Dokázal vždy neskutečně vystřelit a přespurtovat všechny soupeře. I proto si vysloužil Caleb Ewan přezdívku „Kapesní raketa“. Ta teď však častěji než k cílové pásce míří k zemi. Také na letošní Tour de France už se poroučel na asfalt. To si přitom na páteční etapu věřil. I díky jeho pádu si pak pro vítězství z úniku mohl dojet někdejší mistr světa Mads Pedersen.
Na loňskou třetí etapu Tour de France si vzpomene hodně fanoušků napínavých sprintů. Hlavně proto, že se do něj vůbec nedostal Peter Sagan, kterého v závěrečné rovince sejmul jeden ze soupeřů, který se poroučel k zemi a vzal při tom s sebou i slovenského Tourminátora. Byl jím drobný Australan Caleb Ewan, jenž už druhý den na start nenastoupil.
Pocket Rocket (Kapesní raketa), jak se mu také říká, si v posledních pár letech vybírá pořádnou porci smůly. Také na letošním Giro d´Italia, ještě při jedné z úvodních etap v Maďarsku, se musel sbírat ze země, když jen pár desítek metrů před cílem zavadil o zadní kolo Biniama Girmaye.
V obou těchto případech šlo zcela jasně o Ewanovu chybu. Ve 13. etapě Tour však jezdec týmu Lotto Soudal utrpěl bolestivý pád vinou právě svých parťáků. A to přitom jeli na čelních pozicích v pelotonu a snažili se kontrolovat náskok skupiny uprchlíků, aby měla právě jejich hvězda šanci na vítězný spurt. V zatáčce ale úplně nezvládli rychlost a rodák ze Sydney do jednoho z nich narazil.
„Cítil jsem se opravdu dobře, kolegové to kontrolovali, únik neměl žádný velký náskok. Vůbec nevím, co se v té zatáčce stalo, najednou jsem byl na zemi. Narazil jsem do týmového kolegy a spadl,“ popisoval pak Eurosportu.
Náraz to musel být pořádný, protože mu chvíli trvalo, než se otřepal a mohl znovu nasednout na kolo a zahájit stíhací jízdu za pelotonem. Také mu zdravotníci museli ošetřit krvácející rány na lokti a kolenu. „Když jedu na kole, je to docela dobré, možná po etapě začnu cítit následky pádu. Už v okamžiku, kdy jsem spadl, jsem se necítil dobře. Takže jsem nejel úplně naplno, abych se dostal zpět na pozice. Vzdal jsem boj o etapu,“ vyprávěl v cíli, kam dorazil předposlední se ztrátou 20:05 minuty na vítěze.
Video pádu
„Doufám, že nemám nic zlomeného. Uvidím ráno, jak se budu cítit,“ dodal pak ještě s ohledem na další případné sprinterské dojezdy.
Právě tento Ewanův pád byl možná klíčovým okamžikem pro následný triumf Madse Pedersena v dojezdu skupiny uprchlíků. V čele pelotonu se totiž o tempo snažil už jen jeden celek, a to bylo k dojetí úniku málo. „Nebyl jsem úplně přesvědčený, že to dopadne, protože jsme měli jen nějaké dvě minuty,“ přiznal později také šťastný Dán.
Ale dopadlo a on si i díky svému nástupu v posledním kopci a rozpůlení šestičlenné skupiny mohl o vítězství v Saint Étienne zasprintovat s Fredem Writem a Hugem Houlem.
„Je to skvělý výsledek nejenom pro mě, ale pro celý tým. Přijeli jsme sem útočit na etapy a teď se to povedlo, je to velká úleva pro všechny,“ přiznal jezdec stáje Trek-Segafredo.
Žlutý Jonas Vingegaard i jeho hlavní sok Tadej Pogačar měli v pátek vcelku poklidný den, i když ve svižném tempu, a do cíle dojeli v hlavním balíku. Uvidíme, zda se v sobotu obhájce prvenství v náročnější kopcovité etapě pokusí o nějaké útoky a případné snížení náskoku vedoucího Dána.
