Vláda Petra Fialy dle vašeho mínění povládne (ptáme se od 30.6.2022)Anketa
Mueller také varoval před zdražením plynu. „Řada zákazníků bude šokovaná, až dostane e-mail od svého dodavatele,“ řekl v německých médiích s tím, že cena plynu by se mohla ztrojnásobit. Německo je dle Bloombergu závislé na dodávkách z Ruska zhruba z jedné třetiny. Postupné snižování dodávek ze strany Ruska, které je zřejmě reakcí na saknce, ovšem už Německo dohnalo k bodu dva z třífázového plánu na úsporu plynu.
Analytici Deutsche Bank pak varovali, že snížení dodávek plynu může zhoršit inflaci a vehnat Německo, tedy největší unijní ekonomiku, do recese. Německý ministr pro ekonomiku Robert Habeck taktéž varoval před následky, řka, že nátlak způsobený nedostatkem ruského plynu by mohl vyvolat nepokoje, a situaci přirovnal k pádu Lehman Brothers v roce 2008, po kterém následovala ekonomická krize.
„Němci nedělají malých chyb. Tuto učinili v zelené opilosti, z níž stále nevystřízlivěli. Odnesou ji i Češi,“ komentuje toto dění ekonom Lukáš Kovanda.
Německý energetický úřad varuje před totálním zhroucením dodávek plynu z Ruska. Občané prý budou v šoku, až jim dojde nový účet za energie. Ceny mohou být až trojnásobné.
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) July 2, 2022
Němci nedělají malých chyb. Tuto učinili v zelené opilosti, z níž stále nevystřízlivěli. Odnesou ji i Češi. pic.twitter.com/cUnCX9c7VB
To není vše. Jak jsme již informovali, americká a evropské vlády chtějí zavést mechanismus, kterým by regulovaly za kolik se může prodávat ruská ropa. Analytici banky JP Morgan ovšem předpokládají, že Rusko bude reagovat snížením nabídky, protože si to kvůli vysokým cenám, které zahojily ruský rozpočet, může dovolit. Rusko prý může snížit denní těžbu až o 5 milionů barelů bez vážnějších komplikací.
Snížení nabídky by ovšem vyhnalo nahoru ceny ostatních prodejců. Dle analytiků by snížení těžby o 3 miliony barelů vyhnalo základní ceny na londýnské burze na 190 dolarů za barel, zatímco snížení o 5 milionů by cenu vyhnalo na astronomických 380 dolarů za barel.
Dle Lukáše Kovandy to pro českého spotřebitele bude znamenat cenu 88 korun za litr benzínu.
Pohonné hmoty v Česku zdraží až na 88 Kč/l, plyne z prognózy největší americké banky JP Morgan. Stane se tak tehdy, pokud Rusko podnikne odvetná opatření v reakci na další sankce na jeho ropu, které nyní chystají země skupiny G7. Barel ropy by vyletěl až k ceně 380 USD. pic.twitter.com/hHNFGL6AyM
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) July 2, 2022
Nedávno proběhl summit skupiny G7. Podle ekonoma a editora Wall Street Journal Josepha C. Sternberga však na tuto realitu lídři G7 nereagovali. Tzv. vyspělé demokracie dle něho trpí jednak inflací, ale také zelenými opatřeními. Ta spolu s regulacemi dostaly západní ekonomiky do situace, kdy náhlý výkyv ceny nebo nedostatek může způsobit „ekonomický šlak“ neboli zástavu. Což ohrožuje i bezpečnostní zájmy západních demokracií. Ale na G7 prý lídři jen pokrčili rameny.
Jediné, co udělali, bylo, že zmírnili válku proti fosilním palivům a neochotně uznali, že v „současné krizi“ by investice do těžby zemního plynu mohly být dobrý nápad. „Současnou krizí“ je pak míněna situace po 24. únoru 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, což odhalilo, jak nebezpečné je spoléhat na energetické zdroje od něj a z dalších autokratických režimů. Ovšem odklon je pomalý a obtížný. „Desetiletí zelených opatření potlačily produkci fosilních paliv demokratických zemí a zanechaly Západ závislý na nespolehlivých obnovitelných zdrojích energie,“ říká Sternberg.
Jinak lídři G7 „doufají v nejlepší“ a stále se drží dalších klimatických nesmyslů, říká editor WSJ. Například slibů odstavit uhelné elektrárny, ačkoliv vyspělé země jako Německo a Velká Británie v současnosti produkci navyšují. Obnovitelné zdroje byly zmíněny také, ačkoliv dle Sternberga nemohou utáhnout průmyslovou výrobu, ne bez pokroků v ukládání energie.
Fotogalerie: - Předání štafetového kolíku
Dotyční prý doufají, že když bude přechod na zelené zdroje energie dostatečně dotován, tak technologie nakonec vzniknou. Ale dokud nebo pokud k tomu nedojde, tak se budou plazit před autokraty typu Putina, kteří nemají problém poskytovat levná fosilní paliva.
S inflací G7 také nic neudělala a odložila problém napřesrok, tvrdí Sternberg s tím, že inflace se v konečné zprávě objevila jen jednou a byla svedena na válku na Ukrajině. Editor WSJ však namítá, že horší než inflační tlaky z války bylo rozhodnutí vlád a centrálních bank podporovat poptávku při covidu, což mnohé dělaly až doteď. A teď se inflace začíná promítat do kurzu měn. Což je smrtící pro trh i investice.
Oproti summitu G7 byl summit NATO ukázkou realistické politiky, uvádí Sternberg. Ovšem posilování ozbrojených sil dle něho nebude možné, pokud bude ekonomika zruinována těmi, kdo stále žijí ve vysněném světě obnovitelných zdrojů a monetárního chaosu. „G7 měla v Německu jeden úkol – probrat se. A to neudělala,“ uzavírá Joseph C. Sternberg.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
