Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Politika ve střední Evropě kulhá na jednu nohu. Rozpad demokratické levice škodí i autentické pravici

V letech nedávno minulých toho ČSSD moc neukázala, teď už není vidět vůbec (na snímku někdejší předseda Jan Hamáček s volebním štábem v roce 2021). Ilustrační foto: ČTK
V letech nedávno minulých toho ČSSD moc neukázala, teď už není vidět vůbec (na snímku někdejší předseda Jan Hamáček s volebním štábem v roce 2021). Ilustrační foto: ČTK

Komentář Jiřího Pehe: Postkomunistické země střední Evropy, které dnes tvoří Visegrádské uskupení, rády zdůrazňují, že jsou po více než třech dekádách politické a ekonomické transformace standardními demokraciemi. Při bližším pohledu na jejich politická spektra je ale zřejmé, že charakter a rozložení hlavních politických sil v těchto zemích jsou zatím dost vzdáleny tomu, co je už od přinejmenším od druhé světové války běžné v západních demokraciích.

Ve dvou zemích Visegrádu – Polsku a Maďarsku – vládnou nacionalističtí populisté, kteří pokřivují demokratická pravidla hry a principy právního státu. Na Slovensku je u moci vládní koalice složená z ideově těžko definovatelných, vesměs populistických subjektů bez delší historie, které se daly dohromady ve snaze odstavit od moci postkomunistický levicověpopulistický Smer Roberta Fica, jenž dlouho dominoval tamní politice.

Bývalý premiér za Smer Peter Pellegrini zformoval novou stranu Hlas, kterou prodává slovenské veřejnosti jako autentickou sociální demokracii. Její dosavadní politika v opozici ale naznačuje, že nejde o skutečnou sociálnědemokratickou levici, ale spíše o pokračování postkomunistického Smeru v jiném personálním obsazení.

České republice

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější