Praha - Prezident Miloš Zeman zvažoval, že kvůli svým výhradám nejmenuje Vladimíra Balaše (STAN) ministrem školství. Řekl to v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Nerozhodl se tak kvůli premiérovi Petru Fialovi (ODS), neboť převzala předsednictví v Radě Evropské unie a aféry vládní strany, čímž narážel na hnutí Starostové a nezávislí (STAN).
Fotogalerie
Balaš od července ve funkci nahradil Petra Gazdíka (STAN), který podal rezignaci kvůli svým kontaktům s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z kauzy Dozimetr. K Balašovi má Zeman dvě výhrady, a to kvůli jeho posudku v kauze pádu Investiční a poštovní banky a k přijetí někdejšího politika Jana Rumla ke studiu na plzeňské právnické fakultě, kterou Balaš v 90. letech vedl.
Prezident proto zvažoval, že ho do funkce nejmenuje. Neudělal to kvůli Fialovi. "Za prvé má na krku české předsednictví a za druhé, což je horší, aféry vládní strany, mimochodem na počet poslanců druhé nejsilnější. Tak mu nechci přidělávat další starosti. Ale tyto výhrady jsem veřejně a jasně řekl," poznamenal Zeman.
Fiala dnes v Otázkách Václava Moravce v České televizi řekl, že žádné napětí v koalici není. Je podle něj přirozené, že při kabinetu o pěti stranách nemají všichni na vše stejné názory. "Ale žádné napětí, které by skutečně ohrožovalo naši koalici, tam není," doplnil.
Premiérovi Zeman nedoporučoval rekonstrukci vlády. Gazdíkovu demisi nazval naprosto oprávněnou, nevydával by ji ale za vrchol politické kultury. Předsedu STAN Víta Rakušana považuje za dobrého ministra vnitra, zvládl podle něj migrační krizi, ale za špatného šéfa STAN kvůli skandálům, které se týkají některých členů hnutí.
STAN má podle něj zúžený politický program zejména na rozpočtové určení daní. "Toto hnutí zcela logicky především zajímalo, jak ubrat peníze z centrální úrovně a převést je na komunální úroveň. Možná, že to trochu souvisí i s těmi korupčními skandály kolem pana Hlubučka," dodal Zeman. Bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček je jedním z obviněných v kauze Dozimetr týkající se údajné korupce v pražském dopravním podniku.
Za dobře pracující ministry ve vládě Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN označil ministra spravedlnosti Pavla Blažka a ministryni obrany Janu Černochovou (oba ODS). Dlouhodobě naopak kritizuje šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti), a to i za to, že se Česko nepřipojilo k zemím odsuzujícím zprávu komise Rady OSN pro lidská práva k Izraeli.
Ministerstvo zahraničí už dříve ČTK sdělilo, že postoj ke komisi Česko projevilo jednoznačně loni v květnu, kdy hlasovalo proti jejímu zřízení. Tato pozice podle něj platí nadále. Přesto se Zeman chce omluvit izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi při jeho brzké návštěvě Prahy.
Fiala případnou omluvu nepovažuje za adekvátní, nevidí pro ni důvod. Lipavskému řekl, že nepovažuje rozhodnutí ohledně hlasování v Radě OSN za dobré. "Předpokládám a očekávám, že Česká republika se při dalších hlasováních vrátí k jasnému postoji," poznamenal. Úzká vazba k Izraeli ale podle něj není nijak narušena.
Zeman nejspíš veřejně neohlásí, zda by ve volbách podporoval Středulu či Babiše
Prezident Zeman by ve volbě nové hlavy státu podporoval odborového předáka Josefa Středulu a bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Nemá za pravděpodobné, že by veřejně prohlásil, koho z těchto dvou možných kandidátů by doporučoval volit. Řekl to v televizi CNN Prima News.
"Nemohu to vyloučit, ale spíše to pokládám za nepravděpodobné. Nechci lidmi manipulovat příliš. Už tím, že svým voličům říkám, že tyto dva kandidáty považuji za nejsilnější, jimi, doufám v tom dobrém slova smyslu, manipuluji," řekl prezident. Aby ale doporučil jednoho z nich, musel by ten druhý podle něj "udělat šílenou chybu". "Což ovšem nelze vyloučit," dodal Zeman. Sám se rozhodne podle televizních debat.
Zatímco Středula už začal sbírat podpisy nutné pro kandidaturu, Babiš chce sdělit až 4. listopadu, zda se volby zúčastní. Republiku v současnosti objíždí v obytném vozu, podle něj ale nejde o prezidentskou kampaň. Zeman to označil za špatnou taktiku. "Podle mého názoru může oznámit kandidaturu dříve, protože pak bude jeho kampaň věrohodnější," konstatoval.
Kandidaturu tento týden potvrdil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel, byť ji chce oficiálně ohlásit až v srpnu. Pavel spolu s Babišem patří podle průzkumů i sázkových kurzů mezi hlavní favority volby hlavy státu. Zemanovi skončí druhý pětiletý mandát začátkem března 2023, znovu už kandidovat nemůže.
Podpisy už začala sbírat ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Ucházet se o nejvyšší ústavní funkci hodlá také lékař a někdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Opětovnou kandidaturu ohlásil rovněž senátor Marek Hilšer z klubu Starostů. Podnikatel Tomáš Březina už ohlásil, že získal potřebných 50.000 podpisů pro kandidaturu na prezidenta. Právo nominovat má také minimálně 20 poslanců nebo deset senátorů, kandidátovi musí být v den hlasování nejméně 40 let.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) stanovil termín úvodního kola voleb na 13. a 14. ledna 2023. Volby se rozhodl vyhlásit už začátkem léta kvůli tomu, aby volební podmínky byly férové pro všechny adepty na úřad hlavy státu. Rozhodnutí už bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů.
Pokud žádný z prezidentských kandidátů nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu hlasů, o Zemanově nástupci se rozhodne ve finále mezi dvěma nejúspěšnějšími adepty. Závěrečný duel se bude konat 27. a 28. ledna. Budoucí prezident či prezidentka se ujme funkce po skončení Zemanova mandátu, který je vyměřen do 8. března.
