Krevní skupiny: Které jsou vzácné, jak se dědí a co je Rh faktor? | Moje zdraví

Velký přehled krevních skupin: Jste A, B, AB, nebo 0?

Video se připravuje ...
23. července 2023 • 06:00

Krevní skupina AB je univerzální příjemce, zatímco 0 je univerzální dárce. Tuhle poučku jste už nejspíš slyšeli. Krevní skupiny a určení Rh faktoru nás nejvíc zajímají ve chvíli, kdy máme v nemocnici podstoupit transfuzi. Jak je ve skutečnosti pro nás tato informace důležitá?

Krevní skupiny: jak je rozlišujeme?

Krevní skupiny se určují podle antigenu na membráně červených krvinek. V současné době se rozlišuje kolem 30 různých systémů krevních skupin, nejznámější je však systém AB0, ve kterém rozeznáváme čtyři základní typy krevních skupin: A, B, AB a 0.

Video se připravuje ...
Jaké rozlišujeme krevní skupiny?VIDEO 

Celosvětově je nejčastější krevní skupina A (42 %), následuje 0 (32 %), dále krevní skupina B (18 %) a nejvzácnější AB (8 %). V Česku převažuje skupina A, následovaná skupinou 0.

Proč jsou DŮLEŽITÉ? 

Krevní skupiny jsou DŮLEŽITÉ především v situaci, kdy je zapotřebí okamžitá krevní transfuze (při náhlé hospitalizaci po úrazu, nehodě apod). Krevní transfuze odlišné krevní skupiny, než má pacient, by totiž vedla k okamžité imunologické reakci organismu a rozpadu krvinek darované krve. Výsledkem by byly vážné zdravotní problémy, které by mohly skončit selháním ledvin, šokem a následnou smrtí.

Výjimkou jsou lidé s krevní skupinou AB, kteří MOHOU přijímat krev jakékoli skupiny, protože jejich krev neobsahuje žádné protilátky. Naopak lidé s krevní skupinou 0 jsou univerzálními dárci pro lidi všech krevních skupin, ale krev MOHOU přijmout jen stejné skupiny, tj. 0. 

Znát krevní skupinu nestačí

Důležitá informace hned v úvodu: I kdybyste měli svou krevní skupinu potvrzenou v dokladech nebo třeba vytetovanou na ruce, při případech rychlého převozu do nemocnice vám to nebude nic platné. V situaci, kdy je znalost krevní skupiny nezbytná pro záchranu zdraví či života, musí zdravotníci ze zákona ověřit, jakou skupinu máte, aby nedošlo k záměně krve s následně fatálními následky.

Více o ověřování krevních skupin čtěte zde. 

Rh faktor

Kromě krevních skupin lze krev rozlišit také podle takzvaného Rh faktoru, který je buď Rh+, tedy pozitivní, nebo Rh-, tedy negativní. Člověk s Rh negativní krví nesmí dostat transfuzi s Rh pozitivní krví, lidé s Rh+ ale MOHOU dostat krev s oběma faktory. Většina lidí (85 %) má Rh faktor pozitivní.

Jedinou rizikovou situací je stav, kdy má matka krev Rh- a plod je Rh+, a to ještě teprve v tom případě, jde-li o druhé těhotenství. Při prvním těhotenství totiž krvinky plodu neprocházejí placentou do krevního oběhu matky a naopak – lidově řečeno se krvinky ve společném oběhu nesmíchají. To může nastat až při samotném porodu, kdy krvinky plodu s Rh+ proniknou do krevního oběhu matky, její tělo je považuje za cizorodé a začne proti nim vytvářet protilátky.

Více k tématu čtěte zde. 

Jak určit krevní skupinu?

Na rychlé určení krevní skupiny se používá takzvaný sangvitest. Jde o kartičku, na které se smíchá kapka krve pacienta se sérem. Podle toho, jak se vzájemně vysrážejí, se určí krevní skupina.

