Operace Reservist byla součástí mnohem větší akce spojeneckého vylodění v severní Africe (Operace Torch). Bylo potřeba dobýt strategicky důležitý přístav Oran držený Francouzi. Plánovači chybně předpokládali, že Francouzi jsou vlastně spojenci, nebudou se bránit a vše půjde rychle. Jenže zapomněli na jednu maličkost.
Britové předtím potopili Francouzům jejich flotilu v Mers-El Kebiru. Byl to odporný čin, Britové Francouze dokonale zničili přímo v přístavu. Důvodem bylo, že se Winston Churchill obával, že Francie předá všechny své lodě Němcům. To nechtěl dovolit, takže nařídil s těžkým srdcem zničení francouzských lodí. Od té doby ale Francouzi v severní Africe a v Oranu zvláště Brity nenáviděli. Je s podivem, že si toho nikdo z generálů nevšiml.
Plechovky v akci
Invazní flotilu k útoku na Oran dodali Britové a byla to katastrofa sama o sobě. Místo moderních lodí poslali dva staré kutry HMS Walney a HMS Hartland. Plechovky téměř bez výzbroje a pancéřování měly vplout do chráněného přístavu, kde kotvilo mnoho válečných lodí. Tam se měla vylodit americká pěchota ze 6. obrněného pěšího pluku.
Celá operace měla probíhat v noci, což byla další fatální chyba. Jak namítal sám velitel pěchoty George Marshall, jak si asi v noci všimnou Francouzi, že připlouvající lodě mají americké vlajky? Vždyť nic neuvidí! Stejně se ptal i Winston Churchill, ale bylo mu řečeno, že to není problém, že se to nějak vyřeší. Ten, kdo byl za celou věc odpovědný, byl Kanaďan v britských službách Frederick Thorton Peters. Hodně toužil po úspěchu, zatím jen velel škole tajných agentů a chtěl se zapsat do dějin. To se mu povedlo, jen asi jinak, než čekal.
Jsme přátelé, nestřílejte!
V noci se tedy oba kutry s americkými pěšáky pomalu sunuly do rejdy Oranu. Na přídi stál důstojník s megafonem a francouzsky volal: Jsme přátelé, nestřílejte! Jenže Francouzi stříleli. Pálili na obě lodi z kulometů i pobřežních děl. V podpalubí vypukla panika. Američanům řekli, že se střílet nebude, že se jen vylodí a obsadí přístav. Místo toho se jim do lodí valila voda, kulky prostřelovaly trupy a zabíjely pěšáky uvnitř. Lodě začaly hořet, na Walneym vybuchl kotel. Do boje se zapojily francouzské ponorky a torpédoborce kotvící v přístavu. Na nebohé plechovky se sypala doslova ocelová lavina.
Všude byli mrtví vojáci, utržené končetiny, krev se valila po palubě. Bylo to naprosté inferno. Kutry se chabě bránily svými dvěma malými děly, což nemohlo změnit nic na jejich osudu. V podpalubí Hartlandu začala vybuchovat munice. Kapitán nařídil spustit kotvu a okamžitě opustit loď. Podobné to bylo i na Walneym, i tam vše hořelo a explodovalo. Obě lodi se potápěly. Do Hartlandu navíc vypálil plnou salvu velký francouzský torpédoborec Epervier, který ho svými děly téměř smetl z hladiny. Bylo to, jako když z brokovnice z půl metru vystřelíte do plechového kanystru.
Nikdo se to nesmí dozvědět
Na hladině plavali zranění Američané, které lovily francouzské lodě. Z 398 mužů bylo 189 mrtvých a 157 zraněných, mezi námořníky bylo 113 mrtvých a 86 zraněných. Všichni zajatí putovali do vězení. Invazní operace Reservist skončila naprostou katastrofou.
Spojenečtí velitelé se domnívali, že pro bojovou morálku bude lepší, když se o katastrofě nikdo nedozví. Vše se tak drželo pod pokličkou až do konce války. Bitva to byla ostatně malá, i počet mrtvých nebyl vysoký. Na druhou stranu se operace Reservist zapsala do dějin nejnepovedenější spojenecká akce celé druhé světové války.
Zdroj: warhistoryonline.cz
KAM DÁL: U Bzury měli jedinkrát Poláci šanci rozdrtit Němce.
