Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nekonečnost své temnoty věnuji vám: Tisíc veršů a jeden zázrak ujgurské básnířky Nesrin

"Přísahám při mozolech ve svém nitru / I když se znovuzrodíš jako had budu tě milovat"... Ujgurská exilová básnířka Abidä Abbasová Nesrin. Foto: Magdalena Slezáková, Deník N
„Přísahám při mozolech ve svém nitru / I když se znovuzrodíš jako had budu tě milovat“… Ujgurská exilová básnířka Abidä Abbasová Nesrin. Foto: Magdalena Slezáková, Deník N

„Napsala jsem tisíc veršů / a čekala na jeden zázrak,“ stojí v dvojverší Abidä Abbasové Nesrin, jedné z nejznámějších mladých ujgurských básnířek dneška. Právě o ní (a její mimořádné a mnohými milované poezii) je čtvrtý díl reportážního seriálu Deníku N Za ujgurskou diasporou. Ale nejen o ní – protože Nesrin má to pochybné štěstí, že už roky žije mimo svoji rodnou zemi. Mimo místo, o němž netušíme, zda tam jsou největší žijící básníci stále ještě naživu.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

ROZHODNUTÍ (duben 2020)

Ach hrome koluješ mi krví
Ach soumraky: vězni v mém hrdle
Ach slunce na mých kolobězích
Ach verše napsané i nenapsané
Existuje cesta která zahynula v shledání
a která zrodila odloučení
Tam – právě tam – dychtím po vymizení

Poezie: natáhneš k těm slovům ruku, ale ona je silnější, smýkne tebou a pozře všechny prsty, hltá je a ochutnává zároveň. A přitom ji nejde ukonejšit. Vzdoruje a křičí, chce tě celého: tvoje tělo, duši, mysl.

Jsou místa, která běžná lidská slova nepojmou; jsou zákoutí, kam dosáhne jen ona. Děsivá místa, kde panuje strach. Místa plná naděje, křehká jako jarní tráva. Místa, kde se každý krok rozléhá jako v zrcadlovém bludišti, z nějž není východiska.

Znáte to? Ty momenty, kdy se probudíte nad ránem a na okamžik saháte po známých věcech, protože všechno je tak cizí? Ty chvíle, kdy máte pocit, že nepatříte do světa?

Nejste v tom sami. Poezie od rozbřesku věků, jistě. Ale také Abidä Abbasová Nesrin, básnířka, za kterou básně chodí v prosíku. Ona je nehledá, jen jim dává průchod. Když se jí dotkne nedotknutelné, na pokraji běžných dní a sil, uprostřed záhybů duše. „Temnota připoutaná k nekonečným hlubinám,“ říká těm chvílím sama Abidä. Z těch nekonečných hlubin, strmých srázů a „krajních situací“ k ní šplhá inspirace.

A těžko hledat krajnější situaci, než když na okraji propasti stojí celý váš národ. Když básníci, které milujete, jsou zavíráni do koncentračních táborů; když jejich verše narážejí do stěn. Když

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Čína

Lidská práva

Literatura

Sin-ťiang

Za ujgurskou diasporou

Kultura, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější