„Zažili jsme covidovou krizi, která už je snad za námi. Ukrajinskou krizi, v jejímž středu se nacházíme. A to zdůraznilo potřebu mít víc Evropy, mít silnější Evropu, jako respektovanou velmoc,“ sdělil francouzský velvyslanec v Česku Alexis Dutertre s tím, že začaly vládnout agresivnější poměry. V Knihovně Václava Havla v Praze tak ve čtvrtek při debatě předal symbolickou pochodeň předsednictví v Radě Evropské unie Česku.
Oživení, síla, sounáležitost
Debatu s názvem Co může Česko nabídnout Evropské unii? moderoval ředitel knihovny Michael Žantovský. Nejdříve omluvil neúčast třetího hosta, tedy vedoucí Stálého zastoupení Česka při EU Editu Hrdou s tím, že je ještě v letadle a snad dorazí. Účast sice nebyla nijak ohromující, ale každý návštěvník si odnesl knížečku s projevem Václava Havla Evropa jako úkol. Z první řady pozoroval pohledem ospalého ostříže účastníky debaty exministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Velvyslanec Dutertre také zmínil, že když Francie chystala své předsednictví před šesti měsíci, tak přišla s heslem Oživení, síla, sounáležitost. Bylo pro ni důležité posílit svrchovanost Evropy v době, která je čím dál tím soutěživější, agresivnější, někdy až brutálnější. Připravila řadu programových aktivit, nicméně do toho přišla ruská invaze na Ukrajinu.
Vláda Petra Fialy dle vašeho mínění povládne (ptáme se od 30.6.2022)Anketa
Identifikace s Ukrajinou
Žantovský následně připomenul, že při posledním českém předsednictví začala válka v Gaze, rusko-ukrajinská plynová krize a uprostřed padla česká vláda. Tuzemský ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek nejdříve vysekl poklonu „zemi galského kohouta“ s tím, že „Francie prokázala mimořádnou empatii a její předsednictví bylo okouzlující“. Nicméně české předsednictví vstupuje do mimořádně složité situace, což ale paradoxně jeho pozici zjednodušuje. Vládne totiž větší vůle se dohodnout.
Fotogalerie: - Předání štafetového kolíku
A co by o nás měli Evropané vědět, aby nám rozuměli? „Je dobré vědět, že mezi evropskými národy máme ve své kolektivní paměti nashromážděnou asi největší zásobu znalostí o fungování různých nadnárodních a nadstátních struktur a celků. Byli jsme skoro tisíc let součástí Svaté říše římské, pak součástí Rakousko-uherské monarchie, Třetí říše jako protektorát a sovětského impéria. Nikdo jiný v Evropě nemá v kolektivní paměti takový zásobník zkušeností, ať už pozitivních, nebo negativních... Vede nás to k tomu, vidět rizika centralismu, který nedokáže dostatečně vnímat potřeby jednotlivých částí celku. Nechci legitimizovat euroskepticismus Václava Klause. Chraň pánbůh. Je to ale v nás. Je to česká zkušenost,“ sdělil svůj první postřeh.
Dále je v Češích podle něj emoční identifikace s Ukrajinou. Od prvního dne války je to ve srovnání s jinými členskými zeměmi EU velmi silná kolektivní emoce. V příběhu Ukrajiny se totiž trochu zrcadlí naše vlastní tragická minulost. Roky 1938 a 1968, kdy silnější soused likvidoval demokracii v Československu s využitím částí národnostních menšin. K tomu ještě přistupuje naše okouzlení Podkarpatskou Rusí, částí Ukrajiny, která byla jednu chvíli součástí Československa, a pořád to jsou pro nás emočně naše hranice. Problém současného Ruska prý není pouze Putin a jeho blízké okolí. To je nebezpečná iluze, kterou musí česká strana rozptylovat.
Ponožky Václava Havla
„Ze začátku mého působení v roli ministra za mnou přišel ředitel Žantovský a orodoval za to, aby byla opuštěna myšlenka, která vznikla za minulé vlády, aby součástí dárků předsednictví byly ponožky Václava Havla. Aby mě přesvědčil, tak přinesl svazek Havlových řečí v angličtině Evropa jako úkol. Já mu sdělil, že ponožky už byly stejně zrušeny, ale my máme motto předsednictví,“ poznamenal Bek.
Priority českého předsednictví jsou řešení uprchlické krize a možná poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posílení obranných kapacit EU jak ve vojenské, tak i v kybernetické oblasti, a strategická odolnost evropské ekonomiky. Po ztrátě trhů v Rusku a rostoucích rizicích na trzích v Číně by se měla oživit debata o volném obchodu s podobně smýšlejícími zeměmi. Poslední prioritou je odolnost demokratických institucí. Podle něj vládne po Evropě obrovská podpora zelené dohody a Česko by to také mělo reflektovat.
doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
Zhruba po čtyřiceti minutách se kupodivu dostavila i diplomatka Edita Hrdá. Sdělila, že předávání předsednictví je díky zavedené praxi poměrně propracovaná záležitost. Jde o ceremoniální a technickou část a některé oborové skupiny si při tom předávají v rámci kolujícího předsednictví různé předměty, třeba astroláb nebo hasičskou helmu.
Tak nám to začíná
„Kéž by pro nás a naše potomky přestávala být Schillerova Óda na radost jen básní oslavující přátelství mezi lidmi a přerůstala v sugestivní znak našeho společného úsilí o lidštější svět. Evropská integrace, díky které žije větší část našeho kontinentu tak dlouho v míru, je vskutku unikátním pokusem o demokratické soustátí. Tento svazek nevznikl tak, jak tomu dosud v historii vždy bylo, totiž jako produkt znásilnění slabších silnějšími. Vznikl naopak jako produkt věcné domluvy,“ objevily se na obrazovce citace z projevů Václava Havla v Evropském parlamentu roku 1994 ve Štrasburku a roku 2009 v Bruselu.
Evropská unie má podle citací Havlových projevů šanci inspirovat zbytek světa ještě něčím hlubším než jen svým modelem spolupráce národů. Touto možností je důsledná snaha o nápravu všeho sporného, čím Evropa předurčila či ovlivnila celý charakter soudobé civilizace. „Mám tím na mysli odklon od kultu zisku za každou cenu a bez ohledu na jeho dlouhodobé a nezvratné následky,“ stálo také psáno na obrazovce.
Redaktor ParlamentníchListů.cz se nakonec v tom víru vzletných slov zamyslel nad tím, co by tomu asi říkal Jaroslav Hašek a jeho dobrý voják? „To nám to pěkně začíná, paní Müllerová. Inflace roste do nebe, hosté se na debaty o únii scházej jako švábi na pivo a kalendář veřejných akcí v Evropském domě je bílý jako čerstvě padlý sníh,“ povzdychl by si možná Švejk a naládoval by fajfku. To nám to pěkně začíná!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
