O půlnoci ze čtvrtka na pátek skončí v Česku čtyři měsíce trvající nouzový stav, který vláda vyhlásila na začátku března kvůli uprchlické vlně v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Plynule navázal na pandemické nouzové stavy, které s přestávkami platily od března 2020 do prosince 2021. Vláda nyní tvrdí, že se bez krizového opatření obejde díky nově vydanému souboru zákonů, který je známý pod názvem lex Ukrajina 2.

Od počátku války vydal stát nejméně 385 tisíc viz, přičemž se předpokládá, že by u nás mohlo pobývat Ukrajinců i víc. Přesný počet ovšem nelze určit, neboť část běženců mezitím odešla do jiných evropských zemí, případně se již vrátila do své rodné země. Podle odhadu úřadů by mohlo v Česku být ještě 280 až 300 tisíc uprchlíků – převážně žen s dětmi. 

V současnosti je praxe taková, že více Ukrajinců z Česka odchází, než kolik jich do země přichází. I proto vláda během posledního prodloužení nouzového stavu na konci května avizovala, že je tomu naposledy, co tak činí. A skutečně – tentokrát už sněmovnu o další prodloužení ani nepožádala. 

Původním účelem nouzového stavu bylo především rozšíření pravomocí úřadů při ubytovávání příchozích běženců. Stát a samosprávy je mohly umisťovat i do některých prostor, kam by to jinak nebylo možné, například do tělocvičen nebo sportovních hal. Vláda však v posledních týdnech připravila soubor zákonů lex Ukrajina 2, který umožní potřebná opatření uplatňovat i po konci nouzového stavu.

Přístup vlády k ukrajinským uprchlíkům se tak nezmění ani po pátku. Nadále budou fungovat krajská asistenční centra pomoci Ukrajině, kde se běženci musí registrovat a zařídit si potřebná povolení. Potvrdil to po středečním jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj budou krajská asistenční centra fungovat v dosavadním režimu ještě minimálně v červenci. V průběhu příštího měsíce pak chce vláda vyhodnotit, jakým způsobem přizpůsobit pomoc uprchlíkům na krajských úrovních.

V Praze je situace poněkud odlišná. Zde uzavřel magistrát centrum pro uprchlíky ve Vysočanech už v polovině června. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) to opakovaně označoval jako jediné možné řešení. Vláda podle něj nereagovala na požadavky Prahy v otázce přerozdělování uprchlíků mezi kraji. Podle Rakušana hlavní město rezignovalo na svou odpovědnost postarat se o příchozí z Ukrajiny na svém území. 

„Zavření asistenčního centra v Praze situaci s přeplněností hlavního města nijak nevyřešilo, jak doufal primátor Hřib. Jde spíše o komplikaci pro samotné Ukrajince, kteří nemají vše na jednom místě,“ míní Rakušan. Podle něj teď do ostatních krajů na registraci cestují hlavně lidé, kteří si potřebují zajistit ubytování, protože žádné v Česku nemají. „Těch je ale drtivá menšina. Zbytek se registruje nadále na pracovištích ministerstva vnitra,“ doplnil.

Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty se zavřením pražského asistenčního centra dlouhodobě nesouhlasí. „Považujeme to za protiprávní jednání a za plané politické gesto. Opět jsme to v terénu zvládli, ačkoliv o spolupráci a propojenosti se mluvit nedá. Pokud jsou všichni hráči kapacitně na dně a vypadne jeden již zavedený a fungující článek, je to významné zatížení zbylých aktérů,“ líčí pro HN ředitelka Konsorcia Andrea Krchová. Vedení Prahy si podle ní vzalo jako své rukojmí nejen uprchlíky, ale současně i další migranty, kteří potřebují vyřizovat pobytovou agendu.

Neziskové organizace hlásí, že aktuální situace s uprchlíky se změnila z humanitární pomoci na poskytování podpory lidem, kteří v Česku dlouhodobě zůstávají. „Počet příchozích se snižuje, bohužel ale nevíme, kolik lidí naopak odchází. Tématem číslo jedna jsou teď zápisy do škol a dobrá informovanost o tom, jaké změny budou nastávat během léta. Změnil se už třeba i systém pojištění, čekáme také na snížení humanitární dávky,“ popisuje krátkodobý výhled Krchová. 

Největší změnou, která ale v příštích týdnech nastane, bude strategie k přerozdělování uprchlíků mezi kraji. Ministerstvo vnitra, které ji připravuje, se soustředí na hlavně na motivování obcí a krajů, aby se podílely na integraci uprchlíků. „Nevládní organizace bohužel stále nejsou do příprav dlouhodobých strategií zvány. Tedy: víme, že strategie integrace vzniká, ale opětovně neprobíhá žádná diskuse,“ stěžuje si ředitelka Konsorcia.

O víkendech jen naléhavé případy

Lidovecký hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich říká, že situace s příchodem uprchlíků je už citelně lepší, než byla ještě před několika měsíci. „Ovšem právně bychom stále měli nárok na nouzový stav. Po zkušenostech z pandemie a pro upokojení opozice se jej ale vláda nakonec rozhodla neprodloužit,“ popisuje. Podle Grolicha mají lidé těžkosti pochopit smysl nouzového stavu. Proto vláda připravila zákony, které umožní pokračování opatření i bez něj. 

Grolich dále říká, že se kvůli klesajícímu číslu příchozích uprchlíků bude upravovat i provoz krajského asistenčního centra v Brně. O víkendech zde bude jen pohotovostní režim pro naléhavé případy. „Samozřejmě nevíme, co se bude dál dít na Ukrajině a jaký to bude mít vliv na příchod nebo odchod uprchlíků. Nejsme to ani schopni ovlivnit. Kapacity přesto máme stále připravené – a jsou naddimenzované,“ upozorňuje hejtman.

Zavření pražského asistenčního centra prý v Brně ani nezaznamenali. Maximálně ve dvou případech si převzali autobus s uprchlíky, kteří přijeli z hlavního města. „Stále platí to, že pokud někdo chce vyřídit potřebné záležitosti v Praze, tak si je vyřídí. Nepotřebuje k tomu žádné asistenční centrum,“ dodal Grolich.