„V hlavě mám i variantu pronájmu sadů nějakému zájemci,“ říká Richard Schwarz, spolumajitel firmy Sady Schwarz Vranov hospodařící na Rokycansku, kde na 40 hektarech pěstuje hlavně jabloně.
„S válkou na Ukrajině se pro nás situace zhoršila, protože dotace pro polské zemědělce jsou ještě větší než před konfliktem. My dotace máme také, ale ve srovnání s Polskem jsou odhadem třetinové až pětinové. V Polsku zemědělcům nahrávají i úlevy, pobídky či slevy na daních,“ vylíčil Schwarz.
Obává se toho, že kvůli polské konkurenci bude o česká jablka ze strany obchodních řetězců a velkoskladů ještě menší zájem než dříve.
Větší podporu polských kolegů vysvětluje tím, že v Polsku je 20 procent lidí zaměstnáno v zemědělství, zatímco v Česku je to jen 1,5 procenta. „Pětina voličů je tak velká základna, jejíž požadavky politici vždycky vyslyší,“ myslí si Schwarz.
Skladovat jablka stojí hodně peněz za energie
Ten je prý trochu bezradný, co bude dělat dál, když vstupy jdou nahoru tak ohromným tempem. Největší částku tvoří energie. Jablka se skladují po celý rok a skladovací chladicí zařízení mají velkou spotřebu.
„Zatím máme zastropované ceny elektřiny, ale čekáme, co nám dodavatelé nabídnou po Novém roce,“ uvedl ovocnář, který odhaduje, že co si neprodá ve svých prodejnách, to prodá se ztrátou.
Optimističtější je Lukáš Janko, spolumajitel farmy ve Vysoké Libyni na Plzeňsku hospodařící na téměř 300 hektarech. Její výhodou v současných poměrech je zaměření na rostlinnou výrobu. Pěstují zde totiž řepku, pšenici a sladovnický ječmen. Cena všech těchto komodit šla rapidně nahoru.
„Nyní sice kupujeme dražší naftu, dražší herbicidy a fungicidy. Naštěstí cena zemědělských komodit také stoupá, takže by se to mohlo vyrovnat. Mohli bychom dopadnout stejně jako v dřívějších letech nebo trochu lépe,“ shrnul již dříve Janko s tím, že statku pomohlo i to, že nakoupil hnojiva ještě za staré ceny.
A jak stouply ceny komodit? Možnosti, které letos zemědělci měli, se dají demonstrovat na Zemědělském družstvu vlastníků Štichovice hospodařícím na 1 100 hektarech půdy. Asi třetinu úrody pšenice Štichovičtí prodali ještě za předválečné ceny. Obchod byl totiž domluvený ještě než skončily žně, tedy v červnu loňského roku.
„Cena byla asi 4 300 korun za tunu pšenice, což bych v letech předtím považoval za parádní výsledek. Ale když vím, že další třetinu produkce pšenice jsme později prodali za ceny mezi šesti a sedmi tisíci korunami a zbytek za ceny od osmi do devíti tisíc korun za tunu, optika se změní,“ podotkl šéf představenstva družstva Václav Bulín.
Zdražily krmné směsi i minerálie pro dobytek
Kdo úrodu uskladnil, udržel nervy na uzdě a prodával co nejdéle, přišel si podle něj na dobré peníze a je na tom teď dobře. „Někdo ale neměl peníze a musel obilí prodat už po žních,“ popsal Bulín, který kdyby prodával jen rostlinnou produkci, byl by na tom velmi dobře.
Ale výsledek podle něj bude limitovat cena mléka a nárůst cen vstupů. „Ceny živočišných produktů silně zaostávají za těmi rostlinnými. Celostátní průměrná cena mléka za květen bude téměř 11 korun za litr. My budeme rádi za 10,70 korun. S ohledem na náklady by cena musela být o hodně výš, abychom nebyli při výrobě mléka ztrátoví,“ popsal Bulín.
Připomněl, že nezdražila jen nafta a elektřina, ale i krmné směsi či minerálie pro dobytek. „Třeba řepkový šrot, který se dává do krmných směsí, jsme kupovali za šest tisíc, dnes za 12 tisíc korun za tunu. Sojový šrot se prodával za 9 až 11 tisíc korun, dnes za 18 tisíc. Za dusíkatá hnojiva jsme platili 12 tisíc korun za tunu, pro příští sezonu se mluví o ceně až 20 tisíc korun za tunu,“ shrnul Bulín.
I když na současné situaci většina zemědělců vydělává, příliš velké výkyvy podle Bulína nevěstí nic dobrého. „Výkyvy se nám jednou vrátí. Ceny nafty nejsou nahoře tak dlouho. Někdo nakoupil hnojiva do zásoby ještě za příznivější ceny, takže se mu zdá, že ekonomika podniku vypadá dobře, ale dlouholetá zkušenost mi říká, že v důsledku to pro nás nebude mít dobrý efekt, protože náklady jsou vysoké a my je zaplatíme příští rok,“ uvažuje Bulín.
Odhaduje, že se krize projeví i na nájmech, protože vlastníci pozemků je budou chtít zvýšit. „Zkrátka všichni z nás budou tahat peníze a nakonec nám toho moc nezbude,“ maluje černý scénář Bulín.
