Preview Diablo Immortal - jak hodnotíme mobilní novinku po prvních hodinách?
Seznam kapitol
Diablo Immortal vyšlo přesně před týdnem a za tu dobu dokázalo schytat pořádnou kritiku. My jsme se do hry ponořili hned při vydání a rozhodli se prozkoumat, zdali je kritika opodstatněná. Jak se podařila hratelnost, nese Immortal legendu Diabla a co monetizace, na to se pokusí odpovědět Radek s Tomášem.
RADEK RAUDENSKÝ - POHLED NEZKUŠENÉHO HRÁČE
Nejsem hráčem mobilních her a dokonce ani Diabla. Nikdy jsem se ani k jednomu pořádně nedostal, respektive Diablo mě svým žánrem nezaujalo natolik, abych do něj investoval, a na pokročilé mobilní hry sem si nevěřil. I přes to si ale myslím, že mé dojmy z Diablo Immortal budou na místě. Nejen z marketingu, ale i samotné hry totiž mám pocit, že se Blizzard snažil zaujmout i tuto cílovku.
I já jsem samozřejmě zaznamenal obrovskou kauzu okolo hry, k samotnému vydání jsem ale přistupoval neutrálně. Neočekával jsem průšvih, spíše jsem se chtěl nechat překvapit tím, jakým způsobem se Blizzardu podaří zapracovat svou silnou sérii na mobily, a to ještě ve chvíli, kdy je Immortal pod opravdu velkým drobnohledem. Musím říct, že mé emoce se s nasbíranýma hodinami měnily jak na horské dráze.
WAU, TO VYPADÁ DOBŘE
Když jsem do Immortal vkročil vůbec poprvé, očekával jsem, že Blizzard si rozhodně převezme různé zlozvyky z free-to-play her napříč průmyslem. Ještě před setkáním s těmito mechanismy mě ale překvapil onen první pohled. Immortal vypadá opravdu dobře. I když by argumentem pro to mohlo být, že hraju na malém displeji, i na počítači vypadá hra poměrně k světu. Grafika je detailní, ostrá a celkově fakt pěkná. Na počítači je navíc možné si detaily ještě o něco zvýšit. Upřímně netuším, jak se hra hýbe na méně výkonných telefonech, avšak na P30 Pro běžela hra bez jediného záseku.
Je navíc i plynulá a co se musí vývojářům nechat, ovládá se opravdu dobře. Zkoušel jsem snad všechny možné způsoby, vůbec poprvé jsem zkoušel ovládání skrze dotykovou obrazovku, které je sice nutné trochu pochytit, ve výsledku bych ale neměl vůbec problém u dotyku zůstat a hrát dál. Následně jsem zkusil i ovladač, se kterým se taktéž nepracuje vůbec špatně, i když práce s kurzorem je trošku podivná a potvrzení vašich akcí na B či kolečku je fakt bizarní.
Klasicky se mu úplně nejlépe hrálo na myši a klávesnici, kde je pohyb a především míření kouzel vůbec nejpřesnější a nejjednodušší, i když tady opět hapruje základní útok a pohyb – v základu by obě funkce měly být oddělené, prozatím je ale Immortal spojil, někdy je tedy trochu boj útočit a zároveň obíhat bosse. Ve výsledku je ale to úplně základní technické zpracování velice dobré a nemůžu mu nic vytknout.
WAU, TO JE FAKT ZÁBAVA
Stejně tak nemůžu vůbec nic vytknout prvním pár hodinám ve hře. Ve skutečnosti jsem jednu diablo-like hru hrál, byla jím Drakensang Online, browserová free-to-play hra, která bezesporu „parazitovala“ na principu Diabla. Když jsem ale Immortal zapnul, ihned jsem si vzpomněl právě na tuto hru. Diablo to ale dělá lépe. Daří se mu zkrátka přinést tu zábavnou hratelnost, plynulé zabíjení velkých skupin postav, velká nabídka různých tříd a vývoj postavy. První hodiny s plněním příběhu byly opravdu skvělé a byl jsem především překvapen, že hra na mě nevytahovala žádné mikrotransakce. Ano, ukázal se mi obchod s možností zakoupit si skiny, ale kosmetický doplněk přece nikoho neurazí.
