Robert Balzar: O novém triu a „televizním“ albu s Danem Bártou

Už za několik dnů vyjde u vydavatelství Bivak Records společné album Robert Balzar Tria, Dana Bárty a maďarského trumpetisty Kornéla Fekete-Kovácse, nazvané Jedním dechem. Jedná se o záznam živé studiové session, kterou v rámci festivalu JazzFestBrno v roce 2021 zaznamenala Česká televize. Na otázku, jak se pro něj liší hraní před kamerami bez přítomnosti diváků od běžného koncertu, Balzar odpovídá:

„Živého diváka nenahradíte. Ve studiu je to sterilnější, jste tam opatrnější. Ale pro muzikanta je to zase výzva, hrát ve studiu, jako by hrál naživo.“ Záznam pro Českou televizi se prý povedl i proto, že předtím hudebníci neměli moc možností koncertovat, a proto jim den strávený v brněnském televizním studiu byl vzácný.

Hlas je citlivý nástroj

Program s Kornélem Fekete-Kovácsem jako hostem prý nijak zvlášť nepřipravovali. „Věděli jsme, jak hraje, a máme se lidsky rádi,“ vysvětluje Balzar s tím, že zvlášť s Danem Bártou si maďarský trumpetista dobře rozumí. Protože se na připravovaném albu objeví i skladby bez zpěváka, přijde řeč na rozdíl mezi hraním v čistě instrumentální sestavě a situací, kdy hudebníci doprovázejí zpěv.

„Dan Bárta nám někdy vyčítá, že když zpívá, jsme opatrnější a hrajeme moc střídmě. My mu vysvětlujeme, že se jej snažíme podpořit a že lidský hlas je citlivý nástroj,“ líčí Balzar skutečnost, že o zpěvákovi při hře přemýšlí víc než o dalších instrumentalistech, s nimiž spolupracuje.

V posledních letech prošly personálním obměnami dvě pro Roberta Balzara zásadní kapely. S Illustratosphere začal už před pěti lety hrát slovenský bubeník Martin Valihora a členem Robert Balzar Tria se před pár lety stal pianista Vít Křišťan, který se podílí i na novém repertoáru skupiny. Kontrabasista říká: „Muzika je velmi intimní záležitost. Dokud se lidé stydí o sebe opřít, není to ono. Hodně jde o důvěru.“ A dodává, že s oběma zmíněnými muzikanty se to povedlo a důvěru se podařilo vybudovat.

Zleva Dan Bárta, Vít Křišťan|foto:Tomáš Škoda

Kluby už nechávám mladším

Vedle „televizního“ alba s Danem Bártou a vedle další spolupráce s Kornélem Fekete-Kovácsem – jde o chystané album s maďarskou zpěvačkou Veronikou Harcsa – se Robert Balzar rozhodl natočit autorské písňové album.

Bude obsahovat skladby na pomezí popu a jazzu („Pro jazz jsem autorsky málo jazz a pro pop jsem moc jazz.“) a vzniká ve spolupráci s pianistou Petrem Maláskem a slovenskou herečkou a zpěvačkou Janou Lieskovskou. V některých skladbách by se měl objevit bubeník Martin Valihora a také někteří sólisté, s nimiž v minulosti Balzar spolupracoval. V několika písních by také měla účinkovat Jihočeská filharmonie.

I když tedy Robert Balzar chystá několik CD, uvědomuje si, že hudební nosič už nemá stejnou funkci jako před několika roky: „Cédéčka se moc neprodávají, jde spíše o zaznamenání určité etapy. Ale když hrajeme živě, má to význam, protože lidé si CD odnášejí z koncertu jako talisman nebo vzpomínku.“

Balzar v rozhovoru hovoří i o svém aktuálním koncertním životě včetně toho, že v poslední době často hraje na Slovensku. Naopak omezil vystupování v pražských klubech. Zdůvodňuje to slovy: „Je to těžké. Když dnes jedete autem do města hrát, je to řehole. Necháte tři sta korun za parkovné, pak jdete kilometr s basou na zádech…“ Hraní v klubech v Praze tedy přenechal mladším: „Žezlo ať převezme někdo další.“