Konica Minolta pomáhá firmám nasazovat rozšířenou realitu a chytré brýle. V servisu ušetří miliony

Řešení AIRe Link umožňuje technikům okamžitě vidět to, co vidí zákazník. Stačí vzít do ruky telefon nebo si nasadit chytré brýle.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

airelink1

Foto: Konica Minolta

AIRe Link umožňuje technikům na dálku vidět to, co vidí zákazník

Jak ušetřit čas i peníze a k tomu ještě ulevit životnímu prostředí? Takové otázky si pokládají ve stále více podnicích a výjimkou není ani Konica Minolta. Moderní technologie v čele s rozšířenou realitou a chytrými brýlemi se rozhodla nasadit do svého servisu a tisíce úkonů díky tomu zvládá řešit na dálku. Po celém světě používá Konica Minolta systém, který vyvinul brněnský inovační tým, a zároveň ho nabízí také dalším výrobcům a servisním organizacím.

Konica Minolta je výrobní, obchodní a servisní organizace, která dodává zákazníkům stroje a řešení v oblastech digitální kanceláře, profesionálního tisku, zdravotnictví či průmyslu. Jen po Evropě má rozesetých přes 680 tisíc zařízení a podobně jako další organizace řeší, jak neustále zlepšovat zákaznický servis, snižovat výpadky strojů a zefektivňovat své fungování pomocí moderních technologií.

Stroje, které Konica Minolta dodává, jsou stále komplikovanější a tím pádem náročnější na ovládání i údržbu. Ze strany zákazníků se přitom zvyšují očekávání na jejich rychlejší opravy a rovněž tlak na úspory nákladů. K mnoha strojům v čele s tiskárnami je již možné se připojit přes internet a řadu problémů vyřešit na dálku. To eliminuje řadu výjezdů servisních techniků, ale stále zůstává celá řada situací, pro které je nezbytný zásah na místě.

„Právě v takovém případě mohou pomoci technologie, jako je rozšířená realita nebo chytré brýle,“ popisuje Zdeněk Vrbka z brněnského inovačního centra společnosti Konica Minolta, které stojí za systémem zvaným AIRe Link kombinujícím rozšířenou realitu s dalšími technologiemi. Zkratka AIRe ostatně vychází ze spojení Assisted Industrial Reality. Díky tomu je možné využít pro servisní zásah na místě oči a ruce zákazníka, kterého vizuálně naviguje vzdálený technický odborník.

Velké úspory i šetření planety

Na místě přitom není potřeba žádná speciální technika, využívá se stávající infrastruktura – nejčastěji mobilní telefon nebo tablet zákazníka, připojený k internetu. Ne všechny problémy sice lze vyřešit tímto způsobem, ale dvouleté zkušenosti z používání v Evropě, USA i Asii, které má Konica Minolta za sebou, dokazují, že počty takto vyřešených úkonů mohou být v řádu tisíců za rok a že následné úspory v oblasti servisu dosahují milionů korun ročně.

Jednou ze společností, která řešení AIRe Link úspěšně vyzkoušela mezi prvními, je výrobce vědeckých přístrojů a analyzátorů Burker. Díky vzdálené podpoře využívající rozšířenou realitu se servisnímu týmu podařilo na dálku vyřešit problém s jejich zařízením u zákazníka v Chorvatsku. Výsledkem bylo ušetření servisního výjezdu o délce 1 250 kilometrů.

aire-link1

Foto: Konica Minolta

Využití rozšířené reality v servisu může ušetřit miliony korun

„AIRe Link nám umožňuje okamžitě vidět to, co vidí zákazník. Můžeme tak identifikovat příčinu problému nebo problém rovnou vyřešit. Zákazník má rychleji dostupný fungující přístroj a my šetříme náklady a emise. Zásadně tak zlepšujeme spokojenost zákazníků i naše pracovní prostředí,“ říká David Burian, šéf servisního týmu českého zastoupení společnosti Burker.

Přelomové na tomto způsobu je podle Vrbky právě aktivní zapojení zákazníků. „Ti byli zvyklí poskytnout výrobci součinnost formou krátkého telefonního hovoru nebo zadáním problému do reportovacího systému a pak čekat na příjezd technika. Příchod covidu před dvěma lety, s tím spojená nemožnost cestovat a riziko nákazy i trendy jako digitalizace či dostupná mobilní data ale zásadně změnily očekávání i postoj zákazníků,“ říká manažer projektu AIRe Link.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zákazníci dnes podle zástupců Konica Minolta preferují digitální formu servisu a prioritou se stává rychlost opravy, a to i v případě, že to znamená jejich aktivní zapojení do servisního procesu. Stále více zákazníků také vyhodnocuje ekologické dopady svých činností a činností svých dodavatelů a pro mnohé je největší motivací zamezení zbytečného výjezdu z důvodů snížení emisí. Rychlé a efektivní vyřešení problému na dálku je tak ideální.

