Pravidla u příspěvku na bydlení čeká zjednodušení. Příjemci budou dokládat příjmy a výdaje jednou za půl roku, nikoli každého čtvrt roku jako doposud. Úřady budou dávku přiznávat na dobu neurčitou a lidé o ni nebudou muset žádat každý rok znovu. Tyto a další změny přinese vládní novela zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, kterou dne 29. června schválil Senát. Zároveň schválil i novelu zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kterou mu doporučily jeho výbory – Výbor pro sociální politiku a Ústavně-právní výbor.

Úpravy nastanou také v čerpání rodičovského příspěvku a v pravidlech vyplácení dávky mimořádné okamžité pomoci. Rodiče s nízkými výdělky si budou moci podle novely zvýšit měsíční částku rodičovské z nynějších nejvýš 10 000 korun na 13 000 korun. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí si tak v době zdražování budou moci rodiny zvednout příjem, celkovou částku příspěvku pak ale vyberou rychleji.

„Řešíme opravdu klíčovou situaci, jak zjednodušit, zflexibilnit agendu příspěvku na bydlení,“ řekl Jurečka senátorům. Připomněl, že se mluvilo o byrokratickém systému s velkým množství originálních nebo ověřených příloh. „Zhruba 140 000 lidí nebude muset jít teď v červenci znovu podávat žádosti. Budou dokladovat jen skutečné náklady na bydlení,“ poznamenal ministr.

Příspěvek na bydlení se počítá z normativních nákladů, které na každý rok vždy od ledna stanovuje vláda podle předchozího vývoje cen energií, nájmů a dalších nákladů. Podle novely by mohla započítat také v následujících letech i odhadovaný růst pro další rok. Doklady k dávce by lidé mohli předkládat i v kopiích bez ověření. Úřad práce by si v případě pochyb ale mohl vyžádat originály.

Běžné kopie by lidé mohli podle návrhu dokládat i k žádostem o dávku mimořádné okamžité pomoci, která patří mezi podpory v hmotné nouzi. Dostat ji mohou lidé bez příjmu a majetku, kteří nezvládnou situaci řešit sami. Jednorázovou podporu ve výši až 15násobku životního minima mohou získat oběti tornáda, povodní, požárů či havárií. Nyní je to 63 750 korun. Nově by ji mohli pobírat i lidé, jimž by kvůli nedostatku peněz hrozila ztráta bydlení nebo by zůstali bez základních potřeb. Celková částka v jednom roce podle novely nepřekročí dvacetinásobek životního minima, teď tedy 85 000 korun.

U jednorázové dávky by se také posuzoval příjem žadatele a jeho blízkých nejen za daný měsíc, ale i za předchozí tři měsíce. Opatření má podle Ministerstva práce a sociálních věcí zabránit spekulování, kdy lidé před podáním žádosti kvůli získání podpory vybírali peníze z účtů. Penzistům by se při hodnocení nároku do příjmu neměl zahrnovat celý důchod, ale 70 procent. Dávku si lidé budou moci vyřídit v místě, kde skutečně bydlí.

Většina z uvedených novinek by měla být účinná už od července t. r.

Odvody na sociální zabezpečení, které platí zaměstnavatel, se u kratších pracovních úvazků zřejmě v některých případech sníží. Úleva bude činit pět procent z obvyklého pojistného 24, 8 procenta. Změnu přinese vládní novela zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kterou Senátu doporučily schválit jeho Výbor pro sociální politiku a Ústavně-právní výbor.

Opatření má zaměstnavatele motivovat k širšímu vytváření a nabízení zkrácených úvazků a podpořit obyvatele, kteří jsou na trhu práce zranitelní.

Sleva se bude vztahovat podle novely na úvazky osm až 30 hodin týdně u vymezených skupin zaměstnanců. Patří k nim lidé starší 55 let, rodiče či pěstouni dětí do deseti let, středoškolští a vysokoškolští studenti, nezaměstnaní na rekvalifikaci a lidé se zdravotním postižením mimo chráněný trh práce. Úleva se bude vztahovat i na zaměstnávání lidí mladších 21 let, u nichž nebude podmínkou zkrácený úvazek. Cílem je podpora vstupu zejména absolventů středních škol a učilišť na trh práce.

Zaměstnanec, na kterého by zaměstnavatel žádal úlevu, by si podle novely nesměl vydělat víc než 1,5násobek průměrné mzdy a za hodinu by nesměl mít víc než 1,15násobek průměru. Za měsíc by pracovník nesměl na všechny své úvazky ve firmě odpracovat víc než 138 hodin. Sleva by se neposkytovala při kurzarbeitu a na chráněném trhu práce.

Výpadek výběru pojistného bude podle Ministerstva práce a sociálních věcí činit asi 1,9 až 3,2 miliardy korun ročně. Zkrácené úvazky by podle Ministerstva práce a sociálních věcí mohlo nově využít 30 000 až 50 000 zaměstnanců, celková bilance dopadů na důchodové pojištění by pak měla být kladná.

Zdroj: ČTK
Foto: Senát PČR