„Je to obrovský šok. Japonsko na podobné násilné akty není absolutně zvyklé a způsobilo to neobyčejné pobouření,“ uvedla pro Lidovky.cz japanoložka Kateřina Knaislová.
Politické vraždy byly podle Knaislové v japonské společnosti běžné naposledy v pozdním středověku. V novodobé historii pak byli Japonci na podobné věci zvyklí jen u notoricky známé organizace japonského podsvětí, tedy Jakuzy.
Šok, který atentát v japonské společnosti způsobil, je značný. Podle zjištění serveru Lidovky.cz křižovaly nebe v Naře během celého včerejška vojenské helikoptéry. Média se předháněla v odsouzení hrůzného činu a nebylo výjimkou, že své titulní strany zaplnila kompletně zpravodajstvím pouze o Abem.
„Zpráva o Abeho úmrtí mě velmi zasáhla. Nedokážu najít slova, kterými bych popsal, jak se cítím,“ uvedl současný japonský premiér Fumio Kišida. Stejně jako Abe je i on členem liberálních demokratů. Zesnulého premiéra nahradil ve funkci v říjnu 2021 poté, co Abe odstoupil kvůli horšícímu se zdraví.
Premiér rekordman
Abe stál v čele vlády rekordních devět let. Nejdříve byl premiérem v letech 2006 až 2007 a pak znovu od roku 2012 do září 2020, kdy odstoupil. Japanoložka Kateřina Knaislová pro Lidovky.cz připomněla, že během své funkce Abe sice nepatřil mezi nejpopulárnější politiky, ovšem nikdy se nestal terčem násilí, natož atentátu.
Čin mezitím odsoudilo mnoho světových politiků. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že ho „ohavná vražda“ Abeho hluboce šokovala. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol prohlásil, že se jedná o „neodpustitelný zločin“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jež Abeho označila za „velkého demokrata“, uvedla, že se stal obětí „zbabělé a brutální vraždy“.
Český prezident Miloš Zeman i premiér Petr Fiala vyslovili „upřímnou soustrast japonskému lidu“. Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že je „ohromen a hluboce zarmoucen“ zprávou o úmrtí Abeho. Šéf americké diplomacie Antony Blinken označil atentát na Abeho za „šokující“ a „hluboce znepokojující“.
Profesor politologie na tokijské univerzitě Waseda Airo Hino uvedl, že taková střelba nemá v Japonsku obdoby. „Nikdy se nic podobného nestalo,“ citoval ho list The Guardian.
Nulová tolerance násilí
Politické násilí je v Japonsku, zemi s přísnými předpisy o držení zbraní, vzácné. Téměř nulová tolerance podle odborníků přispívá k mimořádně nízkému počtu trestných činů se zbraní. Mezi několik málo výjimek patří brokovnice pro lov a sport. I v tomto případě musí budoucí majitelé absolvovat kurzy a složit písemné i praktické zkoušky či psychologické vyšetření, uvedl The Guardian.
Japanoložka Knaislová není stejně kategorická a upozorňuje na případy z japonské historie. „Po 2. světové válce došlo k vraždě předsedy Socialistické strany Inedžiróa Asanumy, který byl celkem kontroverzní, protože fandil komunistické Číně. To se Japoncům a hlavně Američanům, kteří Japonsko po válce chvíli ,okupovali’, hodně nelíbilo,“ připomíná.
V 90. letech také Japonsko zažilo neslavný sarinový útok v tokijském metru, který se odehrál přímo v centru tamní finanční čtvrti. Na místě tehdy zahynulo 12 lidí a dalších 17 později podlehlo následkům otravy. Za útok tehdy byli zodpovědní členové radikální japonské sekty Óm šinrikjó (Nejvyšší pravda). Poněvadž v Japonsku dosud platí trest smrti, zakladatel sekty a šest dalších členů bylo v roce 2018 popraveno. Stejný trest nyní teoreticky hrozí i atentátníkovi Tecujovi Jamagamimu.
Abenomika měla úspěch
Abe se narodil 21. září 1954 v Nagatě na jihu země do rodiny elitních politiků. Vystudoval politologii v Japonsku a na Jižní kalifornské univerzitě v USA. V roce 1987 se oženil s Akií Macuzakiovou, bývalou rozhlasovou dýdžejkou. Děti nikdy neměli.
Do nejvyšších pater politiky vstoupil Abe v roce 2006, kdy byl zvolen předsedou liberálních demokratů (LDP) a v září se stal premiérem. V čele vlády byl nakonec třikrát, naposledy po předčasných volbách v roce 2014. Vypsal tehdy hlasování, aby získal nový mandát pro svou politiku usilující o oživení třetí největší ekonomiky světa, která od začátku 90. let stagnovala. Pro jeho úspěšný program se vžil pojem abenomika.
Jsou to zapřisáhlí pacifisté, říká japanolog Holý
Získat v zemi vycházejícího slunce zbrojní průkaz je velmi složité. Japonci proto nejsou na střelné zbraně v ulicích zvyklí. O to větší šok pro ně byl páteční útok na bývalého premiéra Šinzóa Abeho. „Jsou to zapřisáhlí pacifisté,“ řekl v rozhovoru pro Lidovky.cz český japanolog, překladatel a tlumočník Petr Holý léta žijící v Tokiu, jenž se s expremiérem několikrát setkal.
Lidovky.cz: Jak veřejnost vnímá atentát na expremiéra Abeho? Jsou takové incidenty pro Japonce překvapivé?
Je to velký šok pro celý národ a pochopitelně i pro celé politické spektrum. Podobné útoky zde téměř neexistují, Japonsko patří k zemím s nejnižším počtem lidí zabitých střelnou zbraní. Výjimkou může být například incident z 26. února 1936, kdy došlo k neúspěšnému puči mladých důstojníků císařské armády, kteří zabili tři z plánovaných šesti vysokých představitelů tehdejšího Japonského císařství.
Lidovky.cz: Jak striktní má země zákony omezující držení střelných zbraní? Je snadné získat zbrojní průkaz?
Držení zbraní bez zbrojního průkazu je v zemi zakázáno a samotné jeho vydání je velmi zdlouhavou a složitou procedurou. Zakázány jsou samozřejmě ruční zbraně, proto zbrojní průkaz dostanete nanejvýš na loveckou pušku s povinností vykázat vystřílenou munici.
Lidovky.cz: Podle médií si útočník vyrobil zbraň doma. Nemůže tedy tento případ otřást důvěrou veřejnosti v tak omezující zákony?
To si nemyslím. Japonci jsou zapřisáhlí pacifisté, ke zbraním jako takovým mají vesměs odpor.
Lidovky.cz: Spekuluje se i o motivu pachatele – zda měl, či neměl politický podtext. Jak velký politický vliv měl Abe po odstoupení z funkce předsedy vlády?
Abe měl mnoho odpůrců, ale i příznivců. Podobně jako ostatní kariérní politici – neboť politické funkce se de facto dědí v rodinných klanech – mohl mít vliv na své následovníky.
