Revoluce ve výchovném, výsledkaření i vyčůranost. Co se řešilo v Kabině?
Foto: Karel Švec, Český hokej
Na rozdíl od loňského úvodního ročníku hokejového fóra Kabina, z toho druhého možná nezůstanou v mysli až tak zásadní myšlenky. Tedy s jednou výjimkou. A tou je chystaná úprava přestupních řádů, takzvaného výchovného.
Diskusní panel moderovaný Jiřím Hölzlem zabral v Síni slávy českého hokeje skoro celý den. Znovu se prolínal napříč tématy od výchovy těch nejmenších až po mládežnické reprezentace, ne vždy se ale aktéři striktně drželi „svého“.
Možná že se druhý ročník fóra konal ve stínu volební konference hokejového svazu, která následuje hned příští sobotu. Očekávání, snad i napětí, je přece jen silné. Anebo zkrátka právě proto, že byl prostě až tím druhým, se rysy debat z loňska opakovaly.
Proto nezaujaly tolik, jako když loni praštil šéf akademií Pavel Geffert do stolu a řekl: Nefunguje to! Proto nezazněla zásadní „vědecká“ myšlenka, jako když Martin Musálek přišel s výsledky fyzického testování hráčů, které nabídlo katastrofální obrázky. Chybělo i výraznější poselství, které loni přednesl tehdejší šéftrenér svazu Filip Pešán.
Nový systém výchovného. Převratná novinka na fóru Kabina
Letošní Kabinu už nesešněrovala covidová opatření. Český hokej ji chtěl uspořádat v plné parádě, tedy ideálně na některém ze zimních stadionů, podle viceprezidenta Petra Břízy ale znovu sáhl k částečně virtuální podobě kvůli tomu, aby se nezvrhla v agitaci právě před volbami nového prezidenta i členů výkonného výboru.
A ještě před startem veškerých debat zmínil Bříza zásadní problém, na který hokej asi doplatí víc, než zatím koluje v médiích. Tedy na drastické zdražování cen energií. „Musíme vytvořit tlak na Národní sportovní agenturu i municipality, aby kluby vůbec mohly fungovat,“ upozornil.
Žákovský hokej
Finance byly jednou z úvodních myšlenek otevíracího tématu – výchovy v žákovských kategoriích. Svaz si dal za úkol vytvořit hodnotící systém klubů, aby následně mohl diferenciovat ohodnocení profesionálních trenérů žáků, kteří v klubech působí. Že mnozí nedostávají tolik, kolik by si zasloužili, znělo už první Kabinou.
Výše prostředků by se měla odvíjet například od počtu dětí a přihlášených týmů v soutěžích, výsledků náborů nebo aktivit mimo led. Velké slovo ale budou mít i regionální trenéři nebo zástupci krajských svazů, jež budou činnost klubů v rámci své oblasti hodnotit.
Jako jeden ze zásadních faktorů při výchově hokejistů uvedl regionální kouč Petr Beránek jejich rotaci na postech. V diskusi si pro sebe – nikoli překvapivě – ukousl zdaleka největší čas Petr Hubáček, který jako zdatný řečník určitě neřečnil jen do prázdna. Třeba jeho zkušenosti z Finska stály za pozornost.
Mluvilo se hlavně o všestrannosti, o hraní na výsledky a o tom, aby trenéři nechali svěřence chybovat. Ruku na srdce, v Česku opravdu často zapomínáme, že chyby jsou nedílnou součástí procesu učení.
Foto: Jan Beneš, Český hokej
Akademie Českého hokeje a Sportovní centra mládeže
Ve druhém „stupni“ klubové výchovy se poslední dobou nejvíc řešilo zužování soutěží. A bude se řešit i dál. Pavel Geffert totiž poprvé vynesl na veřejnost informaci, že dorostenecká extraliga v nadcházející sezoně opět zeštíhlí, a to z 24 na rovnou dvacítku účastníků.
Svaz propojil projekty Akademií Českého hokeje a Sportovních center mládeže, navíc k nim přidružil i nově vzniklou kategorii devátých tříd, která se oddělí od žákovského hokeje. K očekávané diferenciaci podpory dojde až od ročníku 2023/24.
Podle očekávání si řadu negativních komentářů vysloužilo špatně fungující propojení sportu se vzděláním, zkostnatělý školský zákon hází trenérům dorostu i juniorů klacky pod nohy. Ale samozřejmě ze všeho nejvíc samotným hráčům.
