Před nedávnem se sešli v Berlíně premiéři německých spolkových zemí, aby se domluvili na změněně zákona o veřejnoprávních médiích.

Premiérka ze spolkové země Porýní-Falc, Malu Dreyer, která předsedá mediální komisi, oznámila, že musí dojít k posílení pozice těchto médií na trhu, což v důsledku znamená větší prostor pro kulturu, vzdělávací pořady, zpravodajství a zábavu, která ovšem musí odpovídat vysokým nárokům těchto stanic. Tím by se měly zabývat mediální rady, které mají posuzovat i přiměřenost nákladů. Zároveň by tyto stanice měly pokrývat poptávku všech generací a sociálních skupin, na což by se mělo soustředit i zpravodajství.

Z řad posluchačů měla komise k dispozici 2 600 připomínek, z nichž asi nejzávažnější byly dle předsedkyně stížnosti na to, že stanice dostatečně výrazně nerozlišují mezi ověřenými informacemi a míněním promlouvající osoby. V novém návrhu zákona taky bude jasně sděleno, že zpravodajství a komentáře musí být objektivní a nestranické, zaměřené na kontinuální dialog s občany.

Dále se předsedové zemských vlád domluvili na tom, že všechny tyto požadavky budou muset splňovat jen stanice Das Erste, ZDF, 3Sat a Arte. Další stanice jako třeba Phoenix, Kika atd. se souhlasem příslušné rady nemusí pokrývat všechno a některá témata mohou přesunout na webové platformy. V žádném případě však nejde o nějaká úsporná opatření, naopak se komise dohodla na tom, že veřejnoprávní média budou muset mít navýšovanéné rozpočty. Už by se nikdy neměl opakovat případ z minulého roku, kdy Sasko-Anhaltsko bylo proti navýšení poplatků, takže se navýšení zdrželo až do rozhodnutí Ústavního soudu. Nový zákon o veřejnoprávních médiích, která jsou v Německu jako v dalších demokratických evropských zemích považovány za součást čtvrté moci ve státě po moci ústavodárné, výkonné a justiční, by měl být schválen již v říjnu a platit by měl od začátku roku 2023.

Připomínám to proto, že u nás je situace opačná, řadě politiků veřejnoprávní média vadí, jejich působnost se snaží ochromit, 14 let nebyly navýšeny poplatky, musí se brutálně šetřit a propouštět, novela i nový zákon o veřejnoprávních médiích se odkládá stejně jako zákon o střetu zájmů, který se týká rovněž médií, i když právě probíhající kauza pražského náměstka Petra Hlubočka a Starostů nám zřetelně připomíná, jak důležitá je kontrolní role seriózních a veřejnoprávních médií. Kdyby měl Český rozhlas a Česká televize více peněz na investigativní žurnalistiku a média nepatřila politikům, mohli by se možná Starostové podezřelých lidí všimnout již dávno a odstřihnout se od nich. Postoje některých našich politických subjektů jasně ukazují, že nejsou opoziční, ale v zásadě protidemokratické, a proto by bylo dobré, kdyby byl brzy vypracován i u nás precizní nový zákon o veřejnoprávních médiích, který by otevřel možnost, aby proti krokům, které jejich existenci ohrožují, mohl zasáhnout Ústavní soud, jako se to stalo v Německu. Jak napsal kolega Jaroslav Kmenta, politici by měli mít strach spíš ze sebe, než z novinářů.

Napsáno pro ČRoPlus