První negativum přišlo asi po 20 úrovních, kdy mě už začalo štvát neustále odměňování
Neskutečně jsem se bavil a dokázal jsem u Immortal strávit několik hodin v kuse. Prozkoumávání oblastí, plnění dungeonů a především velká variabilita bossů mě neskutečně bavila a strašně se mi líbilo, jak nám vývojáři předhazují jedno různorodé a unikátní prostředí za sebou. Tohle prostě Immortal opravdu umí a vlastně až do teď mu v tomto ohledu nemůžu vůbec nic vyčíst.
První negativum přišlo asi po 20 úrovních, kdy mě už začalo štvát neustále odměňování. Hra vás totiž odmění za úplně všechno, a to dokonce několikrát za jednu věc. Nejde o unikátum Immortal, tímto způsobem vás chtějí udržet v presu všechny free-to-play hry, ale v tomto případě mi to přišlo jako totální extrém.
Samozřejmostí je odměna za každodenní přihlášení, hra vás ale především odměnu za aktivity ve hře, které ale často neděláte sami od sebe, nýbrž vám je naservíruje hra. Když splníte úkolovou linii v jedné oblasti a projdete několik dungeonů, vysbíráte si odměnu za splnění úkolů, nasbírání určitého počtu vybavení, vlastnění legendárních předmětů, dobití určitého dungeonu, dobití několika dungeonů za sebou, následně se vám otevře úroveň v battle passu, na což jsou navázané další a další odměny.
Rozhodně vám to přinese dobrý pocit, právě to je ale úkol těchto „odměn“, minimálně na začátku jsem ale neměl vůbec tušení, za co odměny dostávám a k čemu mi vůbec jsou předměty, které jsem si vyzvedl. Postupem času to bylo dokonce až příliš otravné. Ale co už, od hraní mě to neodradilo, protože mě stále opravdu bavila nejen hratelnost, ale také plnění příběhové linky a prozkoumávání dalších úkolů, které mají poměrně propracované akce, cutscény i dungeony.
WAU, TOHLE JE ŠPATNĚ
Upřímně vám řeknu, že původně měly být moje dojmy čistě pozitivní. Konec konců jsem se tak vyjadřoval i v hPodu a kontroval jsem názorům, že je hra P2W. Už v době hraní se totiž tyto vzkazky objevovaly všude možně, já ale zkrátka nemohl najít tu cestu, která by naznačovala, že musím platit.
Ten zlom přišel asi okolo 43 úrovně. Bohužel vám neřeknu, po kolika hodinách to je, řekl bych ale dobrých 15 hodin. Už u 40. úrovně mi hra jasně řekla, že pro další postup v příběhu musím dosáhnout 43. levelu. Byl to první takový vzkaz a já si řekl, že jsem očividně postupoval až moc rychle a nevěnoval se dalším mnohačetným aktivitám ve hře. Tak jsem si prošel bounties, tedy formu vedlejších úkolů, několik úrovní v Challenge Riftu a Elder Riftu a mohl vesele pokračovat.
Jenže jsem splnil pár úkolů a najednou mi hra opět řekla, že musím vylevelovat na 46. úroveň. To mě už trochu zarazilo, o to víc tím, že klasickým plněním Elder Riftu nebo farmením monster to moc nešlo. Prakticky jediným, nebo minimálně pro mě nejúčinnějším způsobem, bylo plnění jasně daných výzev a sbírání bodů do battle passu. Za jeho úroveň totiž získáte velké množství zkušeností, a už v této fázi se vyplatí soustředit se především na tuto funkci.
Já naprosto chápu, že k Diablu grind zkrátka patří. Očekával bych ale, že bude soustředěný spíše na samotné věci ve hře, nikoliv battle pass a jemu přidružené úkoly. Nakonec jsem se ale dostal asi do 47. úrovně, kde jsem už poznal, kde je zakopaný pes. Získávání dalších zkušeností je totiž opravdu náročné, a to i kvůli tomu, že se obtížnost (která je po celou dobu dle mého extrémně nízká) násobně zvyšuje. Pokud chcete pokračovat v Challenge Riftu nebo trochu zábavnějších aktivitách, čekají váš těžší a těžší nepřátelé, což by logicky znamenalo vylepšovat své vybavení.
