Elektromobilita se jeví jako logická cesta směrem k nulovému emisí u aut. Evropská unie by ale měla dbát na neutralitu a nezakazovat žádné konkrétní technologie, varují experti. Otázkou také zůstává, jak emise u vozidel počítat, a zda jsou elektromobily skutečně bezemisní.
Členské státy i Evropský parlament se shodují na tom, že po roce 2035 by se měla v EU prodávat jen taková nová auta, která mají nulové emise uhlíku. Tato iniciativa je často označována jako zákaz spalovacích motorů.
Ve skutečnosti však legislativa ukládá snížení emisí o 100 % u všech nových vozidel uvedených na trh. To v podstatě znamená, že od roku 2035 nebudou k dispozici nové automobily na benzín či naftu, u těchto pohonných hmot emise totiž vznikají a nedaří se je naplno odbourat.
Představitelé automobilového průmyslu se nové legislativy obávají a nejsou sami. Znepokojení jsou i zástupci průmyslu s biopalivy. Potenciální konec spalovacích motorů, motorové nafty a benzínu ohrožuje jejich odvětví.
Někteří evropští zákonodárci navíc upozorňují, že tento krok jde proti zásadám EU. Ta by podle nich měla respektovat neutrální postoj k technologiím a žádnou z nich nezakazovat. Europoslanci z frakce evropských lidovců se snažili na poslední chvíli prosadit mírnější podmínky v podobě 90% snížení emisí, jejich pozměňovací návrh ale nakonec neprošel.
„Já jsem hlasovala proti 100% cíli. Jsem totiž pro 90% cíl,“ uvedla finská europoslankyně Henna Virkkunenová (EPP), která je zároveň členkou parlamentního výboru pro průmysl a dopravu.
„Chtěla jsem dát prostor dalším palivům, nejen vodíku a elektřině. Myslím si, že stále potřebujeme bioplyn a paliva z obnovitelných zdrojů. Jak ale víme, většina podpořila 100% cíl,“ dodala europoslankyně.
Budoucnost spalovacích motorů byla tématem debaty, kterou v červnu uspořádal server EURACTIV.com.
Končí se spalovacími motory i biopaliva?
Pozice Evropského parlamentu se shoduje s původním návrhem Evropské komise. O legislativě mají jasno i ministři z unijní sedmadvacítky, kteří se v rámci Rady EU dohodli na kompromisu. Za dohodou stojí francouzské předsednictví a na tom českém je nyní návrh dotáhnout do konce, což znamená skloubit pozice všech tří institucí – Evropské komise, Rady EU i Evropského parlamentu.
Všechny instituce se nyní shodují, že po roce 2035 musí emise u nových aut úplně skoncovat. Spalovací motory sice přímo nezakazují, zatím však neexistují takové, které by náročnou podmínku splnily.
Podle Bernda Kuepkera, referenta energetického oddělení Evropské komise, je proto logické soustředit se na elektrická vozidla.
„Víme, že máme omezené množství zdrojů a musíme se rozhodnout, jak je využijeme,“ řekl Kuepker. „Paliva na bázi molekul bude těžké produkovat. Proto bychom je měly používat pouze v oblastech, kde se nenabízí jednoduché alternativy. Což je případ například letecké a přepravní dopravy, nebo i průmyslu.“
„Proto věříme, že elektrické osobní automobily jsou jednoduchým a stěžejním řešením díky vysoké účinnosti elektrických motorů. Tyto baterie se dají použít také pro uspokojení poptávky, což může pomoci celému systému,“ dodal Kuepker.
Může 100% snížení emisí u automobilů do roku 2035 znamenat nejen konec spalovacích motorů, ale také biopaliv, které se dnes do pohonných hmot přimíchávají?
„Ne, nemyslím si, že je to konec biopaliv,“ prohlásila v debatě Valérie Correová, ředitelka pro regulace firmy Tereos, francouzského výrobce bioethanolu.
„Dnes lidé nejvíce nakupují vozidla se spalovacími motory nebo vozidla s hybridním pohonem,“ dodala Correová. Průměrná životnost auta je podle ní deset až dvanáct let, dokud tedy budou spalovací motory využívány, což může jít daleko za horizont roku 2035, biopaliva zůstanou na trhu.
„Pokud bude od tohoto data (2035) povolen prodej pouze elektrických vozidel, není pro ně dostatek nabíjecích stanic. A co pak bude spotřebitel dělat?“ zeptala se Correová. „Bude se snažit mít své auto co nejdéle.“
Podle Correové opravdový konec spalovacích motoru přijde spíše okolo roku 2040, nebo i později. Do té doby se podle ní může ještě spousta věcí změnit.
Jsou elektromobily skutečně bezemisní?
Correová mimo jiné upozornila, že legislativa nebere v potaz celý životní cyklus elektrických vozidel – tedy i emise vyprodukované během výroby vozidla a baterií nebo také emise vyprodukované během výroby samotné elektřiny.
„Řada zainteresovaných stran požadovala, aby těch 100 či 90 % bylo počítáno z rovného základu, tedy z analýzy emisí během celého životního cyklu,“ upozorňuje Correová. „Pokud prohlásíme, že má elektrický automobil nulové emise, je to pouze proto, že měříme emise výfukových plynů. Tím pádem úplně ignorujeme dříve vyprodukované emise a to není férové. Je to špatně,“ postěžovala si.
Podle Correové mohou být hybridní elektrická vozidla emisně méně náročná než elektromobily, stačí vzít v potaz emise vyprodukované během celého životního cyklu vozidla.
Evropská komise si problém s výpočty emisí uvědomuje.
„Experti se různí v názorech na to, kolik emisí vlastně elektrická auta ušetří. Záleží vždy na tom, koho se zeptáte, jaké výpočty použijete a co započítáte do výsledných emisí,“ vysvětlil Kuepker.
„Výroba elektřiny je odvětví, kde máme velký potenciál využít obnovitelné zdroje a náš energetický mix tak může být čistší. Musíme začít elektrifikovat už teď, abychom měli vše nachystáno pro rok 2035, kdy bude vše poháněno elektřinou. Nemůžeme čekat do doby, až budeme mít úplně čisté zdroje,“ dodal v reakci na kritiku, že elektřina pro vozidla může být vyráběna i z vysoce emisních zdrojů.