. Vládní návrh na výpověď příslušné dohody dnes schválil Senát, přede dvěma týdny i Sněmovna. Návrh musí podepsat ještě prezident. Výpověď dohody navrhlo ministerstvo školství a zdůvodnilo tento krok ruskou agresí vůči Ukrajině a uvalením sankcí vůči Rusku ze strany mezinárodního společenství.
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) senátory informoval, že ve smlouvě je tříměsíční výpovědní lhůta. Proto je podle něj třeba rozhodnout do září, aby Česko nemuselo posílat ústavu další finance. Česko ročně platilo příspěvek kolem 5,6 milionu dolarů, tedy něco přes 130 milionů korun.
Ústav je mezivládní organizací a přibližně 82 procent jejího rozpočtu hradí Ruská federace, jejíž vliv v organizaci silně dominuje, uvádí vláda. Současná mezinárodně-politická situace je podle ní důvodem, proč je navrhováno členství ČR v SÚJV co nejdříve ukončit. Ústav vznikl v roce 1956 na základě dohody o zřízení Spojeného ústavu jaderných výzkumů s cílem rozvíjet teoretický a experimentální výzkum fyziky částic, jaderné fyziky, fyziky kondenzovaných látek a radiobiologie.
O ukončení spolupráce rozhodl bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN) 4. března. Tehdy uvedl, že nepovažuje za možné nadále spolupracovat na výzkumu jaderných technologií se státem, který vojensky ohrozil mírové využití jaderné energie. Reagoval na útok ruské armády na atomovou elektrárnu v ukrajinském Záporoží. Podle Gazdíka ruská strana útokem porušila ženevské úmluvy, které zakazují mimo jiné útoky na jaderné zdroje elektrické energie.
"Ačkoliv se SÚJV řadí mezi uznávaná pracoviště, nebude ukončení členství ČR představovat významné omezení českého fyzikálního výzkumu, neboť je možné značnou část vědeckých oblastí pokrýt členstvím ČR v dalších výzkumných organizacích, ať již na stávající úrovni, nebo navýšením stávajících zapojení," stojí v důvodové zprávě. Balaš uvedl, že suma placená dosud ústavu bude využita na výzkum a zřejmě efektivněji, než je tomu v Dubně.
Pracovníci ústavu z Česka se budou většinou vracet do svých domovských organizací, sdělil ministr. Je podle něj otázkou, zda nebudou bezpečnostním rizikem, které by měly prověřit české úřady.