A ano, tady přichází ony mikrotransakce. Blizzard je vlastně neskutečně chytrý. Základní hra, jak už jsem řekl, je podle mě skvělá a hratelnost zábavná. Pak ale přišel specializovaný tým, který měl za úkol z této hratelnost vytáhnout peníze. A jejich cílem se stali právě ti, které hra baví a chtěli by pokračovat. Další vylepšování vybavení je totiž dost drahé a náročné na suroviny, jejichž složení se časem mění. Máte možnost buď extrémně grindit, získávat „zbytečné“ vybavení, které následně musíte vyměnit za „scraps“ a ty směnit za speciální lektvar. Ten ale jde použít pouze pro základní vybavení na postavě. Pro vylepšení rukavic, bot nebo prstenů jde zase o jiný materiál, ten ale získáte jenom z dungeonů a riftů.
Rifty… hráči Diabla je určitě znají, ve zkratce jde o formy dungeonů, které jsou v Immortal poměrně rychlé. Za každý Rift máte garantovanou určitou odměnu, tu si ale můžete navýšit pečetěmi. Buď obyčejnými, které lze získat za každodenní přihlášení, nebo legendárními, které jsou za perly. Odměny z riftu se pak násobně vylepšují, získáváte nejen více materiálu, ale také vybavení a dalších věcí. Vzhledem k tomu, že při průchodu bez nebo pouze s obyčejným crestem získáte nižší jednotky speciální rudy, přičemž k vylepšení vybavení o jednu úroveň jich je třeba i několik desítek, je asi jasné, kdo tu bude mít výhodu.
Další forma vylepšení vybavení jsou drahokamy, které jde do zbraně nebo brnění vsadit. Drahokamy si můžete vyrobit, k tomu jsou ale potřeba speciální runy. Ty lze opět získat tvrdým grindem nebo přispěním na chod hry z vlastní peněženky.
A to je jenom část všech možných vylepšení, kterými vaše postava disponuje. Ještě tu jsou Reforge Stones, možnost platit reálnými penězmi na tržišti a také spousta dalších možností, jak získat nutný materiál pro vylepšování skrze herní obchod.
A to jsou jenom věci, na které jsem já sám narazil a které mě trochu zarazily. Jsem si totiž vědom toho, že získávání zkušeností a především nového vybavení či materiálu na vylepšování se stane čím dál tím těžším. A i když je možné si naprostou většinu vybojovat skrze hru, na čemž si Blizzard dal podle mého záležet, peníze vám přinesou opravdu značné zjednodušení.
Za mě hra není pay-to-win. Používá ale predátorské psychologické taktiky
Je to pay-to-win? V určitém smyslu - u PvP - ano. Do této fáze jsem se ale nedostal a nebudu jí hodnotit. Za mě hra není pay-to-win. Používá ale predátorské psychologické taktiky, které do slušných free-to-play her zkrátka nepatří. Pokud jste si jistí svým produktem, věříte mu a hráči se u něj udrží, lze hru financovat jen a pouze skrze skiny a battle pass. Skiny tu samozřejmě jsou, na ty jsem upřímně zapomněl, každopádně ukázku “slušného” vedení vidíme všude okolo sebe – League of Legends, Fortnite, Apex Legends, Warzone. Všichni tito zástupci se dokážou udržet bez nutnosti zasahovat do psychologie hráčů
Nejhorší je asi fakt, že základ hry je prostě super a zábavný. Mě ta hratelnost zkrátka neomrzela, respektive příběh a občasné procházení Riftů nebo dungeonů mě fakt baví. Jenže se mi do hry už nechce vracet, protože vím, že další úrovně budou nejspíše hodně náročné a do PvP se horko těžko dostanu. Je možné, že se celá ekonomika hry ještě změní, studio bude reagovat na stížnosti. Je ale otázkou, jestli včera nebylo pozdě.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
