Veteráni mrtví nebo zranění. „Střílejí na vás celé dny.“ Bránit se? Není jak. Peklo na Donbasu

10.06.2022 9:00

První dny a týdny ruské vojenské agrese vůči Ukrajině probíhala tato válka jinak, než můžeme sledovat nyní. V současnosti se změnila jak ruská taktika, tak těžiště bojů a velkou změnou prošlo i složení jednotlivých armád. Ruská materiální i početní převaha se projevuje víc a víc. Ukrajina čeká na těžké zbraně, jinak může být brzy po všem. Některé popisované zážitky jsou doslova hrůzné.

Veteráni mrtví nebo zranění. „Střílejí na vás celé dny.“ Bránit se? Není jak. Peklo na Donbasu
Foto: Repro TASS
Popisek: Rakety Iskander

Jak řekl časopisu New Yorker Michael Kofman, expert na ruskou armádu z CNA, organizace pro výzkum obrany, „Rusko dosahuje postupných úspěchů a pozice Ukrajiny na Donbasu je nejistější, než se kdysi mohlo zdát. Nedávno jsem strávil několik dní na Donbasu, kde mi řada důstojníků řekla, že ukrajinská pěchota vidí nepřítele jen zřídka. Spíše se bitvy často vedou na vzdálenosti 15 km nebo více. Válka se stala, jak mi řekl jeden voják, dělostřeleckým ping-pongem.“

Ruská početní převaha i změna taktiky

Anketa

Má prezident Zeman vaši důvěru? (Ptáme se od 8.6. 2022)

66%
31%
hlasovalo: 19797 lidí
„Jeden voják postoupí o dva metry a pak přijde další, aby zatlačil dál,“ řekl pro časopis New Yorker brigádní generál Oleksandr Tarnavskyj, zástupce velitele ukrajinských sil na východní frontě s tím, že v některých bojových zónách na Donbasu posílají ruští velitelé každý den nové vojáky, aby nahradili ty stávající. 

Převaha Rusů v dělostřeleckých bateriích je podle Tarnavského až sedm ku jedné a podobná situace panuje i v zásobách munice. Výsledkem je, že ruské síly útočí ve vlnách, kdy doslova jedna vlna následuje druhou. Takové intenzivní palby velkorážního dělostřelectva spolu s raketovými a leteckými údery, oslabí ukrajinskou obranu a způsobí jí velké ztráty. Pak Rusové postoupí dál.

Tarnavskyj také pro New Yorker popsal posun v ruské taktice. „Pokud se předtím jen přesouvali ve velkých kolonách, nyní začali skutečně bojovat,“ řekl. 

„Ruská armáda rozdělila své síly do menších skupin, které využívá spolu s značnou flotilou dronů k identifikaci a zaměřování ukrajinských pozic. Ty pak zasahuje dělostřelectvem a leteckými údery. Když je konkrétní zóna nebo vesnice srovnána se zemí, pozemní jednotky (směs pravidelné ruské armády, Wagnerovců a bojovníků z Ruskem podporovaných separatistických území v Doněcku a Luhansku) se přesunou a zmocní se trosek.“

Co se týká ukrajinských sil, jejich počty jsou stále velmi vysoké, navzdory tomu, že bylo potvrzeno, že každý den je zabito až sto vojáků a pět set zraněno. 

„Nejpalčivější nedostatky ale spočívají ve zkušenostech a dovednostech. Bylo zabito mnoho běžného vojenského personálu,“ řekl Tarnavskyj. „Nahrazují je lékaři a mechanici. Máme lidskou sílu, ale velká část těch s bojovými zkušenostmi, kteří by mohli vést a motivovat nové rekruty, je buď mrtvá, nebo zraněná.“

Řecký dobrovolník: „Chtějí nás rozbít na atomy!“

Redaktor New Yorkeru vyzpovídal i řeckého dobrovolníka, bojujícího na straně Ukrajiny.

„Ostřelování prostě nikdy nekončí, střílejí na vás celé dny – je to vyčerpávající,“ řekl Řek. „Vypadá to, jako by se snažili rozbít na atomy každého ukrajinského vojáka a každý centimetr ukrajinské země na Donbasu.“

 Podle Řeka je však navzdory všemu morálka ukrajinských oddílů velmi vysoká. Popisuje třeba, jak zahlédli kolonu tří ruských nákladních aut převážejících vojáky a jeho kamarád ji trefil. „Vystřelil, zničil je a zpomalil obléhání. A oni se pak prostě zbláznili. Ruská letadla provedla čtyři bojové lety a dělostřelecká palba neustávala.“

Řízená střela, pravděpodobně vypuštěná ruskou stíhačkou, zasáhla Řekova kolegu a zabila ho. „Můžete být odvážní a zkušení a vědět, co dělat v každé situaci,“ řekl Řek. „Ale také hodně rozhoduje štěstí.“ 

Podle Řeka ale jeho jednotka ztratila kolem čtyřiceti procent své bojové síly.