Test (MiraTes) na určení krevní skupiny si můžete pořídit i v lékárně.

Kdy se podává transfuze?

Před zákrokem v nemocnici se upřednostňuje především autotransfuze, tedy odběr pacientovy vlastní krve v předoperačním období s dostatečným předstihem. V ostatních situacích se přistupuje k transfuzi krve od dárce, a to v těchto případech:

  • při ztrátě krve – úraz, operace, těžký porod, hemoragický a popáleninový šok (vitální)
  • při krevních onemocněních – anémie (Hb pod 80 g/l), trombocytopenie, hemofilie, koagulopatie obecně (zdravotní)
  • ostatní indikace – otrava oxidem uhelnatým, nádorová onemocnění, chronická onemocnění ledvin a jater, imunodeficit (zdravotní)

Krevní skupiny a dědičnost

Krevní skupiny se dědí po rodičích. Od každého z rodičů přijímá plod polovinu genetické výbavy, tzn. že krevní skupina vzniká ze dvou rodičovských genů. U krevní skupiny záleží konkrétně na tom, který z rodičovských genů je silnější.

Dědičnost krevních skupin 
Matka\Otec 0 A B AB
0 0 0, A 0, B A, B
A 0, A 0, A 0, A, B, AB A, B, AB
B 0, B 0, A, B, AB 0, B A, B, AB
AB A, B A, B, AB A, B, AB A, B, AB

Krevní skupiny a nemoci

Krevní skupiny mají určité charakteristické rysy a u jejich nositelů se vyskytují četnější sklony k některým konkrétním druhům onemocnění. Riziko propuknuvšího onemocnění je vždy jen nepatrně vyšší než u ostatních krevních skupin.

U krevní skupiny 0 se častěji setkáváme s vředovou chorobou žaludku a dvanáctníku, ale naopak není četněji zastoupen výskyt rakoviny žaludku. Vedle toho se uvádějí alergie, problémy se štítnou žlázou, vyšší krvácivost a výskyt zánětlivých onemocnění.

U krevní skupiny A je častější výskyt některého karcinomu, a to zejména tlustého střeva a rekta, dělohy a vaječníků, ischemická choroba srdeční a postižení žlučových cest. Vedle toho se uvádějí sklony k anémii, cukrovce a onemocnění jater.

U krevní skupiny B je častější výskyt onemocnění typu astma a bronchiale. Dále se uvádějí vyšší sklony k cukrovce, roztroušené skleróze, chronické únavě a celkově potíže s imunitním systémem.

U krevní skupiny AB jsou častěji nádory slinných žláz, chronická leukemie a cukrovka. Dále se uvádějí vyšší sklony k onemocněním srdce, k rakovině celkově, potíže s imunitním systémem a anémie.

Zdroj: krevniskupiny.cz

Více k tématu krevních skupin a nemocí čtěte zde. 

Krevní skupiny a strava

Teorie stravování podle krevních skupin vznikla v 80. letech 20. století. Jejím zakladatelem je americký lékař Peter d'Adamo. Tato teorie tvrdí, že každá krevní skupina má odlišný metabolismus zpracování potravin, což je způsobeno tím, že každá má odlišný antigen s osobitou chemickou strukturou. Bylo zjištěno, že zatímco některé potraviny MOHOU být pro jednu skupinu červených krvinek škodlivé, pro druhou skupinu MOHOU být naopak vhodné, až prospěšné. Právě tento objev určuje souvislost mezi krevními skupinami a stravou. Pro každou skupinu byl proto vytvořen seznam vhodných, zakázaných a neutrálních potravin. Teorie má své zastánce i odpůrce, záleží tedy jen na vás, jestli se jí budete při stravování řídit, nebo ne.

O tom, jestli se dá podle krevních skupin hubnout, čtěte zde. 

Autor: Marie Bezděková, Valentina Lebová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.