Olomoucké mauzoleum u sv. Mořice

U kostela sv. Mořice v Olomouci nalezneme na našem území ojedinělou sakrální památku, a to rodovou renesanční hrobku - mauzoleum, kterou nechal k severní stěně presbytáře kostela přistavět olomoucký erbovní měšťan Václav Edelmann st. z Brozdorfu v roce 1572. Drobná obdélná kamenná stavba přistavěná k severní stěně presbytáře vychází ze vzorů italské renesanční architektury, především benátských vzorů. Kaple je umístěna mezi dva sousední opěrné pilíře a na západní straně napojena na tzv. malou sakristii. Zbylá dvě exponovaná průčelí jsou architektonicky a výtvarně zpracovány. Toto mauzoleum je velmi unikátní a působí subtilním a půvabným dojmem vede monumetální masy gotického kostela sv. Mořice.

Stavební práce na hrobce byly ovlivněny přestavbou blízkého rodového paláce Edelmanna na Horním náměstí. Pravděpodobně se jedná o práce jedné dílny.

Stavba je bohatě zdobena, na hlavním (severním) průčelí jsou na vystupujících pilířích nad polosloupy reliéfně zpodobeny postavy čtyř evangelistů (zleva Jan, Matouš, Marek a Lukáš). V plochách mezi nimi jsou pak reliéfy s obrazy Ukřižování (vlevo) a Zmrtvýchvstání (vpravo), uprostřed pak nápisová deska s erbem donátora, Václava st. Edelmanna z Brozdorfu. Ten je umístěný uprostřed desky v oválném věnci -  polcený  štít, na něm na pravé straně dvě polovice lvů nad sebou, na levé straně nakoso čtyři břevna. Nad štítem v klenotu je kolčí helm s klenotem polovice lva. Je třeba doplnit, že kapli nechal v letech 1874-1881 na své náklady opravit a přestavit svatomořický probošt hrabě Emanuel Pötting, na což odkazuje zdobně tepaná novorenesanční železná mříž v okně a erb probošta.

Kaple obsahuje i nápis upomínající na zemřelého stavitele.AD MDLXXII IN NATALI S. IOA / NNIS BAPT.L. VENCESLAVS EDE / LMAN SENIOR DE BROZDORF AD / DEI IMMORTALIS HONOREM ET / GLORIAM SVIQ AC SVORVM ME / MORIAM PERPETVAM HOC MO / NIMETVM FIERI CVRAVIT FACT DEV OPT / MAX.V.MORTVS LETVSQ SVRGAT IN KRITO IESV OBI // (Prostřední pole vlysu na severním průčelí stavby. Překlad nápisu zní: Léta Páně 1572 v den narození sv. Jana křtitele dal pan Václav  Edelmann  starší  z Bravantic  (Brosdorfu)  postavit  tento  pomník  ke  cti  a  slávě nesmrtelného Boha a na trvalou svou a svých památku. Dejž Bůh nejlepší a největší, aby mrtvý, který Kristu Ježíši zemřel, radostně vstal.

Samotný Václav st. Edelmann z Brozdorfu byl nesmírně zámožný olomoucký měšťan a výběrčí zeměpanské daně zastávající funkci purkmistra Olomouce. Václav dokonce získává roku 1558 erb a vladycký titul od Ferdinanda I, predikát je odvozen od slezských Bravantic, tím se zařazuje do zamožného patriciátu Olomouce. Kromě honosné hrobky nechal na Horním náměstí vystavět i výstavný palác, který dodnes zdobí původní renesanční reliefy a alegorickými a biblickými náměty.  Samotný palác byl později dosti radikálně přestavěn v historizujícím slohu, ale reliefy a zachovalý portál s erbem Edelmanna jsou původní. Snad jen drobnou zajímavostí zcela na okraj je, že dům byl i sídlem velitelů olomoucké pevnosti, z toho důvodu zde pobýval i Václav Radecký z Radče. Dědicové Edelmanna z Brozdorfu nedokázali navázat na úspěchy Václava st., a tak se majetek  záhy rozpadá a rod upadá v zapomění.

Samotné mauzoleum je dokladem bohatého kulturního života Olomouce tehdejší doby, jako biskupského sídelního města, kdy provázanost kanovníků z velmi významných šlechtických rodů s množstvím humanisticky vzdělaného měšťanstva a bohatstvím města a biskupských statků přinášela možnost uměleckých zakázek na velmi vysoké úrovni. Již od dob rané renesance a humanismu na Moravě v dobách biskupa Tase z Boskovic přes biskupského administrátora Filipce z Prostějova a Stanislava Thurza až do dob barokních biskupů a arcibiskupů. Olomouc doslovala nasávala první klíčky renesance z okruhu budínského dvora Matyáše Korvína, aby je dále vyzařovala na naše území a následně rozkvetla do barokní perly Moravy. Tomu je dokladem i na našem území unikátní mauzoleum u kostela sv. Mořice, které rozhodně stojí za návštěvu při procházce Olomoucí.

SAMEK, BOHUMIL,DOLEJŠÍ KATEŘINA, Umělecké památky Moravy a Slezska 3.1 O/P, Academia, Praha, 2021, str. 93-95 a 237-238

MYSLIVEČEK, MILAN, Velký erbovník , Nakladatelství Fraus, s.r.o., 2005, str. 182.

POJSL, MILOSLAV, Olomouc - Biskupské rezidence, Velehrad, 2010, str. 33-34