Úřady zvažují prohlášení vysílače v Topolné za památku, problém jsou peníze

  13:02
Anonym požádal prohlásit za technickou kulturní památku areál rozhlasového vysílače v Topolné, který byl v minulosti nejvýkonnějším ve střední Evropě. Podnětem se zabývá ministerstvo kultury, hejtmanství, památkáři i radnice.

Při pravidelných údržbách vysílače v Topolné pracovali technici ve výšce až 270 metrů nad zemí. | foto: Petr Polášek, České radiokomunikace

Jednasedmdesátiletá historie vysílače v Topolné nyní spěje ke konci. Dva obří stožáry vysoké 270 metrů, jež dotváří panorama rovněž pro několik obcí v okolí včetně Babic, Bílovic, Huštěnovic, Kněžpole, Spytihněvi či Napajedel, čeká demolice. Důvodem ke stržení, jejž plánuje vlastník areálu České Radiokomunikace (ČRA) co možná nejdříve, jsou vysoké náklady na údržbu.

Jen výměna dosluhujících kotvicích lan by si podle odhadů obce Topolná, jejíž vedení stále neztrácí naději na záchranu unikátu, vyžádala přes 40 milionů korun. Roční údržba areálu by pak přišla na více než tři miliony, což si malá obec s ročním rozpočtem 31,6 milionu korun nemůže dovolit.

„I když stavební úřad ve spádové obci Bílovice už vydal pravomocné rozhodnutí o odstranění stavby, stále ještě věříme, že poslední dny vysílače nejsou sečteny,“ říká starosta Ladislav Botek.

Vlastník areálu, v němž se kromě stožárů nachází i správní budova s dnes už unikátní technikou, se k termínu dalších kroků zatím staví zdrženlivě. Mluvčí ČRA Anna Angela Tůmová k dalšímu postupu podotkla, že existuje přesný harmonogram, který společnost dodržuje.

„Pečlivě vyhodnocujeme všechny možnosti a podněty, které se k nám dostanou. Vždy zvažujeme jejich potenciální přínosy i náklady,“ řekla Tůmová.

Obec Topolná nedávno zkusila oslovit ochránce přírody a vyžádala si jejich posouzení celé lokality. „Domníváme se, že desítky let vojáky hlídaný a pro lidi nepřístupný objekt může být místem pro život vzácných živočichů,“ vysvětlil Botek. „V panenské přírodě mohou růst i jinde ojedinělé rostliny,“ domnívá se.

Starostova snaha zatím neuspěla. Tomáš Ernest Vondřejc z oddělení sledování stavu biodiverzity Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty neobjevil se svým týmem při první návštěvě nic ojedinělého. Možná i proto, že bádání na konci července předcházela úprava území sekačkou. Potvrzen tak byl pouze výskyt ještěrky obecné. „Rostlinné patro je druhově chudé, houbové patro pak zcela chybí. Místo ale potenciál má,“ konstatoval po první návštěvě Vondřejc.

Jestli se ochranáři na místo ještě vrátí, to zatím není jisté.

Starosta: Všichni pro, ale nikdo nechce platit

ČRA urychlily snahu o likvidaci stožárů poté, co Český rozhlas ukončil v lednu vysílání stanice Radiožurnál na dlouhých vlnách. Neznámý pisatel se hned v únoru obrátil na ministerstvo kultury se žádostí o proměnu vysílače v národní technickou památku a postupně tím zaangažoval několik úřadů včetně samotného ministerstva. To následně požádalo Krajský úřad ve Zlíně, Národní památkový ústav v Kroměříži a rovněž město Uherské Hradiště, do jejíhož okresu Topolná spadá, o vyjádření k žádosti třetí osoby.

Ze všech míst přišla jen kladná odezva, památkáři z Kroměříže navíc přidali k hodnocení i posudek od Metodického centra průmyslového dědictví při Památkovém ústavu v Ostravě. Jediné, co se ministerský úřad od žádné z institucí nedozvěděl, je názor na financování možné památky.

„K ministerstvu položené otázce dalšího využití areálu, jeho zabezpečení, respektive způsobu jeho nezbytné průběžné údržby po jeho případném prohlášení za kulturní památku, se nikdo nevyjádřil,“ potvrdila Petra Hrušová z tiskového odboru ministerstva.

„Jinými slovy, pro záchranu jsou všichni, ale nikdo neví, kde vzít peníze,“ glosoval výsledek žádosti starosta Botek.

Vysílání z Topolné slyšeli až v Japonsku

Myslí si, že autorem nezvyklé žádosti je někdo z komunity radioamatérů, neboť vysílač ve své popularitě překonával hranice několika zemí i kontinentů. Vysílání z Topolné si mohli naladit i posluchači z Číny, Indie, Madagaskaru či Japonska. Už samotné zahájení řízení o prohlášení areálu v Topolné za technickou kulturní památku není jednoduchou záležitostí.

„Reálně hrozí, že udělený status kulturní památky nevyřeší základní problém a s ním spojené otázky, jak se bude areál v budoucnu udržovat před postupnou degradací třeba povětrnostními vlivy nebo hrozícím kolapsem staticky dožívajících kotevních lan stožárů, nebo možným vandalismem,“ upozornila Hrušová.

Ministerstvo kultury v žádném případě nezpochybňuje unikátnost, symbolickou a technickou hodnotu vysílače. Upozorňuje ale, že reálné možnosti smysluplného využívání takového technického objektu jsou do budoucna omezené.

„Jen případná muzealizace areálu v rozsahu, k jakému byla činnost vysílače ukončena, by si vyžádala počáteční investice v řádu nižších desítek milionů korun,“ konstatovala Hrušová. Sporné zůstává rovněž zpřístupnění areálu pro veřejnost.