The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
VÍDEŇ
Rakouské zásluhy. Tlak Rakouska na červnovém jednání unijních lídrů, aby blok dále nehatil evropské naděje západního Balkánu poté, co udělil kandidátský status Ukrajině a Moldavsku, přispěl k tomu, že se Albánie a Severní Makedonie po letech dostaly z „čekárny“ na členství v EU a zahájily přístupová jednání. V rozhovoru pro EURACTIV to tvrdí rakouská ministryně pro EU Karoline Edtstadlerová.
„Konkrétní perspektiva kandidátského statusu pro Bosnu a Hercegovinu, kompromis mezi Bulharskem a Severní Makedonií a uspořádání mezivládní konference s Albánií a Severní Makedonií jsou důležité výsledky těchto snah,“ řekla ministryně.
Přistoupení do EU je zdlouhavý a náročný proces, proto Rakousko podporuje francouzský návrh na vznik Evropského politického společenství, které by umožnilo postupnou integraci zemí do některých politik EU ještě před tím, než do ní oficiálně vstoupí.
Pozor na ostatní hráče
Pokud by EU nedala zemím západního Balkánu jasnou evropskou perspektivu, tak by podle Edtstadlerové takové selhání mohlo otevřít dveře vlivu jiných zahraničních aktérů.
„Pokud tam Evropa nezabrání vakuu, Rusko, Čína nebo Turecko jej zaplní. To nemůže být v našem zájmu. Západní Balkán k nám patří, všech šest zemí toho už hodně dosáhlo a jejich úspěchy musí být uznány,“ řekla. Více zde.
HAAG
Za vedry stojí klimatická změna. Letní dny dosahují stále vyšších teplot kvůli klimatické změně, citují nizozemská média expertku z nizozemského Meteorologického institutu (KNMI) Karin van der Wielovou.
Podle van der Wielové už průměrná teplota světa vzrostla o jeden stupeň Celsia v porovnání s rokem 1850. Průměr však neodráží regionální rozdíly a to, že se země ve vnitrozemí ohřívá rychleji než na moři. „Nizozemí se tedy v průměru oteplilo o dva stupně za rok. A pokud se podíváte na průměrnou teplotu nejteplejšího dne v roce, tak ta vzrostla už asi o čtyři stupně,“ vysvětlila van der Wielová.
„Klimatická změna se děje teď a tady. Není to věc budoucnosti,“ dodala poté, co KMNI vyhlásil „oranžový kód“ ve středním a jižním Nizozemí. (Sofia Stuart Leeson | EURACTIV.com)
LONDÝN
A pak byli tři. V utkání o post lídra Konzervativní strany a britského premiéra zůstali po dalším hlasování konzervativců tři kandidáti – Rishi Sunak, Liz Trussová a Penny Mordauntová. O „finálové dvojici“ má 357 konzervativních poslanců rozhodnout ve středu.
Zatímco bývalý ministr financí Sunak potřebuje získat hlas už jen jednoho poslance, který ho dělí od postupu do dalšího výběru poté, co získal podporu 118 poslanců, o tom, kdo získá zbývající místo ve finálové dvojici rozhodne rozdíl jen několika málo hlasů. Zatím vede s podporou 91 hlasů náměstkyně ministryně obchodu Mordauntová nad ministryní zahraničí Trussovou, která v posledním kole dosáhla na 85 hlasů. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)
LISABON
EU by měla mít plán i na zajištění vody, nejen energie. Podle portugalské ministryně zemědělství Marie do Céu Antunesové by měl na úrovni EU vzniknout plán na řízení a udržení vody, stejně tak jako vznikl v oblasti energetiky. Plán by měl podle Antunesové sloužit k zajištění a zabezpečení zemědělské produkce. Poptávku po iniciativě ministryně vyslovila na pondělním (18. července) jednání Rady EU pro zemědělství v Bruselu.
„Měli jsme možnost říct Komisi, že stejně tak jako se snažíme na evropské úrovni snížit vnější závislost na energiích s nástrojem ‚Repower‘ (…) vzhledem k tomu, že jsou v sázce naše potravinové systémy, je nutné zajistit také vodu a zabezpečit je,“ řekla Antunesová novinářům. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)
BUDAPEŠŤ
Maďarsko vyhlíží rozhřešení sporu s Bruselem. Maďarští zástupci tento týden jednají v Bruselu s Evropskou komisí o dlouholetém sporu o stav právního státu v zemi, který letos v dubnu vyústil zahájením nového řízení proti Maďarsku – řízení na ochranu rozpočtu, které podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním principů právního státu a v jehož důsledku může Maďarsko přijít o unijní dotace. Kvůli porušování principů vlády práva Maďarsko navíc ještě nedostalo peníze z unijního pokrizového fondu obnovy.
Maďarsko je ale optimistické a předpokládá, že poslední sporný bod překoná do konce léta. „Můj cíl – rozumný a reálný cíl – je vyřešit všechny současné problémy v řízení o podmíněnosti rozpočtu do konce srpna,“ řekl v úterý (19. července) maďarský náměstek pro evropské záležitosti ministerstva spravedlnosti János Bóka.
V dopise, ve kterém Evropská komise v dubnu oznámila zahájení rozpočtového řízení, zemi vytkla zejména systematické problémy se střetem zájmů, veřejnými zakázkami či nedostatečný boj proti podvodům. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.