Vůbec nejčastějším důvodem, proč servisní organizace takové řešení nasazují, jsou ovšem finanční úspory. Především firmy, které vyváží své stroje do zahraničí, znají situace, kdy stroj u zákazníka na jiném kontinentu nefunguje správně a lokální servisní partner si se závadou neví rady. Komunikace přes e-maily a telefony má velká omezení a servisní výjezd může společnost stát i stovky tisíc korun.

„Nedávno jeden z našich zákazníků vyřešil během několika desítek minut problém se strojem v Malajsii, který nebyl schopen dalšími nástroji vyřešit po dobu dvou měsíců,“ uvádí Vrbka z inovačního centra Konica Minolta. „Zároveň je fér říct, že AIRe Link je pouze jeden z celé řady nástrojů, které moderní servisní týmy používají. I v tomto případě k úspěšné opravě vedla kombinace více nástrojů,“ dodává.

Z technologií v servisu bude standard

Jak to tedy funguje v praxi? Pomocí vzdáleného připojení ke stroji technici z Brna měnili konfiguraci softwaru a zároveň pomocí AIRe Linku navigovali technika lokálního servisního partnera pro fyzické nastavení stroje. „I proto AIRe Link umožňuje snadnou integraci do procesů a nástrojů, které servisní pracovníci již dnes používají, aby mohli různé nástroje používat v rámci jednoho pracovního prostředí,“ dodává Vrbka.

Když nestačí mobilní telefon, do hry navíc mohou nastoupit chytré brýle. V průmyslu se stále více nasazují jejich industriální verze, které taktéž využívají rozšířenou realitu. Jejich výhoda je především v tom, že uvolňují technikovi obě ruce. Nemusí v nich totiž držet telefon, jelikož vizuální podporu, kterou mu vzdáleně poskytuje kolega, vidí díky rozšířené realitě přímo před očima.

https://www.youtube.com/watch?v=m0LRjfhdqNk

Obzvláště u větších strojů a komplikovanějších oprav jsou volné ruce nezbytné. Přes kameru na chytrých brýlích pak vzdálený odborník vidí situaci u zákazníka a přímo před oči technika na místě může zakreslovat postup opravy. Chytré brýle umožňují také přenos hlasu, takže se výsledná podpora blíží stavu, kdy by odborník fyzicky stál vedle servisního technika u zákazníka.

„V nedaleké budoucnosti se dočkáme toho, že bude většina servisních techniků i zákazníků mít po ruce chytré brýle a v případě problémů se strojem si je automaticky nasadí a požádají vzdáleného odborníka o pomoc formou rozšířené reality,“ je přesvědčen Vrbka. Konica Minolta aktuálně řeší například pilotní studii pro propad informací k 800 terénním pracovníkům s jedním z největších dodavatelů energií v Česku. Mezi její zákazníky patří také německý prodejce elektrokol, prodejce zemědělské techniky či výrobce dopravníkových pásů pro letiště a průmysl.

Podle dosavadních zkušeností a analýz, které mají v Konica Minolta k dispozici, se může zmíněnými způsoby rychlost opravy strojů zvýšit až o padesát procent a náklady servisních oddělení snížit až o dvacet procent. Rychlejší adopci moderních postupů v této oblasti prý zatím brzdí zejména přetrvávající opatrnost vůči novým technologiím, protože například chytré brýle se lidé teprve učí používat.

Proto je podle Vrbky řešení využívající chytrý telefon, který má v dnešní době v kapse téměř každý, elegantním způsobem, jak se mohou všechny firmy na přicházející revoluci v oblasti servisu připravit. Profesionální řešení AIRe Link a zkušenosti společnosti Konica Minolta z interního používání navíc umožňují rychle a efektivně zavést tuto technologii také dalším výrobním a servisním organizacím přímo v jejich prostředí.

Partnerem článku je společnost Konica Minolta. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Aby se auta a jejich displeje lépe ovládaly. České studio Kontrolka radí největším automobilkám

Po silnicích v Evropě, USA i Asii jezdí už přes dvacet milionů aut, která mají řešení od Kontrolky. Jde o digitální kokpity či infotainment.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

kontrolka

Foto: Kontrolka

České studio Kontrolka se zakladatelem Ondřejem Velebným (vpravo)

Automobily se neobejdou bez motorů, kol či volantů, ale stále zásadnější součástí nejen jich samotných, ale také zážitku z celé jízdy jsou displeje. Nejnovější technologie přicházejí také do kokpitů vozidel, a tak už v nich běžně nacházíme dotykové obrazovky. Jejich uživatelské rozhraní a ovládání se rok od roku zlepšuje a pomáhá s tím i české studio Kontrolka. Pokud jezdíte autem od předních světových automobilek, je možné, že koukáte do displejů, které prošly rukama právě českým designérům z Kontrolky.

