Jsou tomu na den přesně čtyři měsíce, kdy Ruská federace rozpoutala v Ukrajině nevyprovokovanou válku. První dny se kolem Velvyslanectví Ruské federace v Praze konaly protiválečné protesty, které po sobě zanechaly různé transparenty, samolepky a modrožluté stuhy na ocelových mobilních zábranách, ale i na sloupech pouličního osvětlení a kmenech stromů. Jak šel čas, protiválečná symbolika v okolí ruských objektů ubývala a dnes se již prakticky žádná nová neobjevuje. V tomto článku, který je druhým navazujícím dílem na první vlnu, si ukážeme, jak se aktivisté a vandalové na ruských objektech během jarních měsíců podepsali.
U Skakunova mostu ještě na začátku jara rostl keř, kterému kdosi ozdobil větvičky žlutomodrými stuhami. Již v místech neroste, kdosi jej vyřezal, snad aby neclonil na billboard, který se tyčí na rohu s ulicí Nad Královskou oborou, či aby větvemi nezasahoval přes žlutomodré zábradlí až na chodník.
Ruské středisko vědy a kultury, dnes Ruský dům, v první vlně uniklo pozornosti aktivistů. Netrvalo to však dlouho a již první týdny v březnu kdosi na chodník napsal v azbuce nápis Smrt okupantům. Středisko stáhlo venkovní tabule, které lákaly kolemjdoucí na kulturní a vzdělávací akce, a nápis z chodníku velmi brzy zmizel, dodnes jsou po něm ale patrné stopy, i když text již čitelný rozhodně není.
Vandalismu neunikla ani uzavřená ruská škola při Velvyslanectví Ruské federace. Vstupní dveře jsou dodnes vysklené, na stěně u schodiště je napsáno „denacifikováno“. Na zídkách kolem budovy je pak vysprejováno opakovaně slovo „RAUS“, což přeloženo z němčiny znamená „ven“ a může to být vnímáno i jako projev podněcování nenávisti k Rusům, protože spojení „Jude Raus“ používali nacisté v druhé světové válce během svých antisemitských taženích proti Židům.
Nápis RAUS, tentokrát s ukrajinskou vlajkou, se vyskytuje i na zídce domu ve Wolkerově ulici, ve kterém kdysi bydleli ruští diplomaté, a která ústí ke zrušenému bubenečskému hřbitovu Na Skalce z 19. století.
Vysklené byly i vstupní dveře do chrámu svaté Ludmily na Sibiřském náměstí, který spadá pod ruskou pravoslavnou církev. Na zábradlí kolem chrámu byla namotaná dlouhá žlutomodrá stuha z látky.
Vandalismu neuniklo ani Obchodní zastupitelství Ruské federace na Sibiřském náměstí. Jeho zdi, plot, i chodníky jsou pocákané rudou barvou. Na ceduli se vandalové vyřádili hned několikrát, dnes je tam namalovaný už jen známý sprostý symbol. Na plotech se vyskytují nenápadné černé cedulky s dalším neslušným nápisem.
Na sloupech podél ruské ambasády déšť pomalu smývá protiválečné samolepky, které jsou vylepeny snad na všech sloupech veřejného osvětlení, ale i na odpadkových koších. Ta nejvíc neslušná samolepka na sloupu veřejného osvětlení vydržela jen den, a jelikož není vhodná pro děti a mládež, zobrazíte ji na odkaze zde s tím, že svým proklikem stvrzujete, že vám již bylo 18 let.
Ne všechny projevy však spadají do kategorie projevů nenávisti vůči ruské invazi, na Stromovce, kousek od Šlechtovy restaurace na chodníku mezi rybníky, je namalované ukrajinské srdce. Projevů lásky k Ukrajině je však v pražských ulicích k vidění podstatně méně, než projevů nenávisti vůči režimu Vladimíra Putina.
Čtyři měsíce po válce ale již zájem aktivistů a vandalů upadá. Ruská ambasáda tak nedávno přetřela svůj plot, který byl plný nápisů odsuzujících Putina, ale i hákových křížů, a žádné nové nápisy a symboly se na plotě již neobjevují (také oblast neustále hlídá policejní hlídka).
Dříve jsme psali:
