RECENZE: Arakain reedicí Schizofrenie pokračuje v oprašování historie

Arakain

Schizofrenie (reedice 2022)

Skladby:
Strážci času, Teror, Řekni a máš mě, Kamennej anděl, Antikrist, Gilotina, Sedmá pečeť, Zlá křídla osamění, Hibernatus, Iluzorium, Schizofrenie

13 skladeb / 60:46 min

Vydavatel: Supraphon

Tuzemská metalová legenda Arakain si letos připomíná čtyřicet let na scéně. Součástí oslav významného jubilea je i reedice druhé řadové nahrávky Schizofrenie. Vyšla v roce 1991, tedy v období, kdy hudebním průmyslem zatřásly minimálně dvě události, jež lze shrnout slovy „a pak už nic nebylo jako dřív“.

LIVE: Provizorní obývák i ztracená redukce. Arakain přijel do Krnova

Metallica zbourala žebříčky dílem, pro které se vžilo pojmenování Black album. Značnou část komunity zklamal příklon k mainstreamu, ale je to právě tahle deska, díky níž skupina dodnes vyprodává i ty největší stadióny. A osudovou ránu mnohým zasadilo hnutí grunge s Nirvanou v čele.

To se sice netýkalo Arakainu, nicméně ten pocítil dopady značně rozšířeného katalogu, ze kterého mohli hudební nadšenci v porevolučních poměrech vybírat, do koho investují peníze. Přestože se nepodařilo zopakovat prodejní čísla předešlého titulu, z dnešního pohledu by se jednalo o vysoce nadstandardní výsledek. Obdobné úvahy pochopitelně před třemi dekádami Urbana a spol. nerozptylovaly. Víc je zajímalo, jak zacelit díry po odchodu bubeníka Roberta Vondrovice a kytaristy Daniela Kroba k Ladislavu Křížkovi do Kreysonu. Návrat Miroslava Macha, jehož kytara je ke slyšení v hitu Amadeus již na Thrash The Trash (1990), byl svým způsobem logickým řešením. Trefou do černého se stalo i angažmá bicmena Štěpána Smetáčka. Záhy se zařadil mezi elitu ve svém oboru.

Proměnou prošel Brichtův hlas. V porovnání s předchozím počinem se nepohybuje v tak vysokých sférách. Rovněž nesype slova s kadencí jako na Thrash The Trash, dává k dispozici pestřejší paletu vokálních schopností. V době uvedení na trh možná fanoušky udivil podobně, jako mohl zaskočit jeho syrový výraz posluchače, jenž na vlnu naskočil později a debut se mu dostal do přehrávače až prostřednictvím loňské reedice.

Nejrychlejší neznamená nejlepší

Variabilnější projev frontmana jde ruku v ruce s instrumentální složkou. Stále je to thrashmetalová jízda, ovšem v propracovanější formě. Urban s Machem (a mnozí další drtiči strun) došli k závěru, že nejrychlejší kytarista neznamená nejzručnější. Jednotlivé písně nejsou tak jednobarevné a jejich delší stopáž je naplněna větším množstvím nápadů. Typickým příkladem je Kamennej anděl. Klidné vybrnkávání a nesmělý nástup bicích protne nabroušená kytara. Mírné tempo vydrží dvě a půl minuty. Byť se následně zvýší obrátky, ta pravá „sypačka“ se vyvalí po dalších šedesáti sekundách, aby finále obstaral kytarový motiv z úvodu.

Pečlivě budovaná atmosféra s basovým intrem charakterizuje Teror. Zlověstný šepot Brichty se kolem vás začne omotávat shodně, jako kořeny zla, o nichž zpívá. Když se zdá, že song spěje ke konci, nastoupí kytarové sólo. Překvapení, nečekané zlomy a různé vyhrávky najdete i v jiných písních, ať už je to Gilotina nebo Hibernatus. Zmínku zaslouží i Zlá křídla osamění. Pro mnoho příznivců patří k top položkám bohaté diskografie Arakainu, a to nikoliv pouze díky rozmanitému zpěvu Aleše Brichty. Nenudí ani ryze instrumentální Sedmá pečeť.

Antikrist versus skinheads

Texty může na koncertech Brichtův nástupce Honza Toužimský bez obav zpívat i dnes. Snad jen Řekni a máš mě působí dost prvoplánově. Pryč je potom éra, kdy se na vrcholu popularity hřála skupina Orlík a aktuální byl postřeh z Teroru, kterak „skinheads berou si do rukou, s kým že tu máme teď žít, skinheads chtějí být zárukou, aby byl konečně klid“.

Naopak třeba slova z tracku Antikrist budou parafrázována dalšími generacemi i bez znalosti tvorby Arakainu, protože každou chvíli někoho napadne, že „vždycky, když přijde nějakej starej zasloužilej páprda a začne vykládat, co můžu a co nemůžu, tak udělám přesně pravej opak“.

Ve skladbě Hibernatus zazní věta, jež občas asi prolétla nejednou myslí: „Dál mi smysl uniká spousty věcí, které chápat nedovedu.“ Reedice CD Schizofrenie význam naštěstí má, protože nechává vzpomenout na období rozletu jedné z nejvýraznějších domácích kapel.

Text: Tomáš Rumler, foto: Kateřina Helmichová, Eduard Jahelka
Témata: Arakain, Schizofrenie, reedice, album