„Dost možná je tou vůbec nejstarší. Její stáří se odhaduje na zhruba tři sta let,“ přikyvuje Peter Augustin z Vizovic. Právě on nominoval hrušeň do letošního ročníku soutěže Strom roku, v níž získala ocenění Strom hrdina. „Jde o titul, který udělujeme ohroženým významným stromům,“ uvedla Anna Poledňáková z pořádající ekologické Nadace Partnerství.
Augustin by rád strom ošetřil, vyčistil okolí a ukázal jeho krásu lidem. Do záchranných prací se chtěl pustit na své vlastní náklady, ale zjistil, že do památkově chráněného stromu nemůže svévolně zasahovat.
„Přitom jeho stav je žalostný. Hruška se dusí v okolním porostu, není prakticky ani vidět. Snažil jsem se na to upozorňovat město i ochránce přírody, ale bez výsledku,“ postěžoval si. „Je mi to líto, protože je to nádherná dřevina, její kmen je unikátní. Podobné stromy jsem viděl při svém pobytu na Novém Zélandu. A i po těch tři sta letech stále ještě rodí,“ dodal.
Zlínský kraj má ve finále ankety i další dva zástupce. Prvním je rozložitý javor, jenž zapustil kořeny v rozvalinách strážní věže zaniklého hradu Zuvačov, který kdysi stával nedaleko obce Komňa. „Celé místo je dnes zakryté lesem, ale v době stavby to tu zalesněné nebylo. Strom symbolizuje pohyb času a změnu krajiny,“ zamýšlí se Marek Gonda, který javor do soutěže navrhl.
K místu se váže pověst o krutém rytíři, který utlačoval své poddané. Když později hrad napadli nepřátelé, zdejší lid se k nim přidal. Hradní pán všechny své poklady kdesi ukryl, ale v pozůstatcích zříceniny se nikdy nenašly. „Ten strom však může být symbolem, že poklad nemusí být jen zlato a drahokamy,“ podotkl Gonda.
Přál by si, aby javor, který může být i dvě stě let starý, dostal odborné ošetření. Před deseti lety sníh polámal několik větví a poškodil korunu, v poslední době dřevinu napadlo jmelí, jeden z kmenů se navíc začal naklánět.
„Nejsou to ale tak zásadní problémy. Věřím, že při dobré péči by javor mohl vydržet ještě několik desetiletí,“ přeje si Gonda.
Zhruba 250 let je starý další finalista, Prajzovská hruška rostoucí v polích nad obcí Hostišová. Ke stromu se váže pověst o pruských neboli prajzských vojácích, kteří za války přišli v roce 1886 do obce. Mladí muži s flintami pustošili místním lidem zahrady. V jedné z chalup vypili hospodářce hrnec s tekutým máslem a zajedli to špendlíky ze zahrady. Při rabování je však postihly silné křeče v břiše a jeden z vojáků do hodiny zemřel. Pochovali ho právě pod hruškou.
Hlasovat pro stromy lze na webu stromroku.cz až do poloviny září, vítěz celostátního kola pak bude známý do dvou týdnů.
