Bogotá - Novým prezidentem Kolumbie byl zvolen levicový kandidát Gustavo Petro. V nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil milionáře Rodolfa Hernándeze, který svou prohru uznal. Dvaašedesátiletý Petro se tak stane prvním levicovým prezidentem Kolumbie, napsala agentura Reuters.
Petro chce prosadit ambiciózní penzijní, daňové, zdravotnické a zemědělské reformy a změnit způsob, jakým Kolumbie bojuje s drogovými kartely a dalšími ozbrojenými skupinami. "Zavazujeme se k opravdové změně," uvedl nově zvolený prezident před svými příznivci. "Změna spočívá v tom, že za sebou necháme zlobu a sektářství," dodal politik, který se 7. srpna stane hlavou státu, stále trpícího vysokou mírou násilí ze strany organizovaného zločinu, polovojenských oddílů a geril. Uvedl také, že se bude snažit o spolupráci s dalšími politickými silami v zemi a vyzval k dialogu s Hernándezem a jeho voliči.
Petro podle výsledků zveřejněných volebními orgány po sečtení téměř všech hlasovacích lístků získal 50,47 procenta hlasů, zatímco Hernández obdržel pouze 47,27 procenta hlasů, napsala agentura AP. "Většina občanů zvolila druhého kandidáta. Jak jsem řekl během kampaně, výsledek voleb akceptuji," uvedl Hernández.
Po ohlášení výsledků vyšly do ulic slavit tisíce stoupenců levice, napsala agentura EFE. Tisíce lidí se například shromáždily na Plaza de Bolívar, jednom z hlavním náměstí v kolumbijské metropoli Bogotá, a to navzdory dešti a zimě. "Petro ztělesňuje změnu a je jediným způsobem, jak skoncovat s vládami, které za sebou zanechaly jen chudobu a útisk," řekl agentuře EFE jeden z příznivců nově zvoleného prezidenta.
Podle šéfa diplomacie EU Josepa Borrella volby ukázaly, že kolumbijští voliči chtějí změnu. "Kolumbijští voliči hlasovali pro politickou změnu a žádají více inkluzivní a rovnostářskou společnost," prohlásil Borrell. Petrovi k vítězství poblahopřál také americký ministr zahraničí Antony Blinken, který vyjádřil přání dále posilovat spolupráci s Kolumbií.
Poprvé se v Kolumbii stane viceprezidentkou žena z černošské komunity, uvedla agentura AFP. Čtyřicetiletá advokátka a ekoložka Francia Marquezová poukazovala při volební kampani na rasismus a diskriminaci, které v zemi čelí lidé s odlišnou barvou pleti a další menšiny. V kampani říkala, že chce být hlasem "těch, kteří nejsou ničím, těch, kterým není přiznána lidskost, těch, kterým nejsou uznána všechna práva". Laureátka významné ekologické Goldmanovy ceny v roce 2019 přežila atentát. "Nadešel čas vytvořit mír, který zahrnuje i sociální smír," uvedla.
Bývalý starosta Bogoty Petro je politický veterán, o prezidentský úřad se ucházel už potřetí. Petro býval v mládí rovněž členem jedné z povstaleckých organizací, skupiny M-19. Podle některých médií se ale neúčastnil ozbrojených akcí a v roce 1990 podpořil mírovou dohodu s vládou.
Stavební magnát Hernández není spojovaný s žádnou politickou stranou. Úspornou volební kampaň, vedenou hlavně na TikToku a dalších sociálních sítích, si financoval sám. Voličům sliboval boj proti korupci, která je podle něho příčinou chudoby.
Vítězství Petra v Kolumbii rozšíří řady levicových prezidentů v Latinské Americe
Vlna nespokojenosti s vládou neschopnou řešit prohlubující se sociální nerovnost vynesla v neděli do nejvyššího úřadu dalšího levicového politika v Latinské Americe. Po loňských výhrách kandidátů v Peru, v Chile či v Hondurasu se nyní dostane k moci, a to vůbec poprvé v historii země, levice v Kolumbii. Podle mexické verze magazínu Forbes bude v Latinské Americe s Petrem desítka levicových hlav států, z toho tři bývají některými označovány za diktátory (prezidenti Nikaraguy, Venezuely a Kuby).
