Firmy chtějí méně papírování, zmizet mohou některé lékařské prohlídky

U některých pracovníků by se podle Svazu průmyslu a dopravy ČR měly také zrušit povinné pracovnělékařské prohlídky. Toto osvobození by se mělo týkat například kancelářských pozic, kde samotná práce nepředstavuje žádné riziko pro zaměstnance a prohlídka bývá v praxi v podstatě formalita.

Hledáte dobrého zaměstnavatele? Najděte jej na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. Portál jobDNES.cz přináší každý den nové nabídky pracovních míst. Zaměstnavatelům nabízí možnost najít vhodné uchazeče o práci. Připojte se na portál jobDNES.cz ještě dnes.

„Tyto prohlídky firmy zbytečně zatěžují, protože v této kategorii způsobilost zaměstnance posuzuje lékař zpravidla automaticky a od stolu. Jejich zrušením by se jednoznačně snížila administrativní zátěž podniků. Zároveň nepředpokládáme, že by takový krok měl nějaké nepříznivé dopady na zdraví zaměstnanců,“ říká právnička Jitka Hlaváčková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR s tím, že by se touto změnou také odlehčilo velmi přetíženým poskytovatelům pracovnělékařských služeb. O úpravě diskutovali s ministerstvem zdravotnictví.

Resort potvrzuje, že se v této oblasti skutečně právní změny chystají. „V současné době je připravován návrh novely vyhlášky o provedení některých ustanovení zákona o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve kterém se navrhuje přesun některých pracovnělékařských prohlídek z povinné do nepovinné roviny,“ upřesňuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Návrh novely vyhlášky rozešle resort v červenci do připomínkového řízení, po kterém může ještě doznat významných změn.

Lepší zničit než darovat

Svaz předal také ministru pro legislativu Michalu Šalomounovi (Piráti) dopis s dalšími konkrétními návrhy, které by měly od papírování ulevit.

Do výčtu zařadil třeba potíž s poskytováním věcných darů humanitární organizaci, která jej využije v České republice. Vzniká zde podivný paradox. V případě, že je věc hodnotná, se dané firmě v praxi vyplatí konkrétní produkt raději zničit, než aby ho darovala a vykonala tím obecně prospěšnou činnost.

V rámci daru musí totiž podnik zaplatit DPH, zatímco pokud se stejnou věc rozhodne zničit, může si odečíst DPH z jejího pořízení na vstupu.

Další návrhy, jež mají pomoci Zrušit povinnost zasílání hlášení ČSSZ o ukončení pracovní neschopnosti zaměstnance, u kterého došlo k ukončení pracovního poměru. Zaměstnavatel tyto údaje o zaměstnanci, který byl odhlášen z pojištění, nedostává. Navíc v době e-neschopenek zpráva o ukončení pracovní neschopnosti zaměstnavatelům přichází přímo z databáze ČSSZ. Zrušit koncesionářský poplatek za televize, které firmám slouží výhradně k průmyslovým účelům, například sledování procesu výroby, a nepřijímají televizní signál.

„Uvedená praxe firmy vůbec nemotivuje k tomu, aby ve vlastní zemi pomáhaly s obecně prospěšnou činností, která supluje státní pomoc nebo udržuje sociální smír ve společnosti. Pro firmy je tedy jednodušší, aby například nevyužité potraviny, židle nebo staré počítače zničily, než aby je poslaly na dobrou věc. Když přitom humanitární organizace pošle takový dar do třetí země, třeba do Afriky nebo Asie, jsou firmy od placení DPH osvobozené,“ vysvětluje Dagmar Kuchtová, generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy.

Svaz proto navrhuje uvedenou problematiku změnit, aby firmy více motivovala k darování nepotřebných věcí pro humanitární účely.

Mezi další zbytečnou administrativu řadí podnikatelé povinný písemný rozvrh dovolené. Ten není při reálném určování dovolené v průběhu roku vůbec závazný a podle podniků v praxi nepřináší žádnou výhodu zaměstnavateli, zaměstnancům ani odborům. Jde o historické ustanovení, které firmy pouze administrativně zatěžuje.

Zaměstnavatelé by rádi zjednodušili i každoroční podepisování takzvaného růžového papíru, tedy prohlášení poplatníka k dani z příjmu.

Mzdové účetní musejí totiž každý rok uhánět zaměstnance kvůli podpisu, i když se u většiny zaměstnanců situace nemění. Podle zaměstnavatelů by stačilo papír podepisovat při nástupu do zaměstnání a pak dále jen v případě, že k nějaké změně, třeba narození dítěte, došlo.