The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
EVROPA
Válka a problémy uhelných regionů. Snaha EU snížit svou závislost na ruských fosilních palivech v důsledku války na Ukrajině komplikuje plány členských států bloku na postupné ukončení výroby energie z uhlí.
V některých regionech EU, které plánovaly odchod od uhlí, nyní dochází k nárůstu výroby energie z fosilních zdrojů v reakci na zvýšení cen plynu a přerušování dodávek z Ruska.
To je ale v rozporu z pravidly financování. EU zřídila na rozpočtové období 2021-2027 Fond spravedlivého transformace (Just Transition Fund, JTF) ve výši 17,5 miliardy eur, který má pomoci regionům závislým na uhlí přejít na čistou energii, stejně jako zajistit nová pracovní místa.
Aby uhelné regiony získaly přístup k financování, musí se zavázat ke speciálnímu plánu, který stanoví snížení emisí do roku 2030.
Nicméně aktuální snaha EU snížit evropskou závislost na ruských fosilních palivech způsobuje, že mnoho zemí a regionů má problém najít alternativní krátkodobá řešení. Pravidla fondu totiž s dopady války nepočítala.
VÍDEŇ
Rakušané chtějí proměnu migrační politiky. Evropská komise musí přijmout okamžitá opatření k nápravě migračního systému, protože zátěž na Rakousko je vyšší než na jiné členské státy, uvedl kancléř Karl Nehammer při své pondělní cestě na Kypr.
Podle údajů ministerstva vnitra má Rakousko druhý nejvyšší počet žadatelů o azyl na obyvatele v EU, hned za Kyprem. V prvních šesti měsících roku 2022 se jejich počet prudce zvýšil, a to o 185 %. Podle Nehammera 80 % z nich cestuje do Rakouska nelegálně. „Je nepřijatelné, aby se směšovala ekonomická migrace a uprchlíci,“ zdůraznil Nehammer.
Rakousko se neúčastní nového mechanismu dobrovolné solidarity EU, protože odmítá relokace migrantů mezi členskými státy. Vídeň místo toho sází na přísnější hraniční kontroly a rychlejší repatriaci nelegálních migrantů. „Potřebujeme důraznou ochranu vnějších hranic a mnohem silnější mandát pro příslušníky agentury FRONTEX v terénu,“ uvedl Nehammer. (Laura Kabelka and Oliver Noyan | EURACTIV.de)
VARŠAVA
Ukrajinské gesto vděčnosti. Návrh zákona, který by Polákům na Ukrajině přiznal zvláštní status, předložil prezident Volodymyr Zelenskyj parlamentu v pondělí (11. července), kdy si Polsko připomnělo výročí masakru z doby druhé světové války, který provedla ukrajinská nacionalistická skupina.
Návrh zákona „o stanovení právních a sociálních záruk pro občany Polské republiky na území Ukrajiny“ byl gestem vděčnosti Polákům za podporu, kterou poskytli Ukrajině od začátku ruské invaze, uvedla prezidentská kancelář. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
BRATISLAVA
Překážky na cestě k 2 % HDP na obranu. Nedávný závazek Slovenska zvýšit vojenské výdaje na 2 % HDP, aby se dostalo do souladu s požadavky NATO, by mohla ohrozit krize, která v současné době bublá ve vládě.
První návrh rozpočtu na rok 2023 počítá se zvýšením vojenských výdajů, Slovensko by dokonce mohlo splnit požadavky NATO už v letošním roce v důsledku dodatečných výdajů vyplývajících z války na Ukrajině.
Vládní krize však může tyto plány zhatit. Minulý týden se jedna z koaličních stran, SaS, nechala slyšet, že opustí vládu, pokud neskončí ministr financí Igor Matovič. To však může být složité, protože bývalý premiér Matovič vede stranu OLANO, dalšího koaličního partnera.
Pokud SaS v září kabinet opustí, zbývající koaliční strany by mohly vládnout ještě jako menšinová vláda a případně zvýšit výdaje na armádu. Situace však bude kvůli možným politickým konfliktům nepředvídatelná. (Radovan Geist | EURACTIV.sk)
LONDÝN
Johnson hlavním cílem Uberu. Boris Johnson byl podle uniklých dokumentů aplikace Uber v roce 2012 ještě jako starosta Londýna hlavním cílem lobbistické strategie této společnosti ve Spojeném království. Uber se v té době snažil získat přístup do světa londýnských taxislužeb, což se mu povedlo. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.