A navíc, jak velmi správně podotkl Michal Broš: Opravdu můžeme po hokejistech chtít, aby drželi krok se světem, když se dětem při covidu jako první zakázaly škola a sportování? Když naši talenti mohli (legálně) sportovat jeden měsíc z roku, zatímco ti finští jedenáct?
Kompletní záznam druhého ročníku hokejového fóra Kabina:
Přestupní řády
Jasně nejzásadnější téma celého dne přednesl společně s Petrem Břízou nový ředitel sportovního oddělení hokejového svazu Josef Řezníček.
Nejzásadnější, a z hlediska vyjednávání s kluby, tedy obtížnosti celého schvalovacího procesu, taky nejkomplikovanější. Tedy chystanou změnu systému výchovného!
Svaz postupnou prací došel k návrhu, který přednese na zmiňované volební konferenci. Jeho pointa tkví v oddělení mládežnického a seniorského hokeje – za přestupy do dvaceti let věku hokejisty by se nic neplatilo, pohyb mládežníků by tak byl téměř volný.
Teprve až daný hráč doroste mezi dospělé, jeho klub by za každý zápas platil peníze těm klubům, které se podílely na výchově hráče v mládeži. Hrazení výchovného by skončilo dosažením hranice 600 zápasů v českých seniorských soutěžích.
Navlas stejné finance by navíc kluby platily i za starty cizinců. Ty by však šly do společného fondu, z nějž by se následně rozdělily rovným dílem mezi všechny kluby dané soutěže. Na tom by pochopitelně vydělaly týmy opírající se o české hráče a naopak tratily ty, které teď „výhodně“ loví v zahraničních vodách.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Skills a Výchova talentované mládeže
Čtvrtý blok se opíral o oblíbené téma dovedností. Jejich trénink se hokejový svaz snaží víc a víc přenášet mezi hráče i klubové kouče prostřednictvím projektu Výchova talentované mládeže a také speciálních skills kempů pro reprezentanty, které spustil loni na podzim.
Hlavní manažer VTM Milan Razým představil chystanou proměnu projektu, která počítá s oddělením tréninků a zápasů. Zatímco tréninky budou probíhat ve všední dny odpoledne, zápasy se budou konat formou miniturnajů o nedělích.
K úvodnímu tématu žákovského hokeje a potřeby šikovných trenérů se věcnou připomínkou vrátil Jiří Ryžuk, zástupce Karlovarského krajského výboru. „Jedním z klíčů je zapálit hráče. Takoví se pak budou dovednostem učit mnohem lépe,“ podotkl. Společně s Miroslavem Přerostem zmínil i přínos delších stáží v zahraničí, které mladší trenéři mnohdy nepoznají.
A když se moderátor zeptal, zda máme my Češi ještě vůbec nějakou přednost? Podle Ryžuka by to stále měla být ta chytrost, snad i vyčůranost. Jen ji správně využít...
Reprezentace
Klidné vody debaty rozčeřil v posledním tématu Vladimír Havlůj, šéf evropského skautingu Detroit Red Wings. Kdo by měl mít méně zatížený pohled na výchovu i hráče v jednotlivých zemích, když ne člověk, jenž se pro svůj klub v zámoří snaží získat to nejlepší?
„Alfa a omega je žákovský hokej. Když Jakubu Petrovi přijde do reprezentace hráč, který nezvládá bruslení, tak je to tristní,“ pokrčil rameny. A stejný výraz – tristní – použil na dosavadní úroveň juniorské extraligy, která se mu líbila až ve finiši. Snad tedy zúžení na čtrnáct účastníků pomůže.
Havlůjovo rčení, že stavíme dům od střechy, podepsal kondiční trenér Martin Iterský. I podle něj se musí pohnout dřív než při přechodu hráčů do dorostu. A že se nedostatečně věnujeme bruslení, to bylo zase hlavním tématem pro Luboše Koňáka, specialistu na trénink této nejzákladnější dovednosti.
Optimistickým tónem zakončil debatu nový sportovní manažer mládežnických reprezentací Jiří Kalous. „Věřím práci našich trenérů, věřím, že jsme se nastartovali správným směrem,“ hlásil bojovně.
A jestli přece jenom došlo na nějaké poselství, pak bylo pro děti a z videa ho předal Jiří Černoch: „Hrajte hokej, protože tohle vás pak čeká,“ ukázal na bronzovou medaili z letošního mistrovství světa, která se mu houpala na krku.
Tak snad měl pravdu a snad to české děti čeká.
Jednotlivá témata z hokejového fóra Kabina podrobně rozebereme na hokej.cz v příštích dnech.
Share on Facebook
