Diváci vás budou moci vidět na Hvězdném létě pod Žižkovskou věží. Těšíte se na svá představení?
Ano, samozřejmě, moc ráda hraji, moc mě to baví. Mohu říct, že máme zatím velký úspěch na zájezdech i v Praze, takže doufám, že vyjde i ta Žižkovská věž.
Sejdete se na letní scéně na pódiu i s dcerou Terezou Kostkovou?
Ano, hlavně s Terezkou. My to hrajeme ve dvou, tedy je to o dvou ženách: stará a mladá, takže já a Terezka. (smích)
Když se řekne Trutnov, jaký vztah máte ke svému rodnému městu?
Je to jedna velká láska. Vzpomínám na své rodiče, vždycky to mám s nimi spojené. Také na svou sestru, na naše výjezdy do Pece pod Sněžkou, kam jsme jezdívali jako rodina. Do Trutnova se vracím hrozně ráda.
Máte nyní pozitivně naladěnou mysl? Působí na vás nadcházející léto?
Ano, ale já bych řekla, že mám šťastnou povahu. Mám ráda všechna roční období. Ale je pravda, že slunce a jaro je vždycky naděje a taky to na mě tak působí.
Dopřejete si letos i zaslouženou dovolenou? Máte nějakou zamilovanou destinaci?
Ano, mám, Mallorcu. To je ostrov, odkud pochází má maminka. Letos se tam vydáme s manželem a s naším vnukem.
Carmen Mayerová: V šestnácti jsem zjistila, že mým otcem je německý důstojník |
Když máte dovolenou a nemusíte v hlavě nosit všechny divadelní texty, zhřešíte a dopřejete si občas nějaký lahodný drink?
Ráda bych, ale nemohu si to dovolit, protože mám jisté zdravotní potíže. Alkoholu jsem nikdy vyloženě neholdovala, ale je pravda, že kvalitní dobré víno si výjimečně dám. Ale jen při večeři s dobrým jídlem.
Co si ráda dopřejete?
U moře samozřejmě ryby všeho druhu a saláty. Pokud jsem doma, tak miluji českou kuchyni. Svíčkovou a omáčky! A všechny zahuštěné polívky, to zbožňuji.
Díky třetímu programu České televize se reprízuje hodně inscenací a televizních filmů, které dlouhou dobu nebyly na televizní obrazovce. Jste překvapená, když se v něčem vidíte po delší době?
Je pravda, že v době covidové jsem tam viděla spoustu starších věcí a některé mě opravdu překvapily. Zhlédla jsem například pořad O poklad Anežky České. To jsem vlastně poprvé v životě viděla celé, protože v době, když jsme to natáčeli a já jsem asi ve dvou dílech také byla, tak jsem to snad nikdy předtím ani neviděla. Když jsem se zahlédla na obrazovce, říkám: „Ale podívejme se!“ (smích) A byla jsem to já. Skutečně mě to překvapilo, ano.
Dokážete říci, že je nějaký režisér, se kterým jste v průběhu let spolupracovala, který zanechal ve vašem srdci nesmazatelnou stopu a nedáte na něj dopustit?
Ano. Zažila jsem spoustu kvalitních režisérů, ale pro můj herecký vývoj a práci měli nesmírný význam pan režisér Jaromír Pleskot a pan režisér Miroslav Macháček. S těmito dvěma pány jsem pracovala na nádherných rolích, tak to je nezapomenutelné. Vlastně z toho čerpám dodneška. Ale zažila jsem i spoustu jiných, jako byl třeba pan režisér Vymětal v Městských divadlech pražských. Na pana Ornesta také velmi ráda vzpomínám. Ne, to bych jich nemohla jmenovat víc, ale pokud budeme mluvit o skutečném významu ve smyslu herecké práce, kdy se objeví člověk, který vám svým způsobem pootevře zase další dveře, protože naše práce nekončí, ta začíná s každou rolí znovu, tak jsou to skutečně tito dva pánové, Pleskot a Macháček.
Uvidíme vás brzy také v nově připravovaném filmu Bastardi 4. Jak se vám na něm pracovalo?
Aha, vidíte. Má role byla jen něco maličkého, jeden filmovací den. Bylo to velmi milé, ale skoro jsem na to už zapomněla. (smích) Kdybyste mi to nepřipomněl, tak...Ale bylo to moc milé a fajn.
Petr Kostka a Carmen Mayerová: Osud jim nachystal lásku i tragické pády |
Jakou postavu jste si zahrála?
Vlastně tu samou postavu paní učitelky, kterou už jsem hrála v dílech předtím. Abych vám pravdu řekla, tak už ani nevím, až to uvidím, budu sama překvapená! (smích)
Po kom z rodičů jste zdědila vášeň pro život a po kom nadšení pro herectví?
Vyrůstala jsem v rodině, která byla múzická, a umění tam kolem mě bylo a v tom jsem vyrůstala. Ať už to bylo výtvarné umění, má maminka, která nádherně zpívala, nebo táta a klavír, knihy a obrazy. Tam to někde vzniklo.
Měla jste v dětství nějaké idoly, ke kterým jste vzhlížela? Třeba již z filmových plakátů?
Ano. Vím, že jsem měla velmi ráda Gérarda Philipa, který se u nás proslavil především titulní rolí ve snímku Fanfán Tulipán. Dokonce si pamatuji, že jsme mu s mou sestrou Aidou, která byla o čtyři roky starší, napsaly jako holky do Paříže. Prostě jen tak a on nám odepsal! Mám doma dodnes jeho fotografii s vlastnoručním podpisem. Pamatuji si, že to byl veliký zážitek. Jako mladá holka jsem měla také další velký idol, milovala jsem české hvězdy Petra Kostku (smích) a Edu Cupáka, Václava Vosku a také herečky Danu Medřickou a Alenku Vránovou. Ale to mluvím o svém dětství, to znamená, že mi tehdy bylo deset, jedenáct, dvanáct. No vidíte, tak se stalo, že jsem se s nimi později potkala a šli mým životem.
Vyznala jste se a následně i přiznala manželovi Petrovi, že byl vaší láskou už předtím, než jste spolu vůbec začali chodit?
Ano, ano. Řekla jsem mu to, samozřejmě. Naše první setkání, když jsme se úplně poprvé setkali jenom jako cizí lidé, bylo to na nějakém filmování na Moravě. Tam jsem ho potkala a on byl takovej… No, připadal mi takovej nafoukanej a protivnej. (smích) Pak jsme se poznali. Netvářil se nijak nadšeně, že vidí mladou pěknou kolegyni. (smích) Ne, to jen tak pro zlehčení. Ale pak jsme se potkali v Městských divadlech pražských a tam se to už přihodilo.
