Hlavní obsah

Domů moc nejezdí, jen když mu propadne občanka. Co dělá legendární Bomber?

Foto: René Volfík, ČTK

Tomáš Skuhravý na snímku z roku 2006. Médiím se spíše vyhýbá, pro Seznam Zprávy ale popsal, jak nyní žije.

Reklama

Leží na pláži u Ligurského moře, zajde si na lehký oběd, nejraději na rybu. Ty má moc rád. Nařčení, že pouze lenoší, však legendární střelec Tomáš Skuhravý odmítá.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Fotbal se po covidové pauze opět kvapným tempem rozeběhl a on pořádá v Itálii kempy pro fotbalové nadšence. Neví, kam dřív skočit. Domů do Čech se však moc nehrne.

„Lidé jsou falešní, jsem rád, že mám svůj klid,“ říká Tomáš Skuhravý, hvězda světového fotbalu počátku 90. let minulého století.

Pro Seznam Zprávy v jednom z mála rozhovorů, které poskytl, popsal, jak nyní žije.

Hrdina mistrovství světa 1990 v Itálii, kde vstřelil pět gólů a po domácí hvězdě Salvatoru Schillacim byl nejlepším kanonýrem šampionátu, patřil na přelomu tisíciletí k největším osobnostem československého fotbalu. I celého národa: Právem byl zařazen do galerie nejvýraznějších osobností v cyklu televizních medailonků Gen.

Poslední dobou se však z české scény vytratil. Nevyjadřuje se k současnému dění, nepřijel na setkání Klubu klubových kanonýrů v Kroměříži, mezi nimiž má pevné místo se 133 zásahy v československé a italské lize.

Kapitánovi se ozve

Nehlásil se ani přátelům a bývalým kolegům. „S Tomášem je to těžké,“ posteskla si sparťanská legenda Jan Berger, kapitán českého výběru nad 35 let a staré gardy Sparty Praha. „Pořád si mění telefon, nebo ho nezvedá, nevím, co s ním je,“ zažaloval na svého svěřence. „Přitom teď se rozbíhá spousta akcí, slíbil, že bude k dispozici a i na besedách mi hodně pomůže,“ odhalil závazek mladšího kolegy.

Před dvěma měsíci jsem byl doma, propadla mi občanka, musel jsem si vyzvednout novou.
Tomáš Skuhravý

Slavný Bomber, jak zněla jeho přezdívka pro schopnost ničit obrany soupeře, svůj slib daný Janu Bergerovi nezpochybňuje. „Jakmile se mi Honzík ozve a pozve mě na zápas, jdu okamžitě. To je pro mě skoro povinnost. V kondici si udržuju, pohybuju se, nesmím ztloustnout,“ prohlašoval už dříve Skuhravý.

Fotbalové legendy – Tomáš Skuhravý

Seznam Zprávy ve volné sérii představují fotbalové legendy. Co dnes dělají a jak žijí hvězdy fotbalových trávníků minulých let?

Foto: Profimedia.cz

Tomáš Skuhravý a Rubinho, legendy italského Janova.

Tomáš Skuhravý

Narozen 7. 9. 1965, Přerov nad Labem

  • Hráčská kariéra

TJ Sokol Přerov nad Labem (1975–1980), Sparta Praha (1980–1984), RH Cheb (1984–1986), Sparta Praha (1986–1990), FC Janov/Itálie (1990–1995), Sporting Lisabon/Portugalsko (1995–1996), Viktoria Žižkov (1996–1997)

Reprezentace Československa: 1985–1993 (43/14)

Reprezentace Česka: 1994–1994 (6/3)

  • Trofeje

čtvrtfinále mistrovství světa 1990 v Itálii, s pěti góly druhý nejlepší střelec, nejlepší střelec české ligy (15 gólů), 5× mistr československé ligy (1984, 1987, 1988, 1989, 1990)

Na přátele nezapomněl, jen teď různé podobné spíše slavnostní akce pro něj nebyly prioritou. „Mám mnoho práce, není čas,“ zdůrazňuje. „Ale Honzíkovi se určitě ozvu, že jsem v pořádku a může mi na moje číslo kdykoli zavolat,“ ujišťuje.

Bomberovy kempy

Pro FC Janov, kde zářil a dodnes je nejlepším střelcem klubu v historii, ale i v rámci vlastního podnikání pořádá v Itálii kempy pro zájemce. Nesou jeho jméno – Bomber. „Skončila proticovidová opatření, kdy se fotbal nehrál, musíme pracovat,“ vysvětluje Skuhravý. Covid tyto aktivity přerušil a dosti poškodil, jeho zdraví ovšem ne. „Všichni okolo padali, mně se to vyhnulo,“ pochvaluje si.

Nyní dohání, co zameškal. „Nasmlouvali jsme hodně akcí, je třeba závazky plnit,“ uvědomuje si. Do kempů bere 50 až 80 zájemců, velký počet zvládá i tím, že je rozepisuje po týdnu a vyplní tak jedním turnusem celý měsíc. A při dalších celou letní přestávku. Zájem je takový, že dosti omezil výlety přes oceán do USA, kde rovněž pořádal kempy.

K tomu patří i další závazky, například setkání se skalními fanoušky (v Itálii zvanými tifosi) klubu FC Janov. „Zrovna minulý týden jsem měl s nimi besedu, bylo jich tolik, že seděli na stadionu Luigi Ferrarise,“ líčí dojemnou věrnost fanoušků k legendám klubu.

Nechyběl ani jeho kolega z tehdejšího útoku uruguayský reprezentant Carlos Aguilera, s ním vytvořil obávanou dvojici. „Ale i další hráči z naší éry, držíme spolu,“ dokládá Skuhravý udržované přátelství.

Doma pro občanku

Ve své době jeden z nejlépe placených českých fotbalistů si prošel v kariéře a hlavně v osobním životě dost třaskavým vývojem. Peníze se pokusil uložit do nemovitostí – vlastnil například penzion Bomber v rodném Přerově nad Labem, který pak přepsal na otce, různě investoval.

Pokoušel se u fotbalu zůstat i jako sportovní manažer, tuto funkci nějakou dobu vykonával ve středočeském klubu FK Příbram. „Ale tihle bývalí hráči si těžko uvědomují, že taková práce není tak jednoduchá, jak si kolikrát představují,“ rozebírá Josef Hadraba, jenž s příbramským fotbalem spojil celý svůj život.

Skuhravému se nedařilo ani na poli finančním, o značnou část úspor přišel. A několik jeho kroků došláplo hodně vedle. Špatná životospráva, alkohol, život bohéma a láska k rychlým kolům jeho jméno zapsaly do policejních protokolů, které dokladovaly řízení pod vlivem návykových látek (alkohol), čímž způsobil několik bouraček.

Objevila se i závažnější obvinění – spolupodílnictví na organizovaném nelegálním převážení drahých aut do zahraničí. V roce 2012 stanul i před soudem, který mu uložil dvouletý test s podmínkou na čtyři roky. „K tomu už se vyjadřovat nebudu,“ chce co nejvíce vytěsnit špatné činy ze své hlavy.

A zvěsti, že nejezdí domů do Čech, protože se bojí dalších střetů s policejními orgány a musel by opět něco vysvětlovat, zásadně odmítá. „Kdo tohle říká? Co je to za blbost?“ ptá se. „Před dvěma měsíci jsem byl doma, propadla mi občanka, musel jsem si vyzvednout novou,“ líčí běžnou strast, kterou musel řešit. „Ať se každý stará o sebe, já chci mít svůj klid,“ vzkazuje.

Červenobílý dres neoblékl

Pootevřít dveře do jedné utajené komnaty se však nezdráhá a ochotně popisuje, jak to bylo s námluvami Slavie Praha. On sparťanská legenda, která psala kroniku letenského klubu zlatým písmem, měl kousek od angažmá u nesmiřitelného rivala.

„Moc na to nemyslím, ale bylo to tak,“ přiznává. „Slavia v roce 1996 získala titul, já zrovna končil v zahraničí, trenér František Cipro mě lákal,“ vrací se o čtvrtstoletí proti času. „Ale koleno už bylo špatné, zabírat někomu místo, jen protože jsem Skuhravý, to by nemělo cenu,“ našel se logický důvod pro odmítnutí.

Zároveň odhaluje další okolnost, která při vrcholné formě nebyla moc patrná – má jednu nohu o docela výrazný kus kratší. Proto při normální chůzi kulhá, vylepšená fotbalová obuv rozdíl centimetrů nevyrovnává.

V roce 1996 se jeho kariéra už chýlila ke konci. „Do Slavie jsem nešel a nemrzí mě to. Jsem doživotně sparťan,“ zdůrazňuje Skuhravý.

Teď však svůj život spojil s Itálií. Se zemí, kde si vydobyl nehynoucí slávu a obdiv fanoušků nejen Janova. V zemi, která mu vždy otevře náruč, jak se bude nacházet v jakékoli životní situaci.

Upřesnění: v infoboxu jsme opravili rok, v němž se Tomáš Skuhravý stal králem ligových střelců

Reklama

Související témata:

Doporučované