V Česku se léčí uprchlíci s roztroušenou sklerózou: Spouštěčem nemoci může být i stres, varují lékaři

Do specializovaných center, kde se léčí roztroušená skleróza, se přihlásilo 30 pacientů z Ukrajiny, kteří mají status uprchlíka.

„U nás momentálně léčíme šest pacientů, všechno jsou to ženy ve věku od 25 do 35 let. Všechny byly relativně dobře zaléčeny, kromě jedné pacientky, která nebyla léčena od roku 2009. Jedna z pacientek byla součástí studie, kdy se léčila lékem v rámci mezinárodní studie, a ostatní byly na biologické léčbě. Jedna z pacientek si léčbu hradila sama,“ řekl Blesk Zprávám MUDr. Michal Dufek, Ph.D., vedoucí lékař MS Centra při Neurologické klinice FN u sv. Anny..

To potvrzuje i neuroložka z pražského centra při VFN prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová: „Také se staráme o pacienty z Ukrajiny. Někteří byli zaléčeni dobře, i když ten poměr účinných a méně účinných léků je tam horší než u nás. Většina z nich byla léčena v klinických studiích.“ Jedná se opět o ženy v mladším věku, protože roztroušená skleróza postihuje častěji ženy než muže.

Neuroložka dodala, že většina z nich si léčbu na Ukrajině musela platit sama.

„Byli zvyklí, že měli recept a v lékárně museli zaplatit vysokou částku,“ říká Havrdová. V Česku biologickou léčbu všem pacientům s RS hradí od jara tohoto roku pojišťovny. 

V Praze se léčí uprchlíci s nádory krve, nejmladšímu je 19 let. Lékař řekl víc

Neléčená nemoc může ohrozit hybnost

Neurologvé předpokládají, že pacientů bude přibývat, ale centra počty zvládnou. „Momentálně k nám přišli dva pacienti měsíčně. Kdyby přišlo 30 pacientů týdně, tak by to mohl být problém, ale pokud přijde 30 pacientů do konce roku, tak je to v pořádku,“ ujišťuje Dufek s tím, že ohrožení péče pacientů s RS rozhodně nehrozí.

Pokud by pacienti s RS nebyli léčeni, může se prudce zhoršit jejich zdravotní stav, např. omezením hybnosti. Svou roli hraje při roztroušené skleróze hraje i stres.

„Stres je obecně nepřítel všech nemocí a zejména těch autoimunitních. Stres může vyvolat u nemocných RS ataku. A situace, kterou Ukrajinci prožívají, je hrozná a samozřejmě to může vést ke zhoršení nemoci,“ upozorňuje Dufek.

Stres může být spouštěčem nemoci

Neurologové aktuálně vnímají, jak vysoká míra stresu přispívá k atakám (kdy nemoc vzplane) a ke zhoršení nemoci. „Prožili jsme covidovou pandemii, na kterou navázala válka na Ukrajině, a čekáme zhoršení ekonomické situace – to vše jsou velké stresory, které naši pacienti silně prožívají a bohužel mohou zapříčinit ataku,“ uvádí neuroložka doc. MUDr. Dana Horáková.

A jak připomíná MUDr. Havrdová, roztroušená skleróza se s depresemi pojí. „Imunitní systém, který způsobuje zánět v mozku, blokuje serotoninové cesty, které mají vliv na duševní pohodu,“ říká MUDr. Havrdová.

Uprchlík Oleg: Hrozila mu smrt kvůli selhávání ledvin. Ze Záporoží prchl, v Praze mu pomohli

„Stres je oslabení imunitního systému. Ten ve stresu začne fungovat jinak. Když máte stres, snadněji dostanete infekci nebo virózu. Psychika je dramaticky důležitá pro imunitní systém,“ řekla Blesk Zprávám Havrdová.

Silný stres může dokonce stát za spuštěním nemoci. „Už nějaký čas vedeme s kolegy psychoterapeuty diskuzi o tom, jak se naši klienti vyrovnají se svými traumaty v době zatížené nedalekým válečným konfliktem, když jsme se ještě ani nezregenerovali z dvouleté zátěže způsobené pandemií. Nárůst všudypřítomného stresu je zřejmý a jako u každé autoimunitní nemoci se duševní rozpoložení do zdravotního stavu promítá a může způsobit jeho zhoršení,“ říká Renata Malinová, psychoterapeutka působící na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN. 

Na psychice je třeba pracovat

„I když se člověk rozhodne, že se aktuálním stresem doby nebude zabývat, je jím obklopen, a aniž by chtěl, nasává jej. Leckdy se umíme lépe poprat s přímým ohrožením – tváří v tvář šavlozubému tygrovi buď bojujeme, nebo utečeme. Ale tady nemáme kam utéct a proti čemu bojovat. Ve zvládání takové situace jsme bezradní. Výhodu má ten, kdo na své psychice dlouhodobě pracuje a učí se průběžně poryvy života snášet,“ doplňuje psychoterapeutka.

Pacienty s RS se snaží lékaři o stresu edukovat. Pomoci může psychoterapie, kde se pacient naučí svůj stres ovládat. Zároveň může pomoci pacientům smířit se s diagnózou.

„Pacient se smíří s chorobou a přijme ji ne jako nepřítele, ale součást života a naučí se s ní žít. Uvědomí si, že má limity, ví, co smí a nesmí dělat, ale zároveň si uvědomí, že v těch limitech se může velmi dobře pohybovat,“ uzavírá Havrdová.

Kardiolog Linhart o uprchlících: Mívají nemoci srdce, které už u nás nejsou

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známá. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká. Na celém světě trpí RS 2,5 milionu nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 22 tisíc. Nemoc se vyskytuje především ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus (Epsteina-Barrové virus), kouření a nedostatek vitaminu D.