Jsem odhodlaný a připravený bojovat, ale ne takto

Další příběh vyprávěl redaktorovi New Yorkeru ukrajinský voják Vladislav.

Bylo jedenáct v noci, když začala ruská palba. Vladislav ležel v příkopu, který vykopal v lesní půdě. Kolem něj začaly dopadat granáty ze 152milimetrového děla – velkorážná munice určená k ničení obrněných vozidel a seskupení pěchoty. 

Vladislav popsal zážitek, kdy se ocitl pod oblakem ohnivého kovu. „Začíná to hlasitým hvizdem a cítíte, jak něco prolétlo. Pak přichází exploze, následovaná tlakovou vlnou. Poslední je šrapnel, který se rojí vzduchem jako mouchy. Vše, co chceš, je schovat se, nedýchat, zakopat hlouběji do země.“ 

Země se zvedala a větve praskaly, jak se šrapnely rvaly lesem. Spadl strom a zasypal Vladislava v jeho příkopu. Výbuch ho srazil do bezvědomí. Po dvou dnech byl evakuován do nemocnice a ošetřen s otřesem mozku.

Vladislav přesto říká, že je odhodlaný a připravený k boji, ale ne tohoto druhu. „Když na tebe někdo střílí, máte jasnou představu, jak se bránit, kam nasměrovat svoji pozornost, ale když na tebe letí kus kovu, nevíš, kde je nepřítel a jak přežít. Jsem střelec, nemám žádnou jinou zbraň, jak se před tím bránit.“

Redaktor New Yorkeru k tomu dodává, že vyvrcholením bitvy o Donbas – a tím pádem i celé ruské invaze, může být závod s časem. Dokáže Rusko rozdrtit ukrajinské síly a pokračovat v postupu metr po metru rychleji, než se Ukrajině podaří získat zásadní množství západních dělostřeleckých systémů a munice?

Pokud nedostaneme těžké zbraně, jsme v pr*eli

Posledním příběhem, je zážitek starosty ukrajinského města Kramatorsku, Oleksandra Hončarenka. Upozorňujeme, že to, co mu starosta řekl, není pěkné čtení.

Dne 8. dubna zasáhla ruská kazetová munice vlakové nádraží v Kramatorsku, kde spousta lidí čekala na evakuaci. Zemřelo nejméně padesát sedm lidí. Hončarenko řekl, že dorazil na nástupiště sedm minut po útoku. 

„Země byla pokryta částmi těla: pažemi, nohama, dítětem s ustřelenou hlavou. Nikdy v životě jsem nic podobného neviděl. A upřímně řečeno, bylo by lepší, kdybych to nikdy neviděl.“

Hončarenko řekl, že populace Kramatorsku se zmenšila o více než polovinu, na zhruba padesát tisíc lidí. Chápe, co může ruské tažení na Donbasu pro jeho město znamenat. „Mají cíl dobýt určité území a řekněme, že se jim to podaří, ale za jakou cenu? Nezajímá je, co obsazují, co jim zbude. Bude nemožné obnovit to, co ničí. Skončí tady na poli posetém ruinami.“

Na dotaz, jak dlouho může trvat, než ruské síly dosáhnou města, starosta odpověděl: „Neměli bychom očekávat žádné zázraky. Obecně je ale jasné, že čím déle to celé bude trvat, tím větší území Rusko získá.“ 

Jeho hlas byl žoviální i vážný. „Dovolte mi, abych vám jako starosta řekl svůj profesionální názor: Pokud do dvou nebo tří týdnů nedostaneme těžké zbraně, jsme v prdeli.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: MaA

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Jak chcete z Bruselu zajistit naši potravinovou soběstačnost?

Podle mě je to klišé a nemůžeme být potravinově úplně soběstační, obzvlášť dnes, kdy je dost nevyzpytatelné počasí. A i kdybychom soběstační byly, nebude nás to stát mnohem více než potraviny z dovozu? Podpora českých potravin je sice hezká věc, ale zas né každý na to má rozpočet. Stačí se podívat n...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nesouhlasím s politikou vlády“. Slovenský atentátník na policejním videu

21:13 „Nesouhlasím s politikou vlády“. Slovenský atentátník na policejním videu

Útočník na premiéra Roberta Fica Juraj Cintula z Levic na krátkém videu, které zřejmě vzniklo po zat…