České a polské stíhačky budou střežit Slovensko přednostně ze svých základen

Český premiér Petr Fiala o uplynulém víkendu řekl, že vláda schválí pomoc při ochraně slovenského vzdušného prostoru. Připravenost Polska k podobnému kroku vyjádřil už v dubnu ministr obrany Mariusz Blaszczak při návštěvě Bratislavy. Slovensko se se žádostí o pomoc obrátilo na sousední země poté, co v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajinu začalo připravovat předčasné ukončení provozu bitevníků ruské výroby MiG-29 a v souvislosti s informacemi, že objednané americké stíhačky dostane oproti plánu později. Česká armáda má dlouholeté zkušenosti s ochranou nebe v zahraničí.

"Polské stíhačky budou prioritně startovat ze základny nacházející se na polském území. V úvahu přichází více letišť polských ozbrojených sil. Stejně české stíhačky budou zajišťovat úkoly ochrany vzdušného prostoru Slovenské republiky ze základny nacházející se na území České republiky," uvedla Kakaščíková.

Slovenská strana nechce, aby si Česko a Polsko rozdělily slovenské nebe na dvě části. "Naší snahou je, aby ochrana vzdušného prostoru nebyla dopředu teritoriálně rozdělena, ale probíhala současně, případně podle konkrétní situace by buď vzlétla letadla Česka, nebo Polska ve smyslu stanovených postupů NATO," dodala mluvčí.

Polsko i Česko by podle plánu Slovenska měly převzít ochranu jeho nebe od září, kdy Bratislava chce také odstavit své armádní migy.

Slovensko si v roce 2018 objednalo ve Spojených státech 14 nových stíhaček F-16. Jejich dodávky se proti původnímu plánu opozdí o 12 až 14 měsíců, první stroje by tak Slovensko podle Kakaščíkové mělo dostat v první polovině roku 2024.