Praha - Žáci základních škol se 30 let po rozdělení Československa nemusí ve výuce o důvodech a procesu rozpadu státu moc dovědět. Záleží na rozhodnutí jednotlivých škol i učitelů. Vyplývá to z takzvaného rámcového vzdělávacího programu, podle kterého si školy vytváří své učební plány. Předepsaný seznam učiva pro dějepis na druhém stupni zmiňuje vznik České republiky, podrobněji ale rozsah či obsah látky nepopisuje. Česká školní inspekce již dříve uvedla, že téměř dvě třetiny učitelů končí s výukou dějepisu nejpozději v roce 1990.
Proces rozdělení Československa začal v létě 1992, když tehdejší Slovenská národní rada 17. července přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Následně abdikoval prezident Václav Havel a 23. července 1992 se představitelé nejsilnějších politických stran ODS a HZDS dohodli, že budou společně v parlamentech prosazovat zákony o způsobech zániku.
Současný vzdělávací program pro základní školy se této části soudobých českých dějin příliš nevěnuje. V popisu toho, o čem by se měli žáci učit v moderních dějinách, se klade důraz na vznik Československa a vliv komunismu, fašismu a nacismu na jeho fungování. Školáci by podle plánu měli dokázat zhodnotit "postavení Československa v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí". Dále plán bez bližšího upřesnění zmiňuje vznik České republiky.
Ministerstvo školství sice v minulých letech školám doporučilo, že by součástí výuky mělo být i období let 1991 až 2009 s důrazem na vývoj v postkomunistických zemích, evropskou integraci a transatlantickou spolupráci. Podle zjištění inspekce z roku 2016 se tím ale na základních školách neřídilo 38 procent učitelů a zhruba 30 procent ani ve středních školách. Výuku dějepisu ukončovali nejpozději buď v 70. letech 20. století, nebo nejdál v roce 1990. Podle odborníků se výuka moderních dějin proti minulosti sice vylepšila, ale v řadě škol stále není dost efektivní, protože nepodporuje diskusi mezi žáky.
V posledních letech začalo ministerstvo připravovat v učebních plánech změny. Jeho experti navrhli koncepci, podle které by se vzdělávání mělo zaměřit víc na pochopení probírané látky než na memorování. Obsah učiva by měli upravit odborníci v Národním pedagogickém institutu v následujících měsících. Úřad na jaře předpokládal, že školy by podle nových učebních plánů mohly učit od září 2024, povinně by s tím měly začít od roku 2025. Jak velký důraz se bude klást na moderní dějiny, se zatím přesně neví. Ministerstvo již dříve slíbilo, že se bude snažit je podpořit více.
Ke změně v pojetí výuky moderních dějin směřuje i projekt Dějepis+, na kterém pod záštitou ministerstva školství spolupracuje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) s Nakladatelstvím Fraus. Projekt začal fungovat loni v září, zapojilo se do něj zhruba 300 vyučujících po celém Česku, kteří pracují mimo jiné s aplikací HistoryLab.cz. Ta k zániku Československa nabízí kapitolu s názvem Proč se rozpadlo Československo?, ve které se žáci seznámí s karikaturou zachycující tehdejší vztah Čechů a Slováků a své znalosti o rozdělení státu mohou prohloubit analýzou různých pramenů.