Gustavo Petro se v srpnu stane hlavou Kolumbie, která je po Brazílii a Mexiku třetí nejlidnatější zemí Latinské Ameriky. V Mexiku rovněž vládne levicový prezident (Andrés Manuel López Obrador, od prosince 2018) a v Brazílii má velkou šanci na podzim vyhrát volby exprezident Luiz Inácio Lula da Silva. Podle analytiků se v regionu rýsuje nová osa spolupráce - Kolumbie, Chile, Argentina a Mexiko. I v Argentině vládne levicový prezident, Alberto Fernández (od prosince 2019).
Podle serveru BBC Mundo není zatím úplně jasné, k jakému stylu vládnutí levicových prezidentů se Petro přikloní. On sám se srovnává s brazilským exprezidentem Lulou či ekvádorským exprezidentem Rafaelem Correou. Podle některých analytiků se Petrova vláda bude možná podobat vládě současného mexického prezidenta.
Volby vyhrál Petro s podobným programem jako nejmladší chilský prezident Gabriel Boric loni v prosinci. Oba kritizovali mimo jiné dlouholetý konzervativní ekonomický model a zvětšující se sociální nerovnost, což byly i hlavní důvody masových demonstrací v obou zemích těsně před pandemií covidu-19.
Dvaašedesátiletý Petro i o čtvrtstoletí mladší Boric slíbili strukturální reformy a oslovili rovněž hodně mladých voličů snahou o ochranu životního prostředí či zajištění genderové rovnosti a práv menšin. Petro si i proto vybral za viceprezidentku ekologickou aktivistku afrokolumbijského původu, Francia Márquezová se tak stane první ženou černé pleti v této funkci v Kolumbii.
Otázkou zůstává, jak dlouho si popularitu Petro po nástupu do úřadu udrží (například Boricovi, který nastoupil v březnu, už podpora výrazně klesla) a jak se mu bude dařit v parlamentu prosazovat reformy. Podle některých bude muset Petro slevit z ambiciózních cílů. "Jsem přesvědčen, že z ideálů sleví, až mu ministr financí řekne, že pro sociální programy jsou potřeba příjmy z prodeje ropy," řekl BBC Mundo venezuelský expert Francisco Monaldi z Riceovy univerzity v americkém Houstonu k Petrově snaze o větší podíl obnovitelných zdrojů energie.
Nově zvolený kolumbijský prezident plánuje i agrární reformu, po níž malí zemědělci volají už celá desetiletí a která byla také jedním z důvodů války levicových geril v minulém století. Zhruba polovina zemědělské půdy je v rukou jen malého procenta vlastníků, což chce Petro změnit. Odmítá ale, že by chystal vyvlastňování. Petro slíbil i změnu penzijního systému, v němž má mít podle něj větší podíl stát.
Petro nicméně odmítá, že se chce vydat cestou socialismu. "Budeme rozvíjet kapitalismus. Ne proto, že ho obdivujeme, ale proto, že musíme překonat feudalismus," prohlásil Petro, jehož někteří obviňují, že by mohl jít "venezuelskou cestou". Petro se v minulosti netajil obdivem k někdejšímu venezuelskému prezidentovi Hugovi Chávezovi, od Nicoláse Madura, který Cháveze vystřídal po jeho smrti, se ale distancuje. "Pokud se mě ptáte, zda byl Chávez diktátor, řeknu ne. Pokud se zeptáte na Madura, řeknu, že nyní diktátorem je," prohlásil Petro před několika lety.
Podle kolumbijského politologa Jaira Librerose, jehož citoval časopis Forbes México, Petrovi k nedělnímu vítězství ve druhém kole voleb pomohlo, že s ním soupeřil stavební magnát bez větších politických zkušeností Rodolfo Hernández. Ten postoupil z prvního kola díky tomu, že postavil kampaň na kritice současné vlády a volání po změně. Hernándezův program byl ale podle analytiků příliš nečitelný a jeho výhra by podle analýzy agentury Fitch Ratings přinesla "značnou nejistotu".