„Pomáháme automobilkám vytvářet uživatelská rozhraní, která jsou v digitálních displejích i kokpitech za volantem, aby se jednoduše ovládala,“ vysvětluje Ondřej Velebný, zakladatel Kontrolky, která se specializuje na automobilový svět a mezi její zákazníky patří většina z největších výrobců aut na světě. „Vylepšujeme a posouváme kupředu současné ovládání automobilů,“ doplňuje.

Pražské studio aktivně spolupracuje s patnácti výrobci automobilů, pro které navrhuje vize a koncepty na desítky let dopředu. V současnosti tak jezdí po silnicích v Evropě, Spojených státech i Asii přes dvacet milionů aut, jež mají řešení od Kontrolky. Kvůli přísným smlouvám sice studio nemůže jednotlivé automobilky jmenovat, ale je pravděpodobné, že jste se již s prací Kontrolky přímo či nepřímo setkali. Firma má za sebou přes padesát projektů a spolupráci s nejlepšími automotive designéry na světě.

Ukazujeme automobilkám budoucnost

Displeje, které jsou v autech dnes, se přitom navrhovaly už v roce 2014. Proto když Ondřej Velebný popisuje, jak automobilky přistupují k uživatelským rozhraním na stále větších displejích uvnitř vozidel, upozorňuje, že zpravidla nejde o práci z loňského roku. „Teď už navrhujeme řešení pro rok 2026 až 2036. Potřebujeme navnímat, co je největší špička na trhu, a navrhovat systémy tak, aby byly i za několik let pořád velmi dobré,“ popisuje čtyřicetiletý Velebný, který navrhoval ovládání dotykových zařízení i rozhraní programů pro významné softwarové firmy a tvorbou uživatelských rozhraní se zabývá přes osmnáct let.

Veřejnosti není jeho Kontrolka, kterou založil v roce 2016, příliš známá, ale v automotive světě si během let vybudovala slušné renomé, díky němuž může spolupracovat na vývoji uživatelských rozhraní těch nejlepších aut od nejvýznamnějších automobilek. Hlavní specializací Kontrolky jako designového studia je navrhování rozhraní pro komunikaci mezi strojem a člověkem – aby řidič mohl automobil či motocykl snadno ovládat, cítil se při tom komfortně a zároveň vše dobře vypadalo.

kontrolka2

Foto: Kontrolka

Kontrolka pomáhá automobilkám navrhovat rozhraní displejů

V Kontrolce navrhují digitální kokpity, infotainmenty, ovládání klimatizací, smart povrchy, propojení vozu s aplikací, rozšířenou realitu, entertainment systémy nebo napojení auta na chytrou domácnost. Principy jsou všude podobné. Od desítek fyzických tlačítek po celém voze postupně přechází ovládání mnoha funkcí a služeb na dotykové displeje.

Některé automobilky se rozhodly jít radikální cestou a do velkých obrazovek ukryly prakticky všechno, jiné experimentují s tím, co všechno jde převést do digitální podoby a kde je dobré ponechat hardwarové tlačítko. Ondřej Velebný přitakává, že veškeré změny by měly směřovat k většímu pohodlí řidiče, což se ale zatím ne vždy automobilkám daří. Debaty o tom, že dotykové displeje jsou v autech zlo, protože špatně fungují a zatím se neovládají zdaleka tak dobře jako třeba telefony, jsou ale prý často hlavně o nepochopení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Není to obvykle otázka fyzická tlačítka vs. displej, ale o špatném návrhu samotného uživatelského rozhraní. Pokud někdo eliminoval fyzické tlačítko, které stačilo jednou zmáčknout, a místo toho přidal digitální řešení, kde jsou potřeba čtyři kliky, tak si řidič logicky říká, kde je jeho fyzické tlačítko. Takové řešení není dobré, ale zejména proto, že jde o špatný design. Displej sám o sobě totiž může fungovat velice dobře, jen je třeba nad jeho fungováním přemýšlet více do hloubky,“ popisuje Velebný situaci, kterou mnoho řidičů zná.

Proto se svým pětadvacetičlenným týmem v Kontrolce provádí důkladnou analýzu trhu, sleduje nové trendy i to, co dělají firmy mimo automobilový sektor, protože od nich lze také čerpat inspiraci. Při spolupráci s automobilkami pak přichází s koncepty a vizemi, jak by mohli řidiči auta ovládat za pět, deset až patnáct let, a denně pomáhají designérům automobilek s navrhováním digitálních uživatelských rozhraní v interiérech vozů.

„Navrhujeme prototypy, ptáme se na byznys modely a přicházíme se strategiemi, kam by měly výrobci aut mířit,“ popisuje Velebný. Jsou to právě automobilky, které tvoří většinu příjmů Kontrolky. Její roční obrat se pohybuje kolem 1,5 milionu eur (37 milionů korun) a v příštím roce má v plánu zdvojnásobit svůj tým designérů na necelých čtyřicet.

kontrolka3

Foto: Kontrolka

Kontrolka pomáhá vylepšovat displeje v autech

Přehled a potřebnou expertizu si v Kontrolce udržují i díky tomu, že pracují skutečně pro celý svět, a tak dokážou dobře vysledovat nové trendy, které se mohou objevit ve Spojených státech, po Evropě, ale také v Asii, kde zažívá automobilový svět značný boom. Pražské studio vedle vizí pomáhá výrobcům také vylepšovat současné displeje a systémy, které už v autech jsou, ale neodpovídají dnešním standardům.

V autech zatím nemají nové technologie dlouhou historii, a tak mnoho funkcionalit, na které jsme zvyklí z mobilních telefonů nebo tabletů, se na displeje a do ovládacích prvků automobilů teprve dostávají. Také výrobci telefonů ušli kus cesty, než své systémy vyladili, a automobilkám s tím teď pomáhají v Kontrolce. „Provedeme důkladnou analýzu trhu, řekneme, co si myslíme a jak by to mělo fungovat, a nadesignujeme například prototypy ovládání. Pak už je ale často na nich, jak vše udělají,“ říká Velebný.

Displeje jako takové však rozhodně nezatracuje. Ostatně trend v automobilovém světě je jasný a v následujících letech se bude hledat ideální kompromis mezi hardwarovým a digitálním ovládáním. Například Tesla zvolila extrémní přístup a odstranila de facto všechna fyzická tlačítka, jiné automobilky jsou opatrnější.

„V některých případech je to podle mě až moc na sílu, ale jde určitě o jeden ze směrů, kterým se budou automobilky ubírat,“ přitakává Velebný. Pokud je podle něj ovládání na displeji navržené správně, může být ještě rychlejší, a to i díky tomu, že systémy už mnohdy umí reagovat jednak na hlasové ovládání a jednak dokážou rozpoznat, kdo zrovna za volantem sedí, a predikovat, jak si chce parametry vozu nastavit.

Za lepší komunikaci mezi člověkem a strojem

Zakladatele Kontrolky fascinovala uživatelská rozhraní dávno předtím, než se na ně začal specializovat v oblasti automotive. Nejprve se jim začal věnovat v grafických programech a jako první UX designér nastoupil do mezinárodní softwarové společnosti Sitronics Telecom Solutions (dnes NVision). Jelikož celý obor týkající se uživatelského rozhraní kolem roku 2007 teprve vznikal, uchopil ho Velebný jako příležitost a dál se v něm posouval.

Vedle práce pro několik amerických společností začal dálkově studovat univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, díky níž se dostal až na izraelskou školu umění a designu Bezalel. V Jeruzalémě se setkal se špičkami grafického designu, studoval tam uživatelskou zkušenost a interakční design, a když se vrátil zpátky do Česka, tak přemýšlel, v jakém odvětví představuje komunikace mezi člověkem a strojem největší výzvu. „Tehdy to byl hlavně automotive,“ vzpomíná Velebný.

kontrolka4

Foto: Kontrolka

Díky dobrému uživatelskému rozhraní se auta lépe ovládají

V rámci diplomové práce v roce 2012 navrhl nové uživatelské rozhraní pro palubní desku a mediální centrum elektromobilu Škoda Citigo, které v oboru velmi zarezonovalo. „Dodnes z této práce v automobilkách citují. Využíváme ji i v rámci Kontrolky, kde jsme schopní předvídat a navrhovat řešení, která budou i za deset let stále aktuální a relevantní,“ dodává Velebný.

Stejně jako se rozvíjí celý automobilový trh a technologie v jednotlivých vozech, posouvá se kupředu i samotná Kontrolka. Její zakladatel láká designéry na desítky otevřených pozic, v rámci kterých nabízí nejen práci pro největší automobilky na světě, ale také načerpání unikátního know-how v rámci vlastní Design Academy. Přes padesát projektů už má sice studio za sebou, ale další desítky čekají – ovládání aut je totiž během na dlouhou trať, kde lze stále něco vylepšovat.

Partnerem článku je společnost Kontrolka. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.