Byla sobota dopoledne, když dorazil do Roskilde – dánského městečka známého svým slavným hudebním festivalem.
Došel mezi reportéry a bez skrupulí oznámil, že se vydá do úniku.
„Dneska chci získat puntíkatý dres, půjdu si pro něj,“ usmál se.
Jak řekl, tak udělal. Přitom klidně mohl čekat až na závěrečný sprint, v něm by měl třeba šanci bojovat o vítězství, byť s Fabiem Jakobsenem, Woutem van Aertem a dalšími by to měl sakra těžké.
I proto se rozhodl jinak.
Místo boje o triumf v etapě měl Magnus Cort Nielsen svou vlastní strategii, jak se doma co nejvíc zviditelnit. A zexekuoval ji naprosto dokonale.
Šílená atmosféra
Celou sobotní etapu si maximálně užíval.
Na prvních vrchařských prémiích se ještě musel popasovat se Svenem Erikem Bystromem, ale pokaždé mu bez problémů pláchl.
Když pak přijížděl na vrchol té třetí, poslední, zvedl oslavně ruce nad hlavu a samou radostí řval, jako kdyby právě triumfoval v etapě. Následně bouchl do řídítek a do kamery ukázal zdvižený palec.
Only in Le Tour pic.twitter.com/HIxM77LsTU
— Race Radio (@TheRaceRadio) July 2, 2022
Věděl, že mu puntíkatý dres nikdo nesebere a fanoušci to oslavovali náležitě s ním. Po celý zbytek etapy pak provolávali jeho jméno, což se opakovalo i v neděli, kdy do úniku vyrazil znovu, ale tentokrát úplně sám.
„Nikdy jsem nic podobného nezažil,“ líčil upřímně. „Ta atmosféra byla šílená. Ale není se co divit vzhledem k tomu, jak důležitou součástí naší kultury cyklistika je.“
Když se ho pak v mixzóně novináři ptali, co pro něj znamená získat před domácím publikem puntíkatý dres, jeho obrovský úsměv vydal za všechny odpovědi.
Na pódium ho pak dánští diváci skoro vynesli, když na něj konečně přišla řada.
Únik? Za odměnu
On sám je jedním z desíti Dánů ve startovním poli.
Asi nejvíc se toho na Tour pochopitelně očekává od Jonase Vingegaarda. Loňský objev bude chtít minimálně zopakovat druhou příčku, ale na něj se oči fanoušků zaměří víc až ve druhém a třetím týdnu Tour.
V prvních domácích etapách se možná ještě o něco víc čekalo od Kaspera Asgreena, nebo Madse Pedersena, ale byl to právě Cort Nielsen, kdo si uzmul všechnu slávu.
„Víte, stoprocentně mi pomohlo, že se jelo u nás doma. Když jsem o tom přemýšlel, tohle byla vlastně jediná možnost, jak se v Dánsku dostat na pódium. V časovce to nešlo, sprinty bych asi taky nevyhrál, tak jsem si vybral tohle. A bylo to neuvěřitelné,“ zářil.
Nedělní sóloúnik celý tenhle zážitek ještě umocnil. Že nikdo nechtěl jet s ním? No a co, Cortovi to vlastně nevadilo, spíš naopak.
Veškerou slávu a povzbuzování fanoušků si mohl užít naprosto na maximum.
Dánský jezdec Magnus Cort Nielsen v úniku během třetí etapy na Tour de France
„Jet vpředu před pelotonem je v tomhle případě vlastně za odměnu. Diváci mají větší šanci si mě užít, dokonce na mě pořvávali moje jméno. Nic podobného už asi nezažiju,“ povídal dojatě.
V průběhu dne si vypracoval skoro až sedmiminutový náskok.
Přitom měl neustále úsměv na tváři. Ať už jedl, pil, nebo jen ujížděl před pelotonem, pořád u toho zdravil fanoušky, pokyvoval jim, usmíval se na ně.
Mušketýr s knírkem si pozornost svých domácích diváků náležitě užíval a oni s ním. Dělali mexické vlny, řvali, zpívali, provolávali jeho jméno. Skoro celou etapu si musel připadat jak na rockovém koncertě.
Na všech třech prémiích pak sebral další bod co vrchařské prémie, na tu poslední dokonce sprintoval a znovu se radoval.
Až 53 kilometrů před cílem ho peloton pohltil, což ale ničemu nevadilo, měl splněno.
Dánští fanoušci se bleskurychle připravili na příjezd muže v puntíkatém – domácího Magnuse Corta Nielsena.
„Největší a nejdůležitější věc pro mě byla dostat se do puntíkatého dresu v Dánsku a aspoň jednu etapu v něm doma objet. Tuhle misi jsem splnil a mám z toho fakt skvělý pocit,“ popisoval.
Zároveň ví, že puntíkatý dres tenhle slušný sprinter a klasikář dlouho neudrží, zvlášť, až se vjede do vysokých hor.
Jen tak se ho vzdát ale nehodlá.
„Když už ho mám, určitě budu bojovat o to, abych si ho nechal co nejdéle, mám k tomu dresu úctu. Na druhou stranu jsem realista, vím, že v horách nemám šanci,“ pokrčí rameny.
Svou chvíli slávy už si náležitě